Nejčtenější články - Rozhovory

Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 02.03. 16:50 Ján a Martina
    Upřímnou soustrast všem kdo je znali, jménem nohejbalového oddílu MNK Mod ...
  • 02.03. 12:54 Ján a Martina
    https://www.aktuality.sk/ Zavraždili investigatívneho novinára Aktuality.sk J ...
Kapitán Vanke: Mám s diváky společný sen Tisk
Napsal Antonín Stehlík  |  Úterý, 15.11.2016

2016 msvanke 01(Nymburk) Je to teprve pár dnů, co prožil obrovskou sportovní euforii. V pozici kapitána a lídra týmu dovedl Karlovy Vary k senzačnímu extraligovému titulu. Jenže sezona ještě nekončí. Během jednoho kalendářního měsíce čeká JANA VANKEHO další velká výzva. Světový šampionát v Brně mocně buší na dveře a charismatický dlouhán povede české šiky do boje s kapitánskou páskou, kterou mu přidělil reprezentační kouč Gulda. K jeho obvyklým žertíkům teď přibyla i jedna vážnější role. Bude prodlouženou rukou trenéra na hřišti i v kabině.

Honzo, kostky jsou vrženy, teď už to bude jen na vás - hráčích, trenérovi a realizačním týmu. Jaká je vůbec nálada v kolektivu, když už hráči znají nominaci?

V kolektivu panuje pohodová a bojovná nálada. Všichni kluci, trenér i celý tým se na šampionát moc těší. Myslím si, že nejvíce se na mistrovství těší kluci z Modřic, kteří si zahrají před domácím publikem a budou hrát skutečně doma. Atmosféra v týmu nebyla nijak výrazně napjatá ani před určením nominovaných hráčů. Každý se snažil předvést na nominačním soustředění své maximum a trenér následně zhodnotil, jací hráči budou v užším výběru pro šampionát.

Ke konci sezony zrovna tobě i týmu Karlových Varů přišla velká herní pohoda a špičková forma. Jsi však jediným hráčem z týmu mistra. Není ti to trochu líto?

Konec sezony nám v Karlových Varech opravdu vyšel nad očekávání. Před startem podzimní části sezony jsme řešili úplně jiné starosti než medailová umístění. Zápas od zápasu jsme se zlepšovali a vše vygradovalo v takřka prohraném finále, které nám ukázalo vlídnější tvář než tu před lety ve finálovém zápase s Modřicemi. Určitě si umím představit, že by v širší nominaci národního týmu mohli být hráči z mého mateřského oddílu. Ale nelze přeceňovat euforii a týmového ducha, který letos v play-off v Karlových Varech zavládl, v porovnání s hráči z Modřic, kteří vykazují dlouhodobě takové kvality, že by na šampionátu chybět neměli. Když budu konkrétní, myslím si, že momentálně ve dvojkové formě by Michal Kokštein mohl obléknout národní dres, ale jak by se srovnal s krátkým hřištěm a jedním dopadem je otázkou. Obdobně mě ve trojkové formaci napadá Matěj Medek, jenž má obrovské rozsahy a dynamiku, výbornou rozehru a kvalitní nahrávku. Ten je ale ve věku, kdy ještě rozhodně může v budoucnu své přednosti v národním týmu prokázat.  

Vůbec se hodně diskutuje o vynikající formě některých mladých adeptů ke konci extraligy. Dají se ale vůbec srovnávat výkony v rámci našich pravidel a těch mezinárodních?

Mezinárodní pravidla mají svá specifika. Každý, kdo si to zkusil, a to i z oněch zmiňovaných mladých hráčů, na jednotlivých soustředěních ví, že jsou kladeny velké nároky na přesnost a preciznost jednotlivých herních prvků. Nelze k žádnému kontaktu s míčem přistupovat laxně, protože vás to vždy vytrestá. Řekl bych, že tenhle styl se musí, s trochou nadsázky, „dostat hráči pod kůži“. Mladí nadějní hráči si tento herní model určitě brzy přivlastní a budou své nesporné kvality prokazovat i na mezinárodním poli.  

2016 msvanke 03Jednodopad je záležitostí nejen techniky, fyzičky, ale také úplně jiného herního myšlení. Myslíš, že mu už široká veřejnost přichází na chuť?

Veřejnost mu na chuť příliš nepřichází nebo alespoň takto to já vnímám. Zvláště ta klasická nohejbalová veřejnost stále proti tomuto hernímu stylu brojí. Ostatně se jim, z pozice klasického nohejbalisty a případně fanouška tohoto sportu, nedivím. Rozhodně nemůžeme vidět tolik atraktivních výměn a technických fines jako u klasického nohejbalu. Ale já osobně patřím mezi zastánce jednodopadové verze, ačkoliv se s tím hůře srovnávám. Je to pro mě komplikovanější, přichází více chyb, ale je to sport, který klade na jeho hráče obrovské kvalitativní nároky. Věřím, že všichni hráči do jednoho, kteří jsou součástí širší nominace národního týmu, stejně jako hráči z jednotlivých oddílů v ČR by tento herní styl mohli zvládnout do takové míry, aby se dostal na stejnou úroveň a daly se v něm předvádět stejné technické dovednosti jako při klasickém nohejbalovém klání. Vše je samozřejmě způsobeno tím, že jsme „amatéry“, kteří nemohou trénovat dvakrát denně. Proto kdo chce zvládnout veškeré nároky, které jsou kladeny pro jednodopad, musí si na tréninku přidávat.

