Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 26.09. 11:52 Rychlost informací
    díky, mě stačila stejná odpověď už od Ládi :-) jen sem chtěl aby ses ro ...
Nečekal jsem to, říká o korunovaci Zdeněk Kalous Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Čtvrtek, 02.01.2020

2020 vladcekalous 1(Praha) Je tradicí, že rozhovor na přelomu starého a nového roku má rezervován muž, který byl korunován vládcem uplynulého soutěžního ročníku. Nejinak tomu je i v případě ZDEŇKA KALOUSE, čerstvého vítěze ankety Nohejbalista roku ČR 2019, a to jak v dorostenecké, tak v hlavní, mužské kategorii. Jak se na nohejbalový lid dívá jeho nový, teprve 18letý vládce, jinak opora juniorské reprezentace a extraligového družstva TJ AVIA Čakovice?

Zdeňku, ve svých 18 letech jsi absolutním úřadujícím vládcem českého nohejbalu. Jak se s touto novou rolí sžíváš?

Nevnímám to jako nějakou novou roli. Spíše jsem rád, že se mi povedla sezóna a všechno vyšlo podle představ.

Letos jsem nezaznamenal žádné větší pochybnosti o tom, že by tvá korunovace byla nezasloužená. Proč myslíš, že kromě dosažených výsledků hlasující odborníci vynesli na trůn zrovna tebe?

Myslím si, že to bylo hlavně vystupování v extralize, kde se mi celkem dařilo. Myslím tím hlavně play-off a superfinále, kde jsem byl i jedním z nejmladších hráčů na hřišti.

Je zajímavé, že mezi dorostenci jsi nevyhrál anketu takovým rozdílem jako mezi muži. Čemu to přičítáš?

Dorostenecká liga a mistrovství republiky dorostu nebyly v mém podání nejlepší. Povedlo se mi umístit jen ve dvojicích - na druhém místě. Myslím, že o výsledku v dorostenecké anketě rozhodly mé dvě zlaté medaile z mistrovství světa juniorů.

Byl to asi nervák, když při vyhlašování zaznělo, že v pořadí druhým je hráč tělovýchovné jednoty a... Jaké jsi měl pocity poté, co zazněla informace, že se jedná o MNK Modřice a Lukáše Rosenberka?

Nervozní jsem nebyl, protože jsem první místo vůbec nečekal. Poté, co vyhlásili Lukáše, tak jsem se pousmál a chvilku jsem tomu nevěřil. Přece jenom je Lukáš jedním z nejlepších hráčů na světě.

Kdo byl tvým favoritem na anketní výhru v hlavní kategorii?

Za mě to byl Kuba Pospíšil, celou sezonu - až na superfinále - hrál výborně. Dokázal Modřice dotáhnout společně s Lukášem Rosenberkem až do finále.

2020 vladcekalous 2Dříve  experti až na výjimky preferovali v anketě smečaře - blokaře. Nyní, soudě i podle jiných kategorií, se zdá, že v oblibě jsou univerzálové, kteří se nebojí ani disciplíny jednotlivců. Čemu to přisuzuješ?

Přisuzuji to faktu že v této době univerzálové musí zvládat skoro vše na hřišti. Jak dvojky, trojky tak i samotný singl.

Tvůj starší bratr Jirka má stejně jako ty doma anketní výhru mezi dorostenci, ale na tu mužskou zatím na rozdíl od tebe nedosáhl. Co říká na to, že jej mladší brácha předběhl?

Jirka s tím nemá žádný problém. Jako bratři se ve všem podporujeme, proto si myslím, že mi to přál a byl rád. Hrál celou sezonu výborně, ale ke konci sezony jim to s Kubou Chadimem moc nevycházelo, jelikož Jirku trápí kyčel. Ale vím, že je Jirka naše největší opora.

Nyní kromě pocitů dejme prostor tomu, co zrodilo tvůj letošní úspěch. Určitě famózní jízda Čakovic extraligou bez bodové ztráty, to se každý rok nevidí. Proč vám právě tato ligová sezóna vyšla tak parádně?

Do nové sezony 2019 jsme nastoupili nekompromisně s cílem dobýt titul. Naše mladé síly a odhodlání nás dotáhly až do finále, kde jsme si všichni tak moc přál vyhrát, až to vyšlo. Myslím, že léta strachu a nervozity jsou už definitivně pryč.

Ve finále extraligy ale mohlo dosavadní čisté konto vzít za své. Co se ti honilo hlavou za stavu 4:4 a dvou setbolech modřické dvojice v prvním setu rozhodujícího zápasu?

Bral jsem to jako výzvu. Celé finále jsem odehrál bez sebemenší nervozity. Jediné, co mě na chvíli zastavilo, byla vyhraná trojice proti Pospíšilovi, kde byl písknutý aut, i když to byl dobrý míč. Klíčovým hráčem naší dvojice byl Tomáš Chadim, který proměnil za devítek neskutečně razantním úderem.

V extraligových statistikách se v individuální bilanci vešla do první desítky  prakticky celá základní sestava vašeho družstva. Byla právě vyrovnanost největší čakovickou devízou?

