Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 12.07. 11:41 TORNÁDO OPEN 2019(NasNohec)
    TORNÁDO OPEN 2019 - Memoriál Jiřího Hladíka Srdečně zveme všechny naše ...
Rosenberk: Buďte pyšní, že jste nohejbalisti Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Pondělí, 07.01.2019

2019 nr2018rozhovor 1(Modřice) Jako vždy je první rozhovor nového ročníku věnován králi toho minulého. Tím korunovaným pro rok 2018 se stal 26letý modřický univerzál a český reprezentant LUKÁŠ ROSENBERK, který tak spolu s v anketě stříbrným Ondřejem Vítem vyšachovali většinou v anketě vládnoucí smečaře. Jak vnímá začátek své vlády nový král?

Lukáši, vystřídal jsi svého spoluhráče Jakuba Pospíšila v roli vládce ročníku. On v anketě skončil třetí, bylo mezi vámi nějaké hecování?

Je pravdou, že jsem při zpátečních cestách z venkovních zápasů byl několikrát svědkem, jak Kuba nahlodává myšlenky trenéra Guldy, aby nás v sestavě rozdělil a on tak mohl nasbírat nějaká procenta i bez mé účasti. Osobně si ale myslím, že ani jeden z nás na tuto anketu výrazněji nemyslel a hlavní pro nás byly týmové úspěchy. Jinak jsme oba velcí kamarádi a výhru v anketě jsme si navzájem přáli.

Upřímně, čekal jsi výhru v anketě? Pokud ne, kdo byl tvým horkým favoritem?

Kdybych porovnal svou šanci na výhru z minulých let a roku loňského, tak ta z roku 2018 by byla asi největší. Jak ale víme, hlasy odborníků a jejich sympatie k jednotlivým hráčům mohou být různé, takže do poslední chvíle nikdo nemohl výsledek s jistotou vědět. Mým osobním adeptem na nohejbalistu roku za rok 2018 byl Pavel Kop.

Kromě tebe i další anketní kategorie vyhráli univerzálové. Vypálili jste rybník smečařům, kteří to mívají v anketě lehčí. Čím to?

Nechci být škodolibý, ale dělá mi to radost. Smečaři jsou přirozeně vždy více vidět než polaři či nahrávači. Ukončují výměny, lidi jim tleskají, rozdávají podpisy a berou miliony. My odvádíme černou práci, musíme být přesní, máme roztrhané trenky a omlácená čela. Když se člověk pokusí alespoň částečně objektivně zhodnotit výsledky v dalších kategoriích, musí uznat, že jak dorostenci a žáci, tak i Aneta, vyhráli své kategorie zcela zaslouženě. Po celou sezónu předváděli suverénní, bojovné výkony a já jsem velmi rád, že jejich snaha byla reflektována i při vyhlašování této ankety. Jak vidno, smečaři to s námi nebudou mít do budoucna jednoduché.

Má ale vůbec v dnešní době šanci vyhrát anketu ryze defenzivní hráč?

Ano má. Musí ovšem splňovat aspekty, které tato anketa vyžaduje. Výsledky, bojovný a sympatický herní projev a správně nastavené myšlení.

Od ankety pojďme na hřiště. Když vezmeme do ruky celou skládačku tvého anketního úspěchu, jako základní kámen stojí výborná extraligová individuální bilance. 88% vyhraných zápasů v základní části, 82% v play-off, to jsou opravdu fantastická čísla, která tady dlouho nebyla. Jak to cítíš ty?

Statisticky byla sezóna opravdu povedená. Nerad bych opakoval klišé, které v podobných rozhovorech zaznívá mnohokrát, ale přesto musím. V žádném případě se nejedná jen o můj úspěch. To, že se téměř všichni modřičtí hráči po několik let drží ve „fantastických“ číslech, nemůže být úspěchem jednotlivce, ale výborné práce celého týmu.

