Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 24.09. 21:17 Nohecmagazin
    Pokud sem mohu přidat příspěvek, mohli by jste i Vy redaktoři? ...
  • 17.08. 12:08 Turnaj trojic Výrovice(Pablo)
    26.ročník nohejbalového turnaje trojic o putovní pohár, startovné 150 Kč ...
Líbal: Mít pouze špílmachra nestačí Tisk
Napsal Lukáš Vlach, Ladislav Barák  |  Úterý, 15.12.2020

(Pardubice) Trenér mládeže = nedostatkové zboží. Platí to v každém sportu, v nohejbale dvojnásob. Pokud má navíc trenér odbornost, charisma, nebojí se bourat zažitá klišé a jsou za ním ještě vidět výsledky, pak je to člověk k nezaplacení. „Snažím se, aby si na řadu věcí hráči přicházeli sami. Mnohdy to trvá dlouho, ale efekt vlastního objevení je k nezaplacení,“ říká v rozhovoru pro Nohec magazín lodivod holického dorostu MAREK LÍBAL, kouč, kterého můžeme do výše uvedené skupiny bez obav zařadit.

Marku, z role druholigového hráče ses před několika lety přesunul do pozice mládežnického  trenéra. Co způsobilo tenhle přerod? Byla to změna postupná, nebo si vybavíš nějaký spouštěcí moment?

Byla to vlastně otázka nouze. V Bělé neměl kdo trénovat dorostence, tak jsem se jich ujal. Zpočátku jsem samozřejmě byl spíše řidičem a na prvním místě pro mě bylo moje vlastní hraní. Měnit se to začalo s narůstajícími zdravotními problémy. Sám jsem hrál méně, času na kurtech jsem ale kvůli klukům trávil stále více. Myslím, že jakási vnitřní proměna z hráče v trenéra u mě nastala po přesunu soutěže do Holic. Stále jsem hrál, už to pro mě ale nebyla priorita. Na nohejbal jsem začal nahlížet jinak.

V civilním životě učíš na křesťanské základní škole v Pardubicích. Mělo tvé povolání na změnu nohejbalové profese nějaký vliv? A je to výhoda?

Na samotnou změnu pravděpodobně minimální. Vliv na mě jako na trenéra má však moje povolání a především naše škola určitě zásadní. Menší školní třída a žákovský nebo dorostenecký tým mají mnoho společného. Zkušenosti z obou oblastí se snažím využít a to, co je funkční, přenést. Je toho kupodivu spousta. Mít kolegu v práci psychologa se také hodí. 

Máš pověst náročného trenéra. Na co kladeš důraz?

Náročnost by asi měli posoudit hráči. Těch důležitých věcí při práci s týmem je spousta. Základem jsou společné hodnoty, bez nich by to nešlo. Pak je to spíše o přístupu a postupech. Snažím se, aby si na řadu věcí hráči přicházeli sami. Mnohdy to trvá dlouho, ale efekt vlastního objevení je k nezaplacení. Tréninky se snažím inovovat a individualizovat. Každý hráč je jiný a tedy také potřebuje něco jiného. Je pravda, že když do něčeho nejdou naplno, dokážu být nepříjemný.

Pojďme se ohlédnout za letošní neobvyklou dorosteneckou sezónou. Co říkáš na rozhodnutí ČNS o ukončení dlouhodobých soutěží?

Za stávající situace to bylo jediné možné řešení.

Podle rozhodnutí STK ČNS se Holice staly vítězem Ligového poháru dorostu 2020. Na očekávané finále proti posíleným Modřicím tedy nedošlo. Věřili jste si na soupeře?

Na utkání jsme se především těšili. Modřice mají v týmu kvalitní hráče, mají zvládnutou organizaci hry, pro play-off navíc posílily o Daniela Bílého, takže by nás nečekalo nic snadného. Na druhou stranu, v základní části nás od výhry 4:0 dělil jediný míč. Jsme si vědomi našich předností a na hřišti jich už umíme využít. Hrát finále po delší tréninkové i zápasové pauze by však bylo něco jiného než při běžném režimu a pouštět se do konkrétních prognóz utkání tedy nemá příliš smysl.

V celém roce jste v dlouhodobé soutěži neprohráli a ovládli i jediný odehraný turnaj dvojic v rámci Poháru ČNS. Bereš to tedy jako zasloužený triumf?

Mohlo by se zdát, že jsme sezonou projeli jako nůž máslem. Když se ale ohlédnu zpět, byla to ta nejtěžší sezona, kterou jsem jako trenér zažil. Z tohoto pohledu si prvenství vážím, byť mě samozřejmě mrzí, že jsme nemohli rozhodnout na hřišti.

Jak jsi byl spokojen se svými hráči? Který z tvých mladých svěřenců udělal největší pokrok a kdo byl největší oporou?

S některými spokojen jsem, jiní z téhle sezony mohli vytěžit více. Nejde ale ani tak o to, jak jsem spokojen já, důležité je, zda jsou spokojeni hráči. O největší opoře by podle mě nebylo fér hovořit. Každý má nějaký potenciál a roli v týmu. Zrovna v téhle době se více než kdy jindy ukázalo, že mít pouze špílmachra nestačí. 

