Přijďte se podělit o zkušenosti, zve prezident ČNS Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Pondělí, 30.11.2015

2015 ligovyseminar 1(Nymburk) Sotvaže dozněly poslední smeče svazových i mezinárodních soutěží a čas neúprosně vrhá výhledy (alespoň té elitní části hráčů) k smeči poslední s velkým P na začátku, čeká funkcionáře v prvním prosincovém víkendu schůzovací dvojboj. V sobotu 5.12. se totiž v Nymburce koná seminář ligových oddílů, o den později na stejném místě pak Valná hromada ČNS. K rozhovoru na téma sobotního programu jsme přizvali hlavu českého nohejbalu, prezidenta ČNS KAMILA KLENÍKA.

Výkonný výbor svolal na závěr roku ligový seminář, který má řešit především otázky úprav stávajícího hracího systému ligových soutěží. Můžete nám pane prezidente přiblížit, co je cílem tohoto semináře?

Cílem ligového semináře je zahájit širší diskuzi na témata uvedené v pozvánce. Jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas v tomto ohledu začít konat a nestrkat hlavu do písku před realitou. A tou je viditelná změna přístupu společnosti ke sportování všeobecně. A právě ligové oddíly by měly říci svůj názor a zkušenosti z praxe v tomto ohledu. Měla by to být otevřená a konstruktivní debata na téma nejbližší budoucnost celostátních soutěží a jejich struktura.

Které orgány jsou předkladatelem navržených změn?

Předkladatelem je VV, jakožto odpovědný řídící orgán.

Měly by některé návrhy, které jsou uvedeny v pozvánce, či další, které vyplynou ze semináře, být realizovány již v soutěžním ročníku 2017 a tím tedy již avizovány rozpisem soutěžního ročníku 2016?

Já v to pevně doufám a věřím, že alespoň některé návrhy změn budou po sobotním odpoledni zapracovány do přechodných ustanovení Rozpisu celorepublikových soutěží 2016 s účinností právě od roku 2017.

Není ale pozdě projednávat v rámci semináře a poté v rámci orgánu ČNS závěry ze semináře u změn hracího systému necelý měsíc před vydáním rozpisu soutěží?

Je to sice v časové tísni, ale nikoliv pozdě. Právě proto, že zásadní změny by měly přijít v účinnost až od roku 2017 či později.

Zastavme se u jednotlivých návrhů z pozvánky. Tím prvním je změna skladby ligového utkání buď na 7 nebo na 5 zápasů v utkání. Obecně ale chybí zmínka o hlavním motivu navrhovaných změn hracího systému. Je zřejmé, že z nějakých důvodů je zájem zkrátit dobu trvání utkání. Proč?

Ano, je zájmem VV zkrátit trvání ligového utkání, případně v některých úrovních i snížit minimální počet hráčů. Obsah pozvánky je obecný a vystihuje pouze hlavní témata k jednání. Motivy nebo možná lépe řečeno výhody a nevýhody toho kterého systému budou prezentovány přímo na semináři. Důvodů, proč VV uvažuje o zkrácení doby utkání je několik a jejich objasnění vyžaduje osobní prezentaci a vysvětlení možných vedlejších vlivů.

Můžete nám tedy alespoň velmi stručně přiblížit hlavní výhody návrhu?

Není zde prostor na širší souvislosti, tak snad zatím pouze telegraficky – vyšší herní kvalita jednotlivých zápasů, nižší časová náročnost pro účastníky utkání (obzvláště v dnešní složité době neúprosného trhu), lepší předpoklad získání nových diváků, vyšší šance pro zajištění masmédií a v neposlední řadě i snížení nákladů na utkání.

2015 ligovyseminar 3V návrhu se zmiňuje možnost hrát utkání s minimálním počtem hráčů, sníženým na čtyři. Hrají se tak některé krajské a většina okresních soutěží a také dorostenecká liga. Není ale tato redukce postupným přechodem z kolektivního charakteru nohejbalu blíže k individuálnímu?

