Ostatní
Písmo
  • Smaller Small Medium Big Bigger
  • Default Helvetica Segoe Georgia Times

Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29. 5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál celkem padesáti článků mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. V dalším článku se podíváme na nejnižší stupínek svazových soutěží, městské a okresní soutěže.

Základním úkolem každého sportovního svazu je organizovat a řídit soutěže. Ani nohejbalový svaz není výjimkou, proto organizace a řízení soutěží představovaly hlavní úkoly prvních nohejbalových sekcí z 60. let. Jako první se taktovky ujala Praha, jejíž Komise nohejbalu MV ČSTV, od roku 1969 Městský svaz nohejbalu, začala oficiální soutěže pořádat od svého založení roku 1961. A měla na čem stavět, protože v metropoli se již od 50. let hrála populární Trampská liga družstev, která měla některé parametry pozdějších svazových soutěží. V roce 1962 se prvního ročníku městského přeboru v Praze zúčastnilo ve třech třídách celkem 64 družstev (v roce 1965 už 90 družstev ve čtyřech třídách).

Hrálo se ale i mimo hlavní město. Do roku 1966 pod komisemi nohejbalu městských výborů v Ostravě a Plzni, resp. pod komisemi okresních výborů v Příbrami, Náchodě, Přerově, Českých Budějovicích, Kladně, Olomouci a Novém Jičíně. V některých okresech se zatím stále kopalo bez oficiálního puncu, např. v Havlíčkově Brodě, Rakovníku, Jičíně, Děčíně, Hradci Králové, Liberci, Brně, Táboře, Frýdku-Místku, Strakonicích, Jablonci nad Nisou, Ústí nad Labem, Nitře. Většina těchto soutěží měla však jen turnajový charakter.

2021 50letCNS31 3V roce 1970 se kromě Prahy a Plzně hrály okresní dlouhodobé soutěže mužů v Mladé Boleslavi (14 družstev), Náchodě (16 družstev, 2 třídy), Liberci (8 družstev), Ústí nad Orlicí (8 družstev ve dvou skupinách), Chomutově (8 družstev), Českých Budějovicích (14 družstev, 2 třídy), Kroměříži (6 družstev), Písku, Táboře a Přerově.

Mimo hlavní město (pražská 2.-4. třída ve více skupinách) se roku 1993 na okresní úrovni hrálo v celkem 37 okresech – Praha-západ, Kladno, Kutná Hora, Příbram, Kolín, Nymburk, Beroun, Mladá Boleslav (2 třídy), České Budějovice (2 třídy), Jindřichův Hradec, Tábor, Strakonice (2 třídy), Plzeň-město (2 třídy), Rokycany, Tachov, Domažlice, spojené okresy Karlovy Vary – Sokolov, spojené okresy Teplice - Most, Ústí nad Labem, Louny, spojené okresy Liberec – Jablonec, spojené okresy Děčín – Česká Lípa, Pelhřimov, Pardubice (2 třídy), Ústí nad Orlicí (2 třídy), Hradec Králové, Chrudim, Náchod (2 třídy), Kroměříž, Vyškov (2 třídy), Ostrava, Přerov, Vsetín.

Po roce 2000 se okresní nebo městské soutěže konaly v cca 25 okresech a krajských městech, v několika případech i ve více třídách. Někde dokonce nejvyšší okresní třída z různých důvodů suplovala krajskou soutěž. V některých početnějších krajích byly pořádány krajské kvalifikace vítězů okresních přeborů, s úbytkem družstev v krajských soutěžích ale pozbyly významu.

Vysoce specifické jsou pražské soutěže. Své o tom ví i bývalé hráčské eso z Kobylis PETR DRAHOKOUPIL. „Když jsem v roce 1993 skončil v lize, šel jsem hrát za béčko Kobylis a pak do Čimic, kde se tehdy hrála druhá třída. Na dva nebo tři roky jsme vybojovali postup a pak zase šli níže. Naposledy jsme kopali čtvrtou třídu. Pražské soutěže mají desítky let stejný systém a ani si nemyslím, že by někdo chtěl něco měnit. Výhodou je všední hrací den. Hraje se na remízy, které mi zpočátku vadily, ale časem jsem si zvykl. Když se na tím člověk zamyslí, ani to jinak nejde, protože kdyby se hrály třetí sety, tak se utkání nemusí pro tmu dokončit. Nejsou to soutěže, kde člověk chce zvítězit za každou cenu, na druhou stranu vyhrávat nás pořád baví. V týmu je nás dvanáct, všichni kolem padesátky,  na každé utkání se sejdeme v osmi lidech. Kopeme pro radost, nic dalšího neočekáváme.“

2021 50letCNS31 rackovskyPETER RACKOVSKÝ (*1967) je předsedou nejen KNS Střední Čechy, ale i okresního svazu pro spojené okresy Kutná Hora a Kolín.

