Léta se někteří nohejbaloví „fundamentalisté“ vyjadřují nepříliš příznivě o pravidlech futnetu, mezinárodní variantě našeho nohejbalu. Přitom až na počet dopadů a velikost dvojkového hřiště byla pravidla futnetu v roce 2010 pouhým překladem tehdejších českých pravidel nohejbalu. Jak se ale futnet rozšiřoval po světě a od úplných začátečníků padaly dotazy na nejasnosti v pravidlech, bylo nutné tyto problémy řešit a obojí pravidla se začala lišit mnohem víc.

Počty dopadů míče na zem. To už je tak obehraná písnička, že kdekomu naskakuje husí kůže při pomyšlení, že se zase bude tato problematika rozebírat. Natož pak, že v nějaké soutěži dojde ke změně počtu dopadů. Na mezinárodním poli se po rozdělení na dvě federace situace zklidnila (dá-li se takové řešení vůbec považovat za zklidnění), v tuzemských soutěžích byla situace delší čas stabilizována. Až do letošního roku.

S ukončeným superfinále nejvyšších soutěží mužů a žen a druholigovou kvalifikací se nad letošními ligovými soutěžemi definitivně zavřely vody, nebereme-li v potaz ještě nějakého kauzového kostlivce ve skříni. Letošní ročník byl i ve znamení jedné ze změn pravidel nebo soutěžního řádu, které poslední období do soutěží promluvily. Ohlédněme se prostřednictvím vedoucích nebo trenérů ligových družstev na to, jak se vybrané změny z minulých let v soutěžích osvědčily.

Jestliže v publicistickém článku "Kam s nimi..." jsme hovořili o neukotvenosti jednorázových soutěží, v podobných souvislostech můžeme hovořit i o jedné z mužských ligových soutěží - o 2. lize.