To si nemyslím. Například v porovnání s příbuzným tenisem, kde hlavními soutěžemi jsou individuální mezinárodní turnaje a na druhé straně stojící soutěž družstev typu Davis Cup nebo Fed Cup, kde stačí pro účast minimální počet 2 hráčů a nehrající kapitán. A přesto je to vnímáno jako týmová soutěž. Vždy, když se bude výsledek skládat z několika dílčích zápasů, tak se bude jednat o týmovou soutěž. Když bych to přehnal, tak i utkání 4 singlů a 1 deblu bude stále soutěží družstev.

Vnímáte, že mnoho dnešních otázek vyplývá z toho, že nohejbal stále nemá zodpovězeny elementární otázky typu výkonnostní či masový sport, individuální či kolektivní sport, venkovní či halový sport a podobné?

Já osobně to tak nevnímám a nemyslím si, že to je to nejdůležitější pro dobrou funkčnost našeho nohejbalového spolku. Nelze, podle mého názoru a zkušenosti, dopředu sport vyprofilovat a poté se ho snažit do té podoby dotlačit. Vše jde přirozenou cestou a právě okolnosti a vnější vlivy nám přinášejí nové podněty a my se je snažíme aplikovat co nejlépe do našeho prostředí. Například finance mohou mnoho z výše uvedeného velmi ovlivnit, ale bez počáteční zajímavé nabídky nemohou potencionální investoři seriózně přicházet.

První bod návrhu též obsahuje změnu počítání setů na 11 nebo dokonce 15 bodů. Je za tím snaha přiblížit tuzemská pravidla mezinárodním?

Hlavním důvodem je přinést větší atraktivitu do zápasů, protože oproti současnému modelu je koncovka setu mnohdy delší a tím i zajímavější. Prioritně pro diváky, kteří přišli právě pro zážitek pozitivního napětí či vzrušení a také velká část hráčů a trenérů získá více herních zkušeností. Pod skutečným tlakem blížící se prohry nebo výhry jsou výkony na hřišti vypjatější a také kvalitnější. Myslím, že v mezinárodních pravidlech je toto počítání setů správné. Není to jen umělé srovnání obou typů, ale má to svou logiku. No a právě i toto je jedním z důvodů, proč snížit počet dílčích zápasů v utkání, protože může při novém počítání dojít k prodloužení jednotlivých setů a to v současném modelu už není únosné vůbec.

Zmiňujete atraktivitu koncovek. Některé sporty přišly na to, že je výhodnější zkrátit set, ale zároveň zvýšit jejich počet a tím i počet koncovek. Nešlo by jít i touto cestou?

To je samozřejmě věc názoru, kterého ale já nejsem zastáncem. Jednoduše proto, že je sice více koncovek, ale jsou stále stejně krátké, což není smyslem záměru. Při systému vítězství o dva body v rozmezí mezi 11. a 15. bodem je koncovka mnohem dramatičtější právě i pro její možnou délku trvání.

Spolu s některými předloženými návrhy na úpravu stanov, týkajících se systému schvalování změn pravidel nohejbalu a spolu s některými dříve předloženými návrhy v této oblasti se může zdát, že se jedná o snahu umožnit případné sblížení tuzemských a mezinárodních pravidel. Můžete toto rozporovat?

Tuto možnost výkladu odmítám. Nikdy nebudu pro znásilňování našeho českého nohejbalu, který se hraje se třemi možnými dopady míče na zem v jedné kombinaci. To je hra pro všechny a v každém věku a téměř každé fyzické kondici. Mezinárodní pravidla s jedním povoleným dopadem je hra pro opravdové sportovce, kteří mají atletické a technické předpoklady pro to, aby tento typ hry zvládli. Je to opět otázka přirozeného vývoje a poptávky.

Druhý bod návrhů se týká změny play-off soutěží. O co se zde přesně jedná?

