(Brno) Rumunský reprezentant GEORGEL BOBIS patří k tomu nejlepšímu na mezinárodní nohejbalové scéně. Po odchodu Slováka Ižola z reprezentačních služeb se stal korunovanou jedničkou mezi singlisty. Získal jak světový, tak evropský trůn a jeho výkony na posledním evropském šampionátu v Humenném vyvolávaly mezi soupeři paniku. Byl i jasným favoritem letošního světového mistrovství v Brně, ale tam podobný výkon v den D nepředvedl a musel se ve finále sklonit před českým reprezentantem Vítem. A protože pohořely i rumunské dvojky a trojky, stříbro je nakonec jedinou medailí, kterou si Bobis z Brna odvezl.

Georgeli, dlouhodobě jsi vládl světovému singlu. Je těžší vyhrávat nyní, než před pár lety?

Ano, je to stále těžší a těžší. Soupeři se lepší a rozhodně není jednoduché se dostat do soubojů o medaile.

Jak se za tvé éry vůbec změnila tato disciplína?

Hlavně se všechno zrychlilo.

Jak probíhá v Rumunsku singlová příprava? Trénujete pouze v jednotlivých klubech, nebo jsou organizovány speciální soustředění pro singlisty?

Příprava singlistů probíhá v rámci klubů. Já osobně jsem byl šest měsíců zraněný a měl jsem problémy se zády a kolenem. Moc jsem toho letos neodtrénoval.

Rumunsko bylo vždy zemí zaslíbenou hlavně deblům. Jak si v žebříčku popularity jednotlivých disciplín vede singl?

Singl je v Rumunsku divácky atraktivní. Je to zřejmě dáno tím, že je to nejtěžší disciplína. Fyzicky, ale i psychicky. Na všechno jste sám, není nikdo, kdo by vám pomohl.

Existují v Rumunsku nějaké singlové turnaje?

Ano konají se.

Jaká je pozice singlu ve vašich soutěžích?

U nás je systém odlišný, než třeba u vás nebo na Slovensku. Nejdřív se hrají dvojky, potom trojky, singl, trojky, dvojky. Je to systém interligy.

Na šampionátu v Brně jsi reprezentoval ve všech třech disciplínách. Není to přílišná zátěž?

Je. Ale je to moje rozhodnutí. Já jsem o tom dlouze před šampionátem přemýšlel, ale nakonec jsem se rozhodl odehrát všechny disciplíny. Únava se na mých výkonech opravdu podepsala.

A není to hlavně netaktické? Nebylo by lepší se soustředit na jednu či dvě disciplíny. Vždyť ve trojkách vám stejně chybí dlouhý hráč pro razantní útok a blok a ty musíš zbytečně tříštit síly.

Takticky to dobré nebylo. Ale já jsem chtěl hrát, věřil jsem si.

Není to tak dlouho, co tvůj krajan Florin Purice zvládal dokonce čtyři disciplíny, když se ještě hrávaly křížové dvojice. Byl to tvůj vzor?

Nebyl to můj vzor. Vzorem jsem já sám sobě. Tvrdě jsem dřel a proto jsem se vypracoval tam, kde jsem.