2019 nr2018rozhovor 2K extraligovému titulu bylo blízko, ale selhání přišlo v nepravou chvíli. Jak s odstupem vnímáš finálovou porážku? Bolí už méně než v den, kdy nastala?

Neřekl bych, že se jednalo o nějaké selhání, každopádně je pravdou, že člověk by velmi rád začínal další sezónu s tím, že obhajuje titul. Všichni jsme chtěli naši výbornou sezónu dotáhnout do zdárného konce, ale nestalo se. Bolelo to tehdy dost a člověk to v sobě má pořád. Nedá se tím ale trápit do nekonečna a musíme jít zase dál.

Je ještě mezi Modřicemi a Vsetínem cítit rivalita, která v Bubniakově éře někdy šla až za hranu?

Já ji nepociťuji. Samozřejmě, že u některých hráčů či fanoušků obou týmů je jakási napjatá atmosféra stále viditelná, ale je tomu také naopak.

Druhým pilířem anketního vítězství byly výsledky na republikových šampionátech. Na jednotlivce nejezdíš, trojky nedopadly podle očekávání. Věřil jsi ve čtvrté trojkové zlato v řadě?

Ano věřil. Každým rokem to přirozeně bylo těžší a těžší, ale musím říci, že, ač neskromně, jsme ve vítězství věřili pořád. Kladení si malých cílů není pro ty, kdo skutečně chtějí uspět.

Naopak výborně se povedly debly, zlato z Českého Brodu bylo tvým prvním titulem sezóny. Jak je stavíš vysoko v porovnání s ostatními úspěchy ročníku?

Zlata z republiky dvojic si cením opravdu hodně. Jednalo se vůbec o můj první seniorský titul z dvojic, takže jej, nejen v rámci ročníku, ale i své nohejbalové kariéry, stavím velmi vysoko. Ostatně v Českém Brodě se tituly nejen dobře vyhrávají, ale i dobře slaví.

Delší čas se hovoří o nutnosti reorganizace nejen dlouhodobých, ale i jednorázových soutěží. Mají republikové šampionáty pořád svou hodnotu, nebo je to jen úlitba tradici nohejbalu?

Rozhodně mají. Mám za to, že jednorázové akce určující krále disciplíny na určité období jsou potřeba. Hráče to baví, diváky to baví. Co ovšem dle mého názoru lesku a prestiže této akce ubírá, je její každoroční pravidelnost, a to ve všech disciplínách. Pakliže by se mistrovství republiky singlu, dvojic a trojic střídalo s ročním intervalem, tedy co rok, to jiná disciplína, o účast na nich by se muselo bojovat apod., získaly by tyto akce opět na vážnosti a někteří hráči by na ně nejezdili z povinnosti a bez přípravy.

Třetím pilířem anketní výhry jsou mezinárodní úspěchy. Ve tvém případě to byly dva tituly mistra světa. Ten ve dvojkách ale byl po zranění tvého spoluhráče hodně ubojovaný, že?

Mám z celého mistrovství pořád smíšené pocity. Když jde člověk ve finále na hřiště, snaží se soustředit jen na svůj výkon a nic jiného neřešit. A teď mu to nejde, trápí se, nemůže proměnit. Není to nervozitou nebo špatnou psychikou, ale prostě to tak je. Po vystřídání se zápas najednou schyluje k obratu a vy jste přesvědčeni, že to kluci zvládnou. Najednou přijde dosti vážné zranění a nejlepší hráč šampionátu končí. To, co se mi ve třetím setu honilo hlavou, neumím moc popsat. Bylo to vše najednou. Ani nevíš, jak jsem si přál, aby to ten blázen za stavu 13:12 po té lajně prostřelil.

Naštěstí prostřelil. Zato vaše trojky byly pohodovou jízdou. Z čeho vyplývala taková převaha nad ostatními?