Co bude v roli kapitána tvým hlavním úkolem?

Především vnímám své určení za kapitána národního týmu jako velkou čest a zodpovědnost. Již jsem si roli vyzkoušel v minulém roce na ME v Humenném, kde jsem zastupoval na kapitánském postu zraněného Radka Pelikána. Všechny kluky i trenéra znám velice dobře a vím, že někdy je potřeba komunikovat s hráči i trenérem a případně propojovat tyto komunikační kanály tak, aby byla v týmu ta nejlepší konstelace pro úspěch. Obdobně jako v Karlových Varech bych chtěl hráče zdravě nahecovat a naopak, když bude potřeba, přinést do jejich řad patřičnou pohodu.

Jsi také trochu „šoumen“ a nebojíš se dávat emoce najevo. Bude jedním z tvých úkolů, provokovat diváky k emotivnější podpoře?

Vzhledem k tomu, jaké mám informace o počtu prodaných lístků, nemyslím si, že by hecování diváků bylo potřeba. Zvlášť, když tento šampionát hostí Brno. O brněnských fanoušcích se velice dobře ví, že jsou těmi nejbouřlivějšími a nejvěrnějšími, proto se osobně moc na diváckou kulisu těším. Samozřejmě, když uvidím, že bude potřeba, aby diváci přidali „o oktávu víc“ a nabudili tím náš tým, nebudu se bát jim to nějakým gestem naznačit.

Co říkáš slovenské nominaci? Bude to znovu náš největší soupeř?

Tahle otázka se samozřejmě nabízí před každou velkou mezinárodní akcí. Určit ano, budou jedním z velkých favoritů na medailová umístění, a to ve všech disciplínách.  Ale jsou zde i jiné týmy, které mohou překvapit a o kterých nemáme příliš informací. Předně je nutné se soustředit na svůj výkon, a ne na výkony ostatních. Pokud budeme produkovat svou hru, měla by se naše kvalita projevit. Slovenská nominace je pro mě, až na pozici singlisty, očekávaná.

O Rumunsku se dá zjistit poměrně dost informací, jejich internetové stránky jsou značně aktivní. Jak vnímáš „rumunskou hrozbu“?

Rumunsko má ve svých řadách mistra světa a Evropy Bobise. Ten je samozřejmě velkou hrozbou pro všechny jednotlivce a je největším favoritem. V ostatních disciplínách mám za to, že se dá tato hrozba eliminovat poměrně s úspěchem.

2016 msvanke 02Zato o týmu Jižní Koreje toho nevíme mnoho. Snad jen to, že výběr kandidátů do reprezentačního týmu byl údajně velmi přísný. Považuješ tohotoprotivníka za jednoho z aspirantů na stupně vítězů?

Jižní Koreu považuji za černého koně turnaje. Sleduji na jejich webových stránkách a na jednotlivých profilech hráčů jejich přípravu. V Koreji se hrál seriál kvalifikačních turnajů a měli by přivézt to nejlepší. Z videí jsem vysledoval výrazné zlepšení bloku a technických variant jednotlivých úderů. O kvalitě mezihry a jejich akrobatických kouscích nás přesvědčili již na minulém mistrovství. Těším se na jejich futnetové bojové umění a doufám, že se s tímto atypickým herním stylem vyrovnáme.

Myslíš, že by ještě někdo mohl překvapit?

Dlouhodobě vnímám velké zlepšení francouzského národního týmu. V singlu na posledním evropském šampionátu zlobil jejich zástupce v semifinálovém zápase i Ondru Víta. Jelikož jsem ve Francii nějaký čas hrál, mohu objektivně posoudit jejich kvalitu. Jejich mezihra a příprava je naprosto skvělá a pokud se vyvarují chyb v závěrech zápasu, mohou potrápit nejednoho favorita. Samozřejmě vyjma slovenské reprezentace pak budou favority na medaile i týmy Maďarska a Švýcarska. 

Bude podle tebe finálová neděle vyprodána?

Věřím, že ano. Už nyní mám informace, že zbývá několik posledních lístků. Takovou diváckou kulisu nohejbal nikdy v minulosti nezažil. Vždy, když sleduji nějaká sportovní klání a vidím vyprodanou halu, diváky, kteří fandí a hráče, kteří předvádí své maximum, přeji si, abych někdy něco podobného zažil. Věřím, že teď se ten sen splní, hala bude vyprodaná a nám se s diváky splní společný sen, slyšet po každé jednotlivé disciplíně českou národní hymnu.