Je před námi hodně práce, ví Žigala Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Středa, 25.11.2015

2015 memrozhovorzigala 1(Humenné, Slovensko) Svému staršímu bratru Jaroslavovi může skrytě závidět. Ten v pozici trenéra působil u dosud nejsilnější a výsledkově nejlepší generace, jakou kdy slovenský národní trenér měl k dispozici. MARIÁN ŽIGALA sice ještě v úvodu svého funkčního období stejný hráčský materiál měl k dispozici (a výsledkově vytěžil), postupem času ale odpadala jedna opora za druhou. Jak na loňském světovém mistrovství družstev v Brandýse nad Labem, tak na nedávném evropském mistrovství v Humenném, už musel značně improvizovat. Dvě stříbrné medaile a jedno šesté místo, to je výsledek, který sice odráží současnou reálnou sílu slovenského výběru, ale náročnou veřejnost asi neuspokojí. Zvláště, když se zrodil na domácí půdě.

Mariáne, jako hráč i trenér jste byl navyklý hledět a získávat ty nejvyšší mety. Jenže kádr vašeho národního družstva doznal radikální obměny. Chybí Makara, chybí bratři Perunové, chybí Ižol. Tedy přeloženo do sportovní terminologie, stroje na zlato. Nyní už musíte pracovat s hráči jako Bertko, Belko, Gálus, Hulín, Černota, což při vší úctě zatím nejsou jména, před kterými by si soupeři sedli na zadek.

Z původního kádru mi zůstali Jano Brutovský a Laco Stupák. K nim dávám mladé hráče. I když mnozí z nich jsou velmi talentovaní, jako například Braňo Belko ve dvojkách, tak stále ještě nedosahují úrovně a výsledků svých předchůdců. Myslím, že musí projít ještě strašně dlouhou cestu, tak, jako prošli bratři Perunové a další vynikající hráči. Aby mohli pomýšlet na zisk titulů. Je před námi ještě hodně práce.

Byl na vás ze strany vedení slovenské asociace vyvíjen nějaký tlak na výsledek, s ohledem že se hraje na domácí půdě? Nebo vedení SNA vnímá, že generační obměna nejde provést bez určitých obětí?

Necítím, že by na mě byl vyvíjen nějaký tlak. Je to pro mě pozitivum. Snažím se vybírat ty opravdu nejlepší hráče. Mohu je porovnávat na soustředěních. Chci, aby pochopili, kteří hráči do reprezentace patří. Na jménech, která se v Humenném představila, jsme se jednohlasně shodli a nebyly žádné námitky. Bylo mi líto některých hráčů, kteří se do výběru nedostali. U některých jmen to bylo hodně těsné.

Co třeba takový Ján Kilík? V závěru letošní sezóny předvedl v české extralize velmi slušné výkony, byť ta se hraje na dvoudopadová pravidla.

Ano, ten mě mrzí asi nejvíce. Ten by patřil jak do singlu, tak do dvojic. V singlech však v přímé konfrontaci byl Laco Stupák jednoznačně lepší. A ve dvojicích též Laco s Jánem Brutovským byli lepší. O pozici třetího hráče se rozhodovalo mezi Kilíkem a Braňo Belkem. Loni dostal Jano šanci, tento rok jsem jí dal Belkovi. Zahrál výborně i na mistrovství světa juniorů.

2015 memrozhovorzigala 5Proč v kádru chyběl Milan Ižol, zřejmě jediný singlista, který je rovnocenným protivníkem Rumuna Bobise?

Nohejbal je amatérský sport. Všichni hráči mají své zaměstnání. Milan pracuje v US Steel, stejně jako Laco Stupák. Laco je svářeč, který pracuje 200 až 250 hodin měsíčně. Milan je na tom podobně, navíc se chystá založit rodinu a nestíhá to. Laco je fanatik do nohejbalu, z práce letí na trénink, pak do práce a dokola. Nestíhá regenerovat.

A ostatní jména?

