Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 07.02. 09:27 Pravidla - aut
    Je to tak. Až bude v nohejbale také jestřábí oko, může platit to co jsi n ...
  • 04.02. 07:20 Pravidla - aut
    V hale je to složité už jsme taky kdysi kvůli tomu byli ve při... :-) Stře ...
  • 10.01. 15:54 Pravidla - aut
    Rozhodčí vždy hledá stopu doteku míče s čárou. Pokud se jí míč dotýk ...
  • 10.01. 12:45 Pravidla - aut
    [quote="Stehlik":1ltfvyqo]je to stejné jako v tenise. Nesmí se míč ...
Revize jednodopadových pravidel? Zatím ne. Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Pondělí, 21.01.2019

2019 revizepravidel 1Nedávné MS mužů, které skončilo trojnásobným českým triumfem, přineslo také otázky ve vztahu k mezinárodním pravidlům. Jaká je vlastně atraktivita jednodopadového MS, neztratil díky české trojkoruně jeden dopad svůj ochranářský význam a dočkáme se MS na vícedopadová pravidla? Na to a další jsme se zeptali nejpovolanějších, tedy tří členů VV ČNS - prezidenta ČNS a mezinárodní federace UNIF KAMILA KLENÍKA, viceprezidenta ČNS PETRA JAHODY a předsedy Komise zahraničního rozvoje ČNS a Technické komise UNIF VLASTIMILA STEHLÍKA.

Máte přehled o tom, kolik procentuálně členských zemí UNIF hraje své soutěže na jednodopadová pravidla?

KLENÍK: Členských zemí UNIF je v současnosti 23. To jsou země, které byly řádně přijaty, doložili své zakládající listiny a hradí své roční členské poplatky. Několik z nich má statut přidruženého člena tzv.“Associated“, kdy za nižší roční poplatek nemá právo hlasovat na kongresu UNIF, ale ostatní práva jsou stejná. Čísla v tuto chvíli UNIF nemá přesná a můj odhad je, že cca 10 zemí hraje organizovaně své národní soutěže v různých podobách. Od dlouhodobých, přes turnajové až jen po jednorázové. Z tohoto počtu používá mezinárodní jednodopadová pravidla UNIF odhadem dvě třetiny z nich. Letos chystá UNIF svůj volební kongres, na kterém bychom rádi tyto i jiné informace od jednotlivých členů rádi získali a vytvořili strategii rozvoje pro další období.

JAHODA: Ne tuto informace nemám. Je to spíše otázka na vedení UNIF.

STEHLÍK: Přehled nemám a vlastně mě to ani nezajímá. Důležité je, že mezinárodně hrají všichni podle jednotných pravidel a že UNIF umožňuje všem členským zemím hrát domácí soutěže podle jejich zvyklostí či tradice.

Za jeden z hlavních důvodů použití jednodopadových pravidel na MS a ME mužů je považováno ztížení hry pro české a slovenské hráče. Je tomu skutečně tak, nebo je to jen užívaná mantra?

KLENÍK: Zcela jistě je to jeden z důvodů, proč země druhého výkonnostního sledu přikládají hře s jedním dopadem svůj význam. Jsou to země, které již ovládají celkem solidně i útočnou fázi a částečně blok a určitá chybovost českých hráčů jim pomáhá zachytit více útoků. Mezi tyto země počítám zejména Rumunsko, Francii, Maďarsko a Švýcarsko. Nicméně, druhým důvodem je historie vzniku tohoto sportu v uvedených zemích a jejich velmi vysoká technická vyspělost a obratnost, jejichž uplatnění jim mezihra s jedním dopadem míče nabízí ve větší míře.

JAHODA: Když jsem měl možnost komunikovat tuto otázku se zástupci UNIF i některými zahraničními hráči či trenéry, tak skutečně zavedení jednodopadových pravidel vnímají jako jakousi „ochranu“ před dovednostmi českých i slovenských hráčů. Dle jejich názoru v rámci jedno dopadové mezihry se zejména kvalitním servisem dá ztížit finální příprava útoku. Mají obavu, že připuštění dvou dopadů by znamenalo, že český i slovenský tým bude mít všechny nahrávky na pásku a následný útok bude pro ně neubránitelný.