Už po vyhraných dvojicích jsem věděl, že trojky budou naše. Byli jsme psychicky nahoře, měli jsme natrénováno a ani jeden z nás si v hlavě nepřipouštěl, že bychom odjeli bez zlaté z této disciplíny.

Jak vnímáš slovenský ústup ze slávy ve všech kategoriích? Může v očích odborníků, ale i veřejnosti devalvovat současná i budoucí česká vítězství?

Nemyslím si a je mi to jedno. Každý z hráčů ví, co za takovým vítězstvím stojí. Trenér vždy vybere podle svého nejlepší svědomí ty, kteří tam mají být. Přesvědčit ho ale o tom musíte jen vy a věřte mi, že mezi našlapanou konkurencí v ČR to není vůbec jednoduché.

2019 nr2018rozhovor 3Čeští junioři i muži jsou úřadujícími mistry světa všech disciplín. Myslíš, že jeden z velkých argumentů pro jednopadová pravidla ztratil opodstatnění?

Já to nikdy neviděl jako argument a pokud to tak někdo myslel, musel být blázen. S ohledem na to, jak probíhá příprava české, potažmo slovenské reprezentace na vrcholné akce, kam samozřejmě beru i přípravu v rámci české extraligy, nemohlo se do budoucna očekávat ani nic jiného. Žádný jiný stát takovou přípravu nemá a mít nebude. Každý stát na nás kouká, jak nám to krásně jde a že by to chtěl umět jako my. I my se ale museli naučit prvně na tři a potom na dva dopady. Tím nechci říci, že jsou mně jednodopadová pravidla cizí nebo je zavrhuji, pojďme se ale prvně naučit pořádně na dva, než budeme zkoušet jeden.

Kromě mezinárodních a svazových akcí jsou tu i další soutěže, zejména různé turnaje. Máš raději ty letní, nebo halové zimní?

Rozhodně letní. Každý rok si říkám, že letní turnaje omezím a budu se věnovat jiným záležitostem. Ještě se mi to nepovedlo a už před začátkem léta jsem měl většinou vždy téměř plný diář. Letní turnaje mají nezaměnitelné kouzlo. Snoubí se tradice, zábava, kamarádi, sport a mnoho dalších věcí, které nechcete jen tak zahodit.

Vyhrál jsi přesvědčivě výsledkovou anketní část, téměř stejným bodovým rozdílem jsi vyhrál i u hlasujících odborníků. Bereš to jako potvrzení toho, že o tvé výhře není proč diskutovat?

Když vás na první místo zařadí tabulka, potěší to. Když vás ale zařadí na první místo někdo, kdo vás musí dlouhodobě sledovat a porovnávat s ostatními, potěší to víc.

Jasné je, že pro úspěch v anketě i na hřišti je vždy třeba i dobrých spoluhráčů. Máš vedle sebe raději stejně naladěného hráče, nebo jsi spíše pragmatik a preferuješ herní kvalitu nad ostatními vlastnostmi?

Nevím o nikom, kdo by se mnou měl mít jakýkoli problém. Snažím se s každým vycházet nejen na hřišti, ale i mimo něj. Kopnout desetkrát za set šlapaný kraťas nebo klepák přes celou chatovou osadu ale pro mě rozhodně nejsou podmínkou.

Hodně se také hovoří o budoucnosti nohejbalu i dalších tzv. malých sportů. Dnešní uspěchaná doba a dnešní zájmy mládeže moc sportu neprospívají. Jak vidíš budoucnost nohejbalu ty?