Kromě Kilíka je mi líto, že když se hrálo v Humenném, nebyl v sestavě hráč z místního klubu. Nemyslím tím Marka Tomčišáka, který žije v Anglii, ale hraje zde dobrý polař, který má srovnatelnou výkonnost s nominovanými hráči. Je to Lukáš Gabák. Jezdil s námi na soustředění, hrál vyrovnaně, ale nebyl tak sehraný s ostatními. Do budoucna ale počítám, že ode mě prostor dostane. Oceňuji, že se zhostil pořadatelských činností.

Pokud byste měl zhodnotit výkony svých svěřenců po jednotlivých disciplínách. Začněme disciplínou jednotlivců.

Už po losu jsem cítil mrazení, protože do jedné ze skupin šli na sebe dva favorité, Ondřej Vít a Georgel Bobis. Tím se ve čtvrtfinále sešli tři hráči, z nichž jeden zůstal zklamaný. Což byl Laco Stupák. Laco první set s Vítem díky pestré hře vyhrál. Ve druhém setu mu ale začal odcházet příjem, Vít ho tlačil dozadu a Laco nebyl schopen se dostat k síti. Naopak Ondra měl už od prvního setu vynikající halfvolej a i když Laco smečoval servis, měl rozehru vpředu. Jen zázrakem v prvním setu kazil z vyložených pozic. Už v prvním setu jsem se obával výsledku, bylo mi jasné, že při takovém příjmu brzy začne proměňovat. Což se přesně potvrdilo. Jak Laco prohrál druhý set, věděl jsem, že je zle. Ve třetím setu mi Laco řekl, že si vzpomněl na maminku, která ho přišla povzbudit. Jak začne psychika pracovat s takovými věcmi okolo, tak jde výkon prudce dolů.

Někteří odborníci prorokují Stupákovi osud českého singlisty Vladimíra Babky. Ten na domácí půdě hrál výborně, na mezinárodních soutěžích se ale neprosazoval. Hovořilo se právě o vlivu slabší psychiky. Bude mít Stupák vaší důvěru i nadále?

Je to v tom, o čem jsem již hovořil. Když si v práci odpracuje těch 200 i více hodin, chodí na tréninky, soutěže a nestíhá si odpočinout, nedělá poctivě strečink, není to dobře. Já nemohu nevzít hráče, který porazí všechny ostatní domácí singlisty, který je jednoznačně nejlepší, poctivě na sobě pracuje a věnuje tomu maximum.  Jen proto, že někdy předtím zklamal.

Hrajete ještě pořád v Košicích proti sobě o pizzu?

Hrajeme. Nevyhrál jsem nad ním již dlouho. Stále platím pizzu já. Laco je tak suverénní na tréninku a jsem překvapený, že se nyní neprosadil.

Kdo je ve slovenském výběru určen jako singlista číslo dvě?

Jednoznačně Jano Kilík. Je to juniorský mistr Evropy, ale zatím na Laca ještě na soustředění neměl.

2015 memrozhovorzigala 3Pojďme nyní do dvojic. Měl jste o sestavě pro tuto disciplínu jasno?

Sestava nebyla tak jasná. Měl jsem pět hráčů, které jsem testoval na soustředění právě v hale, kde se hrál šampionát. Všech pět hrálo naplno dvoukolově každý s každým. Tento systém mi, když jsem na konci spočítal body, ukázal, že jednoznačně nejlepším byl Janko Brutovský, získal 93 bodů. Druhým nejlepším byl Laco Stupák se 74 body. Třetí byl Belko s 64 body, další byli Kilík 61 a Galus 50 bodů. Z toho mi vzešla sestava. U Stupáka jsem ale zvažoval, že bude hrát jen singl. Měl zranění, nějaké závaží mu v práci spadlo na nohu a obával jsem se ho nasadit do více disciplín. Radil jsem se a nechal jsem se nakonec přemluvit. Třeba Janko Brutovský říkal, že když na Čechy, tak jedině s Lacem. Tohoto rozhodnutí lituji. Do dvojek mohl jít Janko Kilík a Laco se mohl soustředit jen na singl. Už doufám takovou věc příště neudělám.

Jak se vůbec koukáte na stav, kdy nejlepší slovenští hráči hrají české soutěže?