To je související, ale z pohledu struktury soutěže samostatná otázka. Hlavně v případě snížení počtu zápasů v utkání je potřeba si říci, jak upravit skladbu utkání jinak, protože vítěz bere vše v jednom utkání (nebo ve dvou či třech). V základní skupinové části soutěže můžete více experimentovat s počítáním a bodováním, ale v play-off to tak nelze.

Třetí bod návrhů se týká zavedení pevných hrácích termínů pro jednotlivé soutěže. V sobotu dopoledne by se hrála 2. liga, odpoledne 1. liga, v neděli dopoledne dorostenecká liga, odpoledne extraliga. Co zde je motivem změny?

Motivem je umožnění startu mladých hráčů startovat ve více soutěžích najednou. Možnost jednodušeji plánovat start fluktuantů. Výhodnější a přehlednější delegace rozhodčích, protože jsou utkání rozložena do obou víkendových dnů rovnoměrněji. A také možnost sledovat utkání vyšší úrovně všem účastníkům nižších soutěží, protože mají v tuto dobu volný den. Zda-li to bude navrhovaný model, nebo nějaký jiný, který bude reflektovat výše uvedené důvody, tak to není už tak důležité.

2015 ligovyseminar 2Pružné termíny byly ale dosud zvoleny nejen z důvodů řekněme vlivů amatérského prostředí, ale i těch objektivnějších. K nim patří např. zajištění haly pro případ nepřízně počasí. Pevné termíny tak mohou oddílům způsobit problémy se zajištěním haly pro přesně daný čas, nebo minimální rozpětí. Vnímáte tento problém?

To se právě můžeme dozvědět od zástupců jednotlivých oddílů přímo na semináři. Nerad bych předbíhal, ale v současném modelu se hrají jednotlivá utkání v téměř stejných časech a problém se zajištěním haly není nepřekonatelný. Samozřejmě, že jisté malé časové rozpětí začátku utkání by zde mohlo být.

Též neděle odpoledne může být problematická právě pro extraligové účastníky, kteří mají nejvíce dojíždějících hráčů.

To je podobné jako u předchozí otázky. I zde uvidíme reakci samotných účastníků. Osobně v tom větší komplikaci nevidím.

Čtvrtým bodem návrhů je vytvoření juniorské ligy. Je to reálné v době, kdy mládežnická základna se snižuje a i třeba dorostenecká liga musela sáhnout k redukci minimálního počtu hráčů pro utkání?

Nevím nakolik je tato úvaha reálná, ale jsem přesvědčen, že o této možnosti musíme začít hovořit. Pokud to myslíme s udržením výkonnosti našeho sportu vážně, tak je to jedna z možných cest, kterou můžeme vidět i v jiných sportech.

Juniorská liga by svá utkání hrála jako přezápas toho extraligového. Znamená to, že by juniorku hrála pouze družstva extraligových oddílů? Dnes ale existují kvalitní mládežnická družstva oddílů, které extraligu mužů nehrají. A jak by se ošetřila vazba juniorského družstva na případný sestup extraligového družstva?

Ano, tento typ soutěže je potřeba ještě více promyslet. Také si nemyslím, že by to byla otázka dvou let, ale spíše horizont 3-5 let. Věková hranice by měla být 21 let a tím pádem by tolik nezasahovala do systému mládežnických kategorií tak, jak je dnes známe (12, 15 a 19 let). Hráči juniorské ligy by našli v této soutěži větší herní vytížení než v A týmu a přitom byli stále k dispozici, právě i tím, že by se tato liga hrála jako předzápas. Otázka vazby na sestupy se musí domyslet a prodiskutovat.

Posledním bodem je budoucnost 2. ligy mužů. Je nepochybné, že při snižující se základně, počtu a ochoty řídících činovníků je dnes počet 32 družstev v ligových soutěžích luxus. Je toto hlavním motivem návrhu?

Na jedné straně je jasně viditelné, že noví mladí hráči do těchto soutěží příliš nepřibývají a začíná nás dohánět celkový pokles organizovaně sportujících Čechů postupně od 90. let minulého století až do dnešních dnů. Ale na druhé straně vnímám tuto soutěž jako velmi prestižní pro skutečně amatérské hráče nohejbalu v kombinaci s odcházející generací ligových hráčů, kteří svou účast v celostátní soutěži berou vážně a i v jejich domácím prostředí je to výborná zábava pro diváky - kamarády.