Podle mě se o rozvoj nohejbalu Česká republika snaží. Situace není jednoduchá, ale v rámci možností, které nohejbal provází, si nevedeme s mládeží špatně. Horší je to s budoucností nohejbalu, resp. futnetu v mezinárodním měřítku. Zde bych se chtěl velmi mýlit, ale mám jisté pochybnosti, že situace je téměř nevyhnutelná. Futnet drží nad vodou především Česká republika. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by tak tomu nebylo již minimálně patnáct let a nějaký velký posun nevidím. Samozřejmě lze hovořit o přibývajících státech, které chtějí hrát nohejbal, ovšem jejich progres do budoucna je běh na dlouhou a složitou trať. Pokud se ostatní budou učit pouze vnitrostátně, kvalitativně neporostou. Možný progres by mohla přinést částečná dočasná integrace českých špičkových hráčů do ostatních zemí či aktivní pořádání mezinárodních kempů. Je mi ovšem jasné, že existenční a především finanční podmínky tyto vyhlídky nedovolují a budoucnost futnetu je tak nejistá.

Diskuze o budoucnosti nohejbalu vedou na oficiální úrovni buď funkcionáři nebo na té neoficiální kdekdo, kdo umí mluvit nebo psát. Proč dlouhodobě není slyšet názory vás, špičkových hráčů a reprezentantů? Takový názor by měl silnou váhu.

Možná je to alibismus, ale já se na diskuzních fórech s nikým hádat nehodlám. Kdo mě zná, tak zná i můj názor na tuto situaci a kdo ne, není problém se mě na cokoliv zeptat a rád odpovím. Já svoje názory nikomu cpát nechci. Stejně tak ani nechci nikoho přesvědčovat, že jsou nejlepší, protože nejlepší být rozhodně nemusí.

2019 nr2018rozhovor 4Když už jsme u těch názorů, je něco, co bys chtěl touto cestou nyní okomentovat?

Lidi, chovejme se jako lidi.

Prozraď nám také něco ze soukromého života. Jaké je tvé povolání, jaké máš koníčky a zájmy?

V současné době pracuji v advokacii jako advokátní koncipient. Za rok a půl mě čekají advokátní zkoušky a možný budoucí výkon advokacie jako samostatného advokáta. Uvidíme. Celý život sportuji a nedovedu si život bez něj představit. Ani nevím čím to je, jestli soutěživostí, pocitem ze samotného pohybu nebo dobrým pocitem z únavy, ale je to pro mě droga. Během týdne stihnu navštívit často nohejbalový a volejbalový kurt, badmintonové hřiště, zajdu na florbal a také do posilovny či na crossfit. Je toho ale daleko víc, a to především také s ohledem na počasí. Když mám volnou chvíli, tak rád sleduju filmy a politické dění, ale pravdou je, že volného času moc nemám.

Každý rok na slavnostním vyhlášení ankety stojí vyfintěné nohejbalistky. Dovedeš si představit vážný vztah či manželství s nohejbalistkou, nebo raději jeden nohejbalista v rodině stačí?

Musím podotknout, že nohejbalistkám to samozřejmě nesluší jen při vyhlašování ankety o jejich královnu, ale v průběhu celého roku, například i na kurtu. Jelikož do odpovědi na výše uvedenou otázku patří také moje přítelkyně, nebudu se o takovou myšlenku ani pokoušet. Každopádně atmosféra v Českém Brodě, kde tato manželství fungují, je vždy na každé akci strašně fajn.

Jako nový vládce českého nohejbalu je tvým právem pronést do hnutí svůj vzkaz, poselství či přání pro nový soutěžní ročník. Máš slovo.

Buďte pyšní na to, že jste nohejbalisti! Já jsem.

 

Komentáře   

 
#1 Kozel 2019-01-07 20:25
Krásný rozhovor.Martin dokázal že ocenění si zaslouží nejen jako nohejbalista ale i jako člověk. Hodně štěstí u zkoušek a věřím že i jako advokát to dotáhne hodně daleko.Kozel
 
 
#2 . 2019-01-08 11:32
 
 
#3 Petr 2019-01-08 15:54
Kozlíku nehul tolik, sice s tebou ve všem co píšeš souhlasím, ale vypadá to blbě když si spleteš Lukáše R. s Martinem M. byť jsou si hodně podobní a oba jsou fajn klucí. :)