Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 24.09. 21:17 Nohecmagazin
    Pokud sem mohu přidat příspěvek, mohli by jste i Vy redaktoři? ...
  • 17.08. 12:08 Turnaj trojic Výrovice(Pablo)
    26.ročník nohejbalového turnaje trojic o putovní pohár, startovné 150 Kč ...
Stehlík: Splněný sen? Černoch na hřišti Tisk
Napsal Ladislav Barák  |  Středa, 25.11.2020

(Plzeň) V nohejbale se pohybuje bezmála 50 let. Býval špičkovým hráčem i trenérem, řadu let působí v roli funkcionáře. Je členem VV ČNS a zároveň předsedou Komise zahraničního rozvoje ČNS. VLASTIIMIL STEHLÍK má ovšem co říct i k současné pandemické situaci, pracuje totiž jako ekonomický náměstek a zástupce ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Poškodí podle něj koronavirová omezení nohejbal u nás i ve světě? Bude se ve volbách znovu ucházet o místo ve vedení svazu? Chystá ještě návrat k trénování na ligové úrovni? Pokud chcete znát odpovědi, přečtěte si náš rozhovor.

Ze své pracovní pozice vidíte současnou situaci okolo koronaviru docela zblízka. Jak ji vnímáte? Je to přifouknutá bublina, nebo je situace opravdu vážná?

Jako bublina s chřipečkou mi to nepřipadá, i ve své funkci vidím u některých zdravotníků docela vážné zdravotní potíže.  Na druhou stranu někteří virus prodělali a prakticky je to nijak neomezovalo. Je to asi případ od případu, ale kdo z nás ví, do které skupiny se zařadíme?

Jak dlouho bude současná nejistota trvat? Vrátíme se někdy do normálu?

O tom nepochybuji, otázkou je jen, kdy to bude. Morové epidemie trvaly řadu let, ale jsme v 21. století a tak si myslím, že to bude trvat taky řadu, ovšem měsíců. Doufám, že příští podzim už na covid budeme jen opatrně a s respektem vzpomínat.

Máte nějaká doporučení, jak za této konstelace koncipovat nohejbalové soutěže na příští rok?

Těžko nyní, bez znalosti vývoje v nejbližších měsících, něco doporučovat. Já bych byl preventivně opatrný a aktuálně bych byl pro to, soutěže časově redukovat na květen, červen a září, s připojením dvou, tří týdnů prázdnin a možná části dubna a října.

Jako člen Rady ČNS zvolený za Plzeňský kraj jste na jaře hlasoval pro odehrání soutěží v prakticky plném rozsahu. Nakonec byly soutěže naplněny ani ne z poloviny a nakonec stejně zůstaly nedohrány. Když se teď ohlédnete, rozhodl byste se stejně?

Já jsem byl jednoznačně pro zahájení soutěží a můj názor byl odehrát je jen jednokolově s play-off. Ale protože se hlasovalo pouze o plné variantě a jednokolová byla zavrhnutá, byl jsem pro. Jako generál po bitvě samozřejmě musím přiznat, že to nebylo dobré rozhodnutí, ale rozhodovali jsme všichni jako generálové před bitvou.

Jak moc podle vás pandemie poškodí nohejbal a sport obecně?

Já si myslím, že nohejbalu se to moc nedotkne. Jsme téměř všichni ryzí amatéři a nohec nás baví, chceme hrát a je to pro nás součást života. Že by najednou velká část nohejbalistů kvůli pandemii skončila, to se mi nezdá – spíše budeme všichni nadržení, co nejdříve si zase kopnout. A sport obecně tato pandemie může jen podpořit, vždyť jedním z nejvíce rizikových faktorů pro covid je otylost.

V rámci VV ČNS stojíte v čele komise zahraničního rozvoje. Jste momentálně v kontaktu se zahraničními nohejbalovými funkcionáři? Máte zprávy, jak se pandemie dotkla jejich činnosti? Neohrozí start některých zemí na MS v Praze, které bylo odloženo – zatím - o rok?