STEHLÍK: Když UNIF v roce 2010 tvořil pravidla, ČR navrhovala pro všechny kategorie dva dopady, ale Slovensko, Švýcarsko a Francie trvaly na jednom dopadu u mužů. A důvodem nebyla snaha o komplikaci futnetu Čechům, nýbrž důraz na sportovní charakter hry – dvoudopadový futnet se jim zdál zkrátka pomalý a neatraktivní.

2019 revizepravidel 2Nenastala po zisku zlaté české trojkoruny v mužích vhodná doba na diskuzi či dokonce revizi mezinárodních pravidel v této kategorii? Vy sám jste ochoten tuto diskuzi otevřít a proč ano či ne?

KLENÍK: Tuto diskuzi vedeme průběžně při mezinárodních setkáních na vrcholných akcích a na tréninkových či vzdělávacích projektech, kterých se ČR účastní. V současné době připravujeme s Vladimírem Mašátem plán k co nejširšímu zmapování rozvoje nohejbalu v zahraničí, abychom poté navrhli pro UNIF vhodnou cestu k většímu rozšíření nohejbalu v jednotlivých zemích.

JAHODA: Nemyslím si, že zrovna zmiňovaný zisk trojkoruny by měl být tím hlavním hybným momentem. Vždyť ten, kdo zápasy viděl, tak viděl v singlu i dvojicích vyrovnané boje, které mohly dopadnou i opačným výsledkem. Nicméně já osobně se nikdy nebráním diskuzi a otevírání nových témat. Pokud bude diskuze dobře připravená a její aktéři budou mít chuť konstruktivně jednat, velmi rád se jí aktivně zúčastním.

STEHLÍK: Diskuze je dobrá vždycky, ale výstupy z ní musí být nejen racionální, ale i akceptovatelné pro většinu členských zemí – ČR má v UNIF jen jeden hlas. Já sám nejsem nakloněn diskuzi o jakýchkoli zásadních otázkách pravidel futnetu, nejen o počtu dopadů. Dosavadní stav se mi totiž zdá vyhovující a nechtěl bych se dožít unfair jednání o pravidlech, jaké jsem před lety zažil ve FIFTA.

Je podle vás vůbec naděje na zavedení vícedopadových pravidel na mezinárodní úroveň v mužské kategorii?

KLENÍK: Já si takto otázku nepokládám. Pro mě je důležitější najít co nejlepší a nejúčinnější cestu vedoucí k rozšíření tohoto sportu v zahraničí a současně s tím dosáhnout na vrcholných akcích UNIF co nejširší výkonnostní špičku tak, aby nebylo pro české či slovenské hráče vždy finále předplacené, ale aby se k němu musely tyto země probojovat tuhými souboji už od čtvrtfinále. To bude nejlepší propagace sportu samotného. Vícedopadová pravidla tento stav spíše zhorší.

JAHODA: V kontextu odpovědi na druhou otázku si myslím, že aktuálně ne pro všechny družstva. Na druhou stranu vnímám určité náznaky ochoty na rozdělení účastníků světových šampionátů na dvě výkonnostní kategorie, a ta základní by pak mohla dvou dopad používat.

STEHLÍK: Vymyslím-li si teoretickou situaci, kdy přijde významný sponzor a řekne, že bude UNIF dávat ročně statisíce či milióny dolarů za podmínky, že se bude hrát na dva či na tři dopady, pak věřím, že se tak hrát bude. Ale prakticky si to představit nedovedu.

Pomohlo by dle vašeho názoru zavedení vícedopadových pravidel v mužské kategorii rozvoji nohejbalu alespoň v zemích, které nyní v UNIF jsou?

KLENÍK: Dle mého názoru to může pomoci částečně. Důležitější a účinnější pomocí by byla personální účast našich odborníků a špičkových hráčů přímo v jednotlivých zahraničních soutěžích nebo naopak zahraniční účast v našich soutěžích a vzdělávacích programech.