Pane Rackovský, jak, kdy a proč vzniklo spojení okresních soutěží z Kutné Hory a Kolína?

Od samého začátku organizovaných soutěží v roce 1976 byly oba okresy sdružené v jeden celek. Následně, v období 1986–93, tyto okresy fungovaly odděleně, ale od ročníku 1994 se opět soutěžilo společně. Odpověď na to, proč vzniklo toto spojení, je možné hledat ve velmi dobré spolupráci tehdejších nohejbalových činovníků, kteří stáli u zrodu společného okresního přeboru a nižší soutěže. Obě soutěže čítaly stejný počet šesti družstev a zastoupení okresů bylo rovněž vyrovnané. V posledních letech je spojení spíše nutností a navíc zde startují i týmy z jiných okresů. Příkladem je Praha – východ, kde není organizovaný okres, nebo týmy, které sem historicky v minulosti patřily – třeba Sázava z okresu Benešov.

Jak se během let změnila podoba okresní soutěže? A jak se liší od krajské?

V začátcích okres fungoval na bázi dvou na sebe navazujících soutěží - okresní přebor a okresní soutěž - ve kterých byl daný postupový i sestupový klíč. Od ročníku 1986 se již soutěžilo pouze v jedné společné skupině. Napomohlo tomu osamostatnění okresů v letech 1986–93, ale hlavním důvodem  byl ubývající počet družstev, který by nestačil na obsazení obou soutěží. Ty jsou hodně podobné těm krajským – je nutné povinné licencování hráčů přes registr ČNS, stejný minimální počet hráčů v utkání, stavba utkání – pořadí jednotlivých zápasů. Hlavními rozdíly jsou počet dopadů míče na zem a „nepovinnost“ startu družstva mládeže.

Co považujete za nejdůležitější prvek pro fungování okresní soutěže?

Neřeknu asi nic nového. Nejdůležitější je přístup lidí, jejich ochota dělat co možná nejvíc pro společnou věc. Za dlouhá léta, kdy funguji u nohejbalu jako hráč, rozhodčí, trenér a funkcionář, vidím, jak opadá zájem u mnoha lidí. Díky srdcařům, kterých je bohužel málo, fungují oddíly. Na základě jejich spolupráce je pak možné i organizovat soutěže.

Dodržují družstva v soutěži předpisy, nebo s tím mají problémy? A jste k jejich případnému porušování spíše tolerantní, či ctíte nekompromisní přístup?

Většinou dodržují to, co je předepsané. Menší chybu může udělat kdokoliv. V tomto případě lze do určité míry přimhouřit oči a věc si vyříkat. Pokud se však jedná o zásadní věci, které mohou ovlivnit nebo narušit průběh soutěží, případně někoho poškodit, není na místě žádný tolerantní přístup.

2021 50letCNS31 5Na okrese jste pečlivě vedl hráčské statistiky. Najde vůbec taková mravenčí práce uplatnění, respektive odezvu?

Je pravdou, že jsem vedl či vedu několik kronik a obecně mně statistika baví. Když jsem dával dohromady historické údaje okresního nohejbalu, dalo to hodně práce. Hlavně získat zaručeně pravdivá data. Na okrese každý rok aktualizuji dokument Historický přehled okresního přeboru Kutná Hora – Kolín, kde jsou vedeny statistiky družstev a hráčů od roku 1976. Aktualizace není náročná. Co se týče odezvy, tak nejvíce pochval jsem dostával těsně po prvotním vydání tohoto dokumentu, kdy mě v této činnosti obdivovaly spíše ty starší ročníky. Budu v tom určitě pokračovat a ocenění této práce nechám na jiných.

Jak se liší řízení okresní soutěže od krajské?

K řízení na kraji je k dispozici větší počet lidí, kteří si odpovídají za své komise. Díky tomu je práce usnadněna. V okrese je většina činností na mně, i když je zde řádně zvolený tříčlenný výkonný výbor. Naštěstí to bez větších obtíží zvládám, a to hlavně díky dobře fungující spolupráci oddílů a řídícího orgánu.

50 let… Co popřejete oslavenci?

Dobrou kondici. Co nejlepší lidi v jeho vedení a co nejvíce srdcařů.

Nejčtenější články

Poslední komentáře