„Pozice nohejbalu není špatná“ hodnotí florbalový prezident Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Sobota, 01.11.2008

2007_florbal_01(Praha) Obrovský boom zažívá poslední roky halový sport jménem florbal. I když se jedná o mladší sport, řada myšlenek je využitelná i v nohejbalovém prostředí. O florbalovém vzestupu jsme hovořili s prezidentem České Florbalové Unie (ČFbU) FILIPEM ŠUMANEM.

Pane prezidente, florbal ještě nedávno měl členskou základnu nižší, než nohejbal. Dnes už ale válcuje i házenou. Jak je to možné?

„Myslím, že v otázce počtu hráčů florbal nejvíce těží z toho, že je ideálním školním sportem. Bez velké průpravy je možné, aby jej hrál prakticky každý, bez ohledu na věk nebo pohlaví. Má poměrně jednoduchá pravidla a ve školních podmínkách je také nenáročný na vybavení."

Co považujete za zlomový moment vzestupu?

„Pokud je myšleno v rozvoji počtu hráčů, pak to byl právě průnik do škol a do pravidelných soutěží ASŠK. Vždyť v počtu škol, které se zapojují do soutěží ASŠK, florbal již předstihl i fotbal a stal se sportem číslo jedna."

Jak funguje spojení výrobců florbalových potřebi suvenýrů a členské základny, jako kupní síly?

„Pamatuji doby, kdy bylo možné florbalovou hokejku koupit na jediném místě v republice. Vzhledem k existenci mnoha zahraničních firem se všechny snažily rychle proniknout na rozvíjející se český trh, a tak také zvýšily dostupnost vybavení. Dnes je běžné, že průměrný hráč koupí hokejku zhruba jednou za dva roky v ceně průměrně mezi 1.000 - 2.000 Kč. Rekreačním hráčům vydrží vybavení i déle, naopak top hráči spotřebují i více dvojnásobně drahých hokejek za sezónu. Prodejci by byli rádi, kdyby byl i u nás trend ze zahraniční, kdy má většina hráčů více hokejek a častěji je střídá, ale to souvisí s kupní silou v ČR."

Nohejbal se ještě dlouho bude potýkat s přemírou konzervativního myšlení. Jak je na tom florbal?

2007_florbal_02„Asi máme občas opravdu výhodu v tom, že jsme porevoluční sport a jsme zvyklí se rychle přizpůsobovat změnám v samotném sportu či v technických možnostech při jeho řízení. I když s tím, jak se florbal zvětšuje, tak je nyní už také obtížnější zavádět změny. Nicméně protože se mění celá společnost, její zvyky a zájmy, musí se snažit tomu vyhovět i každý sport. Vždyť sportovní prostředí je vlastně svým způsobem konkurenční prostředí jako v jiných oborech."

Jistě jste museli řešit dilema, zda zvýšit nároky a přijít o část základny, nebo ponechat volnější přístup a také přijít o část základny?

„Naštěstí ne tolik, jak se zdá. Většinu rozhodnutí, která byla třeba nepopulární, jsme dělali v době, kdy náš sport stále rostl. Mluvím třeba o povinnosti mít mládežnická družstva, vyškolené trenéry atd. Možná jsme tím někoho odradili, ale protože jsme se nemuseli tolik bát, že by to úplně zamezilo růst, dělala se taková rozhodnutí daleko snadněji. Navíc jsme stále přesvědčeni, že je to správná cesta, pokud není masovost tou jedinou věcí, o kterou bojujete."

Ve svazové struktuře ČFbU jsou pouze nehonorovaní funkcionáři, nebo už tomu tak není a do jaké úrovně?

„Volení funkcionáři na celostátní úrovni i v regionech jsou zcela dobrovolní, přestože svým funkcím věnují dost času. Nicméně se snažíme jim poskytovat pro jejich rozhodování kvalitní servis placeného sekretariátu, aby se mohli soustředit na dobré rozhodování a jejich rozhodnutí poté uvedli v život lidé, kteří jsou za to placeni. Větší a profesionálnější sekretariát začal fungovat na přelomu roku 2000, předtím měli vše na starosti neplacení členové VV a jeden zaměstnanec. Vzhledem k tehdejší velikosti florbalu ta změna přišla o rok či dva později, než měla. Nyní už má Unie zaměstnance na plný úvazek nejenom v celostátním sekretariátu, ale většinou jednoho pracovníka i v regionech."

2007_florbal_03Kolik činí průměrný roční rozpočet extraligového týmu mužů a dorostenců? Jaké je startovné do soutěží na ligové a krajské úrovni? A kolik činí průměrné roční náklady hráče florbalu, vč. vybavení?

„Jsou veliké rozdíly. Řekněme, že pokud se bavíme pouze o extraligovém družstvu (cca 20 hráčů a trenéři), může se pohybovat mezi 400.000 až kčástce přesahující milion Kč. Nejvíce záleží na tréninkových podmínkách. Protože hodina haly stojí často i hodně přes 1.000 Kč a extraligový tým včetně utkání potřebuje za sezónu přes 200 hodin v hale. Startovné v soutěžích je 10.000 Kč v extralize, v regionech mezi 1.000 - 4.000 Kč dle úrovně soutěže a kategorie."

Jak vidíte pozici nohejbalu?

„Řekl bych, že pozice nohejbalu není špatná a osobně mám pocit, že se v posledních letech zlepšuje. Usuzuji tak z toho, že se mi zdá, že se o nohejbalu více mluví. Do vnitřních záležitostí nohejbalu tolik nevidím. Nohejbal vždy bude vydělávat na tom, že je to pro všechny známý sport, kdy asi nemusíte téměř nikomu vysvětlovat, jak se hraje. Je to zábavný sport s poměrně jednoduchými pravidly, který si podle mě skoro každý rád občas zahraje. Nevýhodou je dle mého názoru malá zahraniční konkurence, vždyť s výjimkou možná fotbalu a hokeje, kde širší veřejnost sleduje i ligu, se sportovní veřejnost o sport zajímá hlavně u velkých mezinárodních akcí, kdy mohou fandit Čechům, aby porazili všechny soupeře. U nohejbalu jsme si všichni zvykli, že Češi normálně vyhrávají medaile."