Uvedeny jsou dvě možnosti řešení. První je rozdělení 2. ligy na krajské divize. Což je návrh, který zde před cca deseti lety byl na stole, tehdy ještě jako 3. liga. Jak by v praxi takové rozdělení vypadalo?

Myslím si, že rozdělení na více regionálních skupin je budoucností této výkonnostní úrovně. Ať už bude název 2. liga skupiny A až D nebo F, či Divize východ, střed, západ, jih apod. Důležité je, že podmínky soutěže budou obdobné těm dnešním a prestiž o něco vyšší než oblastní či krajské soutěže, kde najdou místo družstva nemající ambice cestování a dalšího vlastního rozvoje. Jednotlivé skupiny by byly blíže vlastnímu regionu a tím i levnější na provoz.

Počítáte, že by se na řízení jednotlivých skupin této nejnižší ligové soutěže podílely jednotlivé KNS a jakým způsobem?

Určitě! Řídící orgán by měl být z regionu a podporován částečně zapojenými KNS a částečně přímo ČNS. Rozpis této soutěže by vydával VV ČNS.

2015 ligovyseminar 4Druhým dílčím návrhem je zrušení 2. ligy. V některých krajích je ale 2. liga jedinou možností pro kvalitnější celky, pro které by okresní soutěž byla nedostačující. Co s tím?

To je spíše technická možnost, ke které se VV nepřiklání a neuvažoval o ní. Snad jen v případě významného odporu KNS se podílet společně na tvorbě nového systému.

Tento bod návrhů se právě přímo citelně dotýká druholigových účastníků i KNS. Proč vlastně nebyli jejich zástupci na seminář přizváni?

Už jsem někde zachytil názor, že nepozváním zástupců 2. ligy a KNS se bude jednat o nich bez nich. Ale tak tomu opravdu není. Je to čistě technická záležitost, protože v případě jejich účasti, by byl seminář příliš rozsáhlý a zdlouhavý. Prvotně je nutné řešit problémy nejvyšších soutěží a pak následně přijde řada i na ostatní soutěže. Mohu z tohoto místa vzkázat druholigovým týmům, že v další fázi bude pokračovat jednání formou ligového semináře právě s nimi a o nich.

Ligový seminář se vrací na scénu. Poslední konané semináře nedopadly nejlépe. Orgány ČNS poukazovaly na nízkou účast, oddíly zase na stav, kdy orgány ČNS v některých případech nepřihlédly k výsledkům hlasování. Oboustranně je seminář určitým rizikem. Přesto jste se rozhodli tento institut oživit. Proč?

Protože je to nezbytné. V našem amatérském prostředí je diskuze žádoucí. Jsem stále přesvědčen, že jsme si všichni vědomi vzájemné potřeby a to nejen mezi řídícím orgánem a oddíly, ale i mezi oddíly navzájem.

Budete závěry ze semináře brát jako doporučující, nebo pro orgány ČNS závazné?

To nelze dopředu předjímat. Pokud by se diskuze zvrhla někam kam by neměla a názory byly příliš roztříštěné, tak by musel VV rozhodnout bez ohledu na jednotlivé zájmy. Ale věřím, že účast bude dostatečná a diskuze natolik smysluplná, že VV nebude muset příliš korigovat přijaté návrhy.

A váš vzkaz pro účastníky?

Přijďte se podělit o své zkušenosti a naopak vyslechnout zájmy těch ostatních. VV tu není, aby vám jen diktoval, ale aby společně s vámi naplňoval vaše očekávání. Hlavně buďme k sobě navzájem tolerantní a respektujme jeden druhého, protože každý z nás chce v podstatě jen to dobré! Těším se na vás všechny v sobotu odpoledne v nymburském sportovním centru!