JAHODA: Některým ano, některým ne. Vyspělejší země si na jedno dopad zvykly a necítím u nich ochotu pravidla měnit. Je to však vždy svobodné rozhodnutí každé konkrétní federace. My jim můžeme říci své zkušenosti a názory, ale nemáme žádný nástroj abychom jim to jako ČNS nařídili.

STEHLÍK: Myslím si, že to žádný vliv na rozvoj futnetu nemá. Já za UNIF prosazuji myšlenku, ať se ve světě vyjma mezinárodních akcí hraje na dva i na tři dopady, tak, jak se to hraje u nás a jak to různým cílovým skupinám vyhovuje. A chce mi snad někdo tvrdit, že kvůli mezinárodnímu jednomu dopadu nechtějí čeští muži hrát domácí dvou či trojdopadový nohejbal?

2019 revizepravidel 3Na současná pravidla u minimálně poloviny účastníků MS či ME mužů je více bodů dosaženo nevynucenými chybami soupeře, než vlastní útočnou aktivitou. Nepomohlo by použití vícedopadových pravidel vyšší herní atraktivitě těchto akcí? Je přece jedno, zda Češi či Slováci porazí soupeře o čtyři či osm míčů, ale přibylo by zajímavějších zápasů zemí druhého či třetího sledu.

KLENÍK: Nevynucené chyby jsou samozřejmě antireklamou a bude potřeba v tomto ohledu najít lepší řešení. Je potřeba tuto variantu vyzkoušet například u MS divize B, ale neslibuji si hned na poprvé větší posun. Tím, že tyto země nemají razantní útok, bude docházet možná k ještě delším výměnám, protože s použitím druhého dopadu ubude nevynucených chyb a útok nebude tak razantní, aby pohybově a technicky vyspělí hráči míč nezachytili. Bude se čekat na útočnou chybu (smeč do autu nebo do sítě, či vytlučení bloku, dvojdotek apod.). A to je podobná nevynucená chyba jako v přípravě útoku.

JAHODA: Jak jsem již uvedl. Těm výkonnostně slabším by to, při rozdělení na dvě výkonové kategorie, pomohlo.

STEHLÍK: To si nemyslím. Kdo sledoval vzájemné zápasy právě těchto výkonnostně slabších soupeřů, musel uznat, že se bojovalo o každý míč a hodně zápasů bylo vyrovnaných. Možná že nebyly tak zajímavé pro Čechy a Slováky, ale měly velký emocionální náboj a atraktivitu pro země, které s futnetem začínají a vyhrají i třeba jen jediný set.

MS juniorů do 21 let se hraje na dvoudopadová pravidla. Existují v rámci UNIF nějaká vyhodnocení rozdílů v této oblasti mezi juniorským a mužským MS? A pokud ne, vidíte nějaké rozdíly vy osobně?

KLENÍK: Takové vyhodnocení UNIF zatím neprováděla. Já osobně vidím pouze větší odstup české reprezentace od zbytku světa právě proto, že vysocí smečaři mají nahrávku téměř vždy na síti a bodují velmi často. A vytrácí se v těchto utkáních častější mezihra.

JAHODA: Otázka ohledně vyhodnocení by měla být směřována na vedení UNIF. Já žádnou analýzu k dispozici nemám. Rozdíly jsou samozřejmě viditelné na první pohled, ale protože se pohybujeme na mezinárodním poli, tak o tom, co je pro hráče i diváky lepší, musí rozhodnout vedení a členské státy UNIF.

STEHLÍK: Na vyhodnocení nějakých rozdílů mezi hrou juniorů a mužů nemá v UNIF nikdo čas ani náladu. Já osobně si myslím, že v současném stavu futnetu je nějaká podobná analýza zbytečná, protože by pro rozvoj hry nic nepřinesla.

Je vůbec nějaká možnost pod hlavičkou UNIF a ČNS zorganizovat v ČR mezinárodní šampionát na vícedopadová pravidla?

KLENÍK: Zatím to možné není, protože pravidla pro mezinárodní soutěže pod UNIF hovoří jasně.

