„Slovensko za nějaký čas vyklidí pole, neboť nebude mít dostatek kvalitních mladých hráčů," zní nohejbalovou veřejností zatím všeobecně rozšířený názor. Kdo však poslední dobou sleduje hru v podání dorostenců nebo žáků na mezinárodních turnajích či na světových šampionátech, musí mi dát za pravdu, že rozdíl mezi slovenskými a českými hráči zdaleka není velký. Tedy pokud vůbec nějaký najdeme. Navíc tendence výkonnostního růstu je u našich východních sousedů, podle mého názoru, strmější než u českých hráčů. Za řekou Moravou možná pracují s talenty lépe.

(Nymburk) O podstatě lidové rčení o stromu, nerostoucímu do nebe, se každoročně přesvědčí řada nadějných a zejména přehnaně ambiciózních hráčů, u kterých s přibývajícími úspěchy a poplácáními od trenérů i příznivců úměrně klesá i míra vlastní soudnosti. Takovým typickým příkladem z poslední doby bylo vystoupení slovenské naděje Ladislava Stupáka na mužském světovém šampionátu v disciplíně jednotlivců.

(Nymburk) Mezinárodní problematiku na Valné hromadě Českého nohejbalového svazu zastupovaly otázky, týkající se vztahu ČNS k fungování mezinárodní federace FIFTA. Tedy organizace, která za 21 let své existence stále v myslích některých svých čelních představitelů žije spíše v utopických vizích, než ve světě reálného a konstruktivního fungování.