Myslím, že ano. Celou sezónu to nebylo jen o jednom člověku, protože každý z mých spoluhráčů se podílel na našem postupu do finále.

Ve které disciplíně ses cítil nejsilnější?

Asi ve trojicích, kde mám na bloku výborného parťáka Lukáše Součka a střídající Tomáše Chadima, nahrávače Dana Fíka a Ondru Pachmana. Naše trojice byla dobrá v tom, že jsme mohli často kombinovat, prostřídat se a změnit taktiku, když bylo potřeba.

2020 vladcekalous 3Na mužských jednorázovkách to nebylo nejhorší, z trojic máš doma bronz. Co ale říkáš na redukci mistrovství ČR trojic a dvojic na dvouletý cyklus?

Myslím, že je to škoda. Je krásné dívat se na nejlepší dvojice v republice a je to jedna z nejoblíbenějších disciplín.

Nemrzelo tě, že jako nečekaný úřadující mistr ČR jednotlivců jsi nakonec titul neobhajoval?

Mrzelo mě to, ale bohužel jsem byl zraněný. Těšil jsem se, že si zahraji proti známým singlistům a pokusím se obhájit.

Tvůj oddílový spoluhráč Milan Kučera ve 24 letech dokázal zkompletovat zlatou sadu českých mužských titulů. Ty máš zatím dva, z mistrovství jednotlivců a extraligy. Kdy plánuješ doplnit dva zbývající?

Milanovi to určitě přeju, protože to není jednoduchá věc. Časem se o to také chci pokusit, ale vzhledem k mému věku mám na to ještě pár let.

Domácí scéna není jen o svazových soutěžích. Co ty a turnaje?

Co se týče turnajů, tak ty osadní v létě mám jako nejoblíbenější část sezony. Po zimních turnajích moc nejezdím. Kromě Pardubic a Českého Brodu se jiných nezúčastňuji.

V roce 2019 nebyla na programu žádná mužská mezinárodní akce, v roce 2020 se ale v Praze koná mistrovství světa. To je asi pro tebe velká výzva...

Mistrovství světa doma v Praze je pro mě jedním ze snů a zároveň cílů letošního roku. Od loňské sezony se snažím a trénuju tak, abych se mezi kluky, co budou reprezentovat, dostal.

Z uplynulého ročníku máš ale také doma dvě zlaté medaile z juniorského světového šampionátu. Souboje českých sestav se zahraničními soupeři spíše připomínaly popravy. Není ti líto, že na mezinárodní scéně Česku chybí rovnocenný soupeř?

Popravy bych tomu neříkal. Sice tam byly vidět velké rozdíly, ale já i můj spoluhráč Kuba Ftačník už za sebou jedno mistrovství světa juniorů máme, proto jsme prokázali větší zkušenosti. Překvapením pro mě byla herní technika, kterou ostatní země zvedly. I co se týče koukatelnosti už to vypadalo více jako nohejbal.

Jaký vlastně máš názor na mezinárodní jednodopadová pravidla v mužské kategorii? Mají  opodstatnění, jsou nutností, nebo už pozbyla smyslu?

Od té doby co sleduji mistrovství světa, se vždy hrálo na jeden dopad. Takže už to považuji za tradici a osobně si myslím, že to ničemu nevadí.

2020 vladcekalous 4Jak ti vůbec jde hra na jeden dopad, myšleno ve dvojkách a trojkách?

Ve dvojicích docela dobře. Vyhovuje mi malé hřiště na podání a s příjmem problém nemám. Nejhůře je na tom asi nahrávka.

Jak ses vůbec k nohejbalu dostal? Kdo byl tvým nohejbalovým vzorem?

K nohejbalu jsem přisel, když mi bylo kolem sedmi nebo osmi let. V Čakovicích, kde táta začal trénovat Jirku a já jsem si zkoušel kopat o zeď. Nikdy jsem nějaký konkrétní vzor neměl, spíše jsem měl snahu být mezi nejlepšími a dorovnávat se Jirkovi.

Což se ti zatím evidentně daří. Pojďme ale nyní ze hřiště do tvého soukromí. Co nyní děláš a máš nějaké vysněné povolání? Jaké jsou tvé koníčky?

Jsem stále student a do budoucna bych se chtěl věnovat dřevostavbám. Volný čas trávím čas se svou přítelkyní. Někdy si zahraju tenis nebo zacvičím. Za každou špetku volného času jsem rád, protože ho moc nemám.

Předchozí vládce Lukáš Rosenberk ve svém závěrečném poselství nohejbalovému lidu řekl: "Buďte pyšní na to, že jste nohejbalisti". Jsi i ty pyšný na to, že hraješ právě nohejbal?

Jsem na to pyšný, ale taky ho mám občas plné zuby. Avšak to už patří k mému životu.

Co je tvým přáním pro novou sezónu?

Dostat se na mistrovství světa v Praze, přežít sezonu ve zdraví a obhájit titul v extralize.

A jaké je tvé poselství nohejbalovému hnutí pro rok 2020?

Aby nohejbal rostl dál. Aby trenéři měli chuť vychovávat další generaci hráčů, kteří budou nohejbalu dělat jméno.