JAHODA: Šampionát typu mistrovství světa podléhá pravidlům UNIF. A ta jsou aktuálně daná. Takže pod hlavičkou UNIF asi ne. Druhou možností by bylo uspořádat pod hlavičkou ČNS turnaj typu Světový pohár a podobně. Tady vidím dva problémy – termín a lokalitu a zejména pak finance. Aby měla taková akce patřičné parametry bylo by třeba obrovské množství dodatečných finančních prostředků. Když jsme pořádali minulý světový šampionát, velká část z nich byla z různých státních dotačních programů. Ty jsme však získali i proto, že turnaj měl status mistrovství světa.

STEHLÍK: Proč bychom to dělali, co bychom tím získali? Máme se jako zakládající člen UNIF začít stavět do pozice rozvraceče, máme sami porušit regule, k nimž jsme se po obtížném konsensu dobrali? Myslím, že by to do činnosti UNIF vneslo chaos a anarchii.

2019 revizepravidel 4Čím si vysvětlujete, že na tuzemské úrovni markantně ubylo diskuzí ohledně podoby mezinárodních pravidel?

KLENÍK: Myslím, že počet umožněných dopadů je spíše výhodou tohoto sportu než jeho nevýhodou. Každá skupina si může zvolit sobě nejvhodnější variantu a ta se ve své hlavní podstatě téměř od té druhé neliší. Myslím tím materiálně a technicky co se dokumentů a vybavení týká. Herně už je rozdíl patrný.

JAHODA: To je otázka na ty diskutující, ale jedním z momentů je dle mého názoru brněnské MS. Troufám si říci, že tam byli v hledišti osobně přítomni snad všichni, co se o nohejbal v naší zemi aktivně zajímají. A právě osobní pohled na úroveň hry na mezinárodní pravidla u řady z nich poopravil jejich původní názory, že se jedná o nekoukatelný sport.

STEHLÍK: Domnívám se, že rozumně uvažující a přemýšlející nohejbalisté po shlédnutí mnohých závěrečných zápasů mužských MS uznali, že jednodopadový futnet má něco do sebe. V něčem je chudší než nohejbal, v něčem jej zase vysoce převyšuje. Proč tedy kritizovat něco, co má třeba pro někoho jiného více pozitiv.

Má podle vás rozdílnost pravidel na mezinárodní i české úrovni negativní vliv do členské základny ČNS?

KLENÍK: Jsem přesvědčen, že směrem dovnitř hnutí to významnější vliv nemá, natož negativní.

JAHODA: To si rozhodně nemyslím. Během roku jsem přítomen řadě zápasů i turnajů všech věkových kategorií a nikde jsem nezaznamenal názory, že rozdílnost pravidel se projevuje v tomto směru negativně. V žákovských a dorosteneckých kategoriích naše naděje vzhlíží ke svým reprezentačním vzorům, jsou jimi motivovaní k další práci a je jim úplně jedno s jakými pravidly tito na mezinárodním poli hrají. A od samotných reprezentačních hráčů slýchám, že jim tento model vyhovuje a bez problémů a rádi obě pravidla během sezony kombinují.

STEHLÍK: Jak jsem už uvedl, podle mě to žádný vliv nemá. Nedovedu si představit začínajícího hráče, který by ukončil svoji nohejbalovou kariéru po zjištění, že nohejbaloví reprezentanti musí hrát na jeden dopad či menší dvojky. Začátečníci jdou do nohejbalu, protože se jim to líbí nebo se chtějí hýbat nebo jim to rodiče nařídili, ale nějaká mezinárodní pravidla v jejich motivaci nehrají žádnou roli.

 

Komentáře   

 
#41 Antonín Stehlík 2019-02-11 13:48
Mně se Ríšo zdá, že to bereš vždy podle své současné situace. Ale možná se pletu.
 
 
#42 Beneš 2019-02-11 17:05
Tondo nezlob se ale opravdu se pleteš. Víc k tomu nemám co dodat, vše jsem již napsal a stojím si za tom dnes i za několik dalších roků, já své názory neměním ani nikomu nelezu do zadku. Moje kritika je vždy k danému problému