Kdy ti v sezoně nejvíce zatrnulo a co tě nejvíce potěšilo?

Trnul jsem tak nějak celou sezonu. Nejdříve přerušená příprava, pak překotný start soutěže, jednotky minut do kontumace utkání kvůli zapomenutým dresům ve venkovním utkání, zranění hráče, koronavirus v týmu i úmrtí blízkých. Radost mám naopak z toho, že se dařilo zapojovat mladší hráče, vlastně pouze jedno utkání jsme odehráli v papírově nejsilnější sestavě. Věřím, že z toho hráči příští sezonu budou těžit.

Věříš, že proběhnou jednorázové republiky dorostu do konce února 2021?

Popravdě? Příliš nevěřím. Podle výkladového stanoviska Národní sportovní agentury z 8. prosince sice amatérští sportovci mohou ve vnitřních prostorech sportovat bez roušky, ale pouze s negativním testem na covid-19. Ten nesmí být starší než 48 hodin. (opět změněno, pozn. aut.) ČNS přišel s nabídkou zaplacení testů všem účastníkům dorosteneckých MČR. Co ale týdny před mistrovstvím? Budou si hráči testy hradit sami? Budou jim testy opakovaně hradit kluby? A startovat na MČR po několika měsících tréninkové absence, to může být pro některé nohejbalisty spíš příležitost ke zranění.

Jaké máš ambice s dorosteneckým týmem Holic do příští sezony?

Momentálně visí ve vzduchu tolik otazníků, že na tuhle otázku nedokážu plnohodnotně odpovědět. Pokud budu u týmu pokračovat, cíle se příliš měnit nebudou. Stále budou v rovině dovedností. Snad jen v určitých oblastech budu důslednější.

Máš v hlavě další trenérské mety? Co třeba juniorská reprezentace nebo přesun do mužské kategorie?

Hráče i žáky se snažím vést k pokoře, ale také k tomu, aby si uvědomovali svoje silné stránky a nebáli se o nich hovořit. Mojí metou vždy bylo a stále je dostávat hráče na vyšší úroveň. V mužské kategorii je to u některých hráčů již nerealizovatelné, proto se soustředím na dorost a juniory.

Holice prožívají v současnosti nohejbalový boom. Usadí se podle tebe v extralize mužů na delší dobu a budou v budoucnu třeba i bojovat o medaile?

Pokud se některé věci pohnou správným směrem, tak jsem o tom přesvědčen. Bylo by zklamáním, pokud by se početná holická mládežnická základna neprosadila vedle ostřílených hráčů v extralize.

Jak to vypadá s přestavbou areálu v Holicích?

Projekt rekonstrukce nohejbalového areálu byl schválen Radou města v loňském roce. V první etapě proběhlo vybudování víceúčelového hřiště a drobné terénní úpravy, v příštím roce by mělo být postaveno nové zázemí pro hráče a rozhodčí. V projektu je počítáno i s tribunou a sociálním zařízením pro diváky. Předpokládám, že dokončení projektu je vzhledem k účasti týmu mužů v extralize stále v seznamu priorit města.

Už v úvodu jsi zmínil své určité zdravotní lapálie, ale musíme se zeptat: co Marek Líbal a hráč?

Tak to už je uzavřená kapitola. Před třemi lety jsem podstoupil operaci, která měla ošetřit a zpomalit degenerativní změny kyčelního kloubu, nicméně plán vrátit se k aktivnímu hraní nevyšel. Ještě minulý rok jsem při personální nouzi párkrát nastoupil, ale bylo to spíše o bolesti než o radosti.

Působíš i v Komisi mládeže ČNS. Bude mít podle tebe nynější pandemie na náš sport a mládež výraznější dopad?

V aktuální sezoně nastal pouze minimální pokles počtu krajských turnajů mládeže, jednorázová MČR starších i mladších žáků proběhla s očekávanými čísly. Co bude následovat, lze bez diskuze s jednotlivými oddíly pouze odhadovat. I z tohoto důvodu chceme v novém roce zorganizovat videokonferenci s představiteli oddílů věnujících se mládeži, zjistit, jak na tom v oddílech reálně jsou, jaké řeší problémy a případně nastavit adekvátní formu pomoci ze strany ČNS. Z pohledu trenéra je dopad pandemie zásadní. Hráči se srovnávacím mindsetem na sobě v době vypnutí velmi často přestávají pracovat. Hráči s vypěstovaným růstovým způsobem myšlení budou naopak vpředu a v reálu tak budou vznikat větší rozdíly v kvalitě předváděné hry. V závislosti na délce omezení společných tréninkových i zápasových aktivit se můžeme dočkat nečekaných a překvapivých výsledků a z globálního pohledu samozřejmě po určitou dobu horší herní kvality.

Co bys na závěr vzkázal nohejbalové obci v této zvláštní době?

Užijme si advent se svými blízkými. Nesledujme pouze vlastní zájmy, ale pomozme těm, kteří to potřebují. Všem přeji požehnaný nový rok.