Na rozdíl od českého nohejbalu si myslím, že pandemie mezinárodní futnet poškodila. Těšil jsem se na řadu nových zemí, které by na MS 2020 ukázaly pokrok nejen herní, ale i organizační. Kontakty jsou však nyní minimální, neboť celosvětově je sport kvůli pandemii až na druhém či kolikátém místě. Nicméně co mám zprávy, tak slibně se futnet začínal rozvíjet v Latinské a Jižní Americe. Pokud bude MS 2021 uspořádáno, věřím tomu, že většina zemí z Evropy a zámoří se zúčastní.

Současnému výkonnému výboru končí letos mandát. Budete se znovu ucházet o místo ve vedení ČNS, kde se pohybujete už řadu roků?

Už jsem v nohejbalových republikových funkcích příliš dlouho a myslím, že i vzhledem k pracovnímu vytížení a svému věku bych měl uvolnit místo mladším. Pokud tedy nenastane nějaká krizová situace, nekandidoval bych a chtěl bych se věnovat nohejbalu regionálně.

Kdybyste se měl vypíchnout jednu věc, která se v rámci ČNS za poslední čtyřleté volební období povedla, která by to byla?

Bezesporu to je vylepšení image nohejbalu jako plnohodnotného sportu díky propagaci, kvalitním nohejbalovým událostem a mezinárodním stykům.

A naopak nepovedla?

Podařilo se nám přitáhnout jen minimum bývalých hráčů do funkcionářského nohejbalu, který je životně důležitý pro další rozvoj na všech úrovních od oddílové, po okresní až k celostátní.

Dlouhá léta jste působil jako trenér extraligové Plzně-Bílé Hory a pak na čas i jako lodivod národního týmu. Jak na tuto éru vzpomínáte?

Na extraligu v Plzni vzpomínám rád a s hrdostí. Na Bílé Hoře a předtím i na Letné jsme měli silný kádr nejen hráčsky, ale i kamarádsky. Reprezentaci bych rozdělil na dvě části – u juniorů mě to moc bavilo, v kádru jsem měl i současné mužské mistry světa, co k tomu dodat. U mužů jsem byl jen krátce, protože s tehdejším výkonným výborem pod vedením Chvalovského jsem si nerozuměl a na jejich představu reprezentace jsem nebyl ochoten přistoupit.

Jak se podle vás změnil český i mezinárodní nohejbal od těch dob? Posunul se dopředu, ať už herně nebo společensky?

Já jsem začal závodně s nohejbalem v roce 1972, kdy u nás bylo jen pár míst, kde nohejbal hrát opravdu uměli. Vzhlíželi jsme k nim jako k nohejbalovým bohům. Navíc v tehdejším Československu jsme byli stavěni na úroveň české házené a o nějakých zahraničních stycích se nám ani nesnilo. Dnes je takových nohejbalových bašt nespočítaně více a nohejbal se hraje ve verzi futnetu po celém světě. Podle mého mínění za tu dobu nohejbal prodělal velikou proměnu, a to jak v kvalitě hry, tak ve zlepšení svého postavení ve společnosti.

Na Bílé Hoře vedete několik žáků. Vidíte mezi nimi nějaký talent? A nestýská se vám občas po špičkové trenéřině?

Práce s mladými mě baví, kluky již trénuji více než 40 let. Je to radost, když se žákovi podaří kraťas, když celý rok před tím kopal míč špičkou do pletiva. Aktuálně se již u žáků ukazuje několik talentů, s nimiž hraji krajskou soutěž – u těch odrostlejších dokonce uvažujeme příští rok o dorostenecké lize. Jestli se tento kolektiv udrží a půjde výkonnostně nahoru, možná bych si s nimi ještě zkusil zakoučovat nějakou vyšší soutěž.

Váš mladší syn Pavel působí v prvoligové Zruči, ale už si vyzkoušel i extraligu v Žatci. Sledujete jeho výkony?

Sleduji ho celou dobu. Těší mě, že ty roky, které strávil na trénincích a utkáních na Bílé Hoře, mu daly dobrý základ, na kterém staví nyní ve Zruči. Připomínám, že extraligu hrál dříve i můj starší syn Petr, takže nohejbal na všech úrovních všichni stále sledujeme.

Máte ještě nějaký nohejbalový cíl nebo sen?

Už se mi jeden sen splnil, a to vidět rodilého Afričana - černocha  hrát na nohejbalovém MS. Teď bych se chtěl ještě dožít dne, kdy na MS ve futnetu budeme hrát finále dvojek či trojek proti hráčům z neevropské země.