Kdysi jsme v DPMK měli sezení, kde jsme se rozhodovali, zda hráče do české ligy pustíme nebo ne. Vedení bylo zásadně proti, protože chtělo, abychom vyhrávali slovenskou ligu a hráli pohár mistrů. Sistuace se změnila a já jako reprezentační trenér jsem vedení přesvědčil, že pro nás je mnohem výhodnější, když hráči budou sbírat zkušenosti v českých klubech. Což se ukázalo třeba teď na Belkovi. Když před rokem hrál Interligu, nechtěl s ním skoro nikdo hrát. Třeba Milan Ižol řekl, že s tak slabým hráčem nebude hrát. Možná, že dnes by naopak Belko řekl, že s Milanem nebude hrát. Šel prudce nahoru a jsem rád, že tomu tak je.

Musí ale pro vás být těžší sledování výkonnosti hráčů. Přece jen dříve to byla prakticky monopolní záležitost DPMK.

To byl třeba případ Jana Kilíka. On musel na jediném soustředění ukázat, že je dobrý. V singlu se neprosadil přes Stupáka, ve dvojkách přes Brutovského se Stupákem. Možná, že kdyby byl blíže a měl možnost ukázat se vícekrát, tak bych ho mohl lépe porovnat s ostatními. Měli jsme v Košicích tréninkové centrum, v úterý a ve čtvrtek se sjížděli hráči z  Revúce, z KACu, z Trebišova a trénovali spolu. Kilíka jsem tam neměl, pak je to těžké porovnávat výkonnost.

Co jste říkal finálovému zápasu dvojic?

Hráči hráli naplno od začátku, ale náš výkon byl poznamenán Stupákovou absencí. Vše bylo Na Brutovském a hlavně na Belkovi. Věděli jsme, že Češi po něm půjdou. Ještě není takový hráč, aby to utáhnul do vítězného konce, nebo zvrátil nepříznivý stav. Za rok či dva už to může být jinak.

Takže přece jen by vaše nominace do finále byla Brutovský - Stupák?

Laco má lepší mezihru a jistější podání. Braňo má sice prudké podání, ale stále ještě s velkou kazivostí. Musí to dopilovat. Třeba s Rumuny mě překvapilo, že Laco tahal dobře a Jano Brutovský trochu odešel. Musel jsem ho střídat právě za Braňa a tomu šlo podání výborně. Má ale stále ještě velké výkyvy.

2015 memrozhovorzigala 2Také finále trojic bylo česko - slovenskou záležitostí. Jak jste zde viděl výkony vašich svěřenců?

Z mého pohledu jsem viděl hodně špatný první set. Tam jsme uhráli jen pár míčů. Neměli jsme mezihru, rozehra zůstávala vzadu a když se podařilo to dotlačit, tak Janko dal málo bodů. Nedařilo se mu chytit na smeči a celé to vypadalo, jako kdybychom byli odevzdaní.

Také Michal Bertko zrovna neměl svůj šťastný den.

Zřejmě to byla nervozita. Ale nebyl v tom sám, ale byla vidět i na ostatních, kteří dělali laciné chyby. Hledal jsem, kdo by byl psychicky v pohodě. Až ve druhém setu naštěstí jsme to zvrátili. Hala začala žít a ukázali jsme divákům, že od vítězství zase nejsme tak daleko a že dokážeme hrát s favoritem velmi vyrovnaný zápas.

Jenže třetí set Češi opět zatopili pod kotlem a znovu vaše svěřence vyprovodili.

Čekal jsem, že i ve třetím setu to chlapci ještě potáhnou na vítězné vlně. Jano na síti už byl ale unavený a bylo vidět, jak mu chybí nahrávka, na kterou byl zvyklý od Maka Peruna. Mezihra ve třetím setu byla znovu špatná, když se podařila nahrávka, Jano bodoval. Ale dobrých bylo málo. Musel čarovat z těžších nahrávek. Jano je stále nejvyšší třída, ale nemá k sobě takové hráče, jako byli Perunové.

Přes české mečboly ještě ale nebylo dobojováno. Věřil jste alespoň trochu, že by se světlé chvilky ze závěru třetího setu mohly proměnit v celkový obrat zápasu?

Nikdo nechce složit zbraně. Snažil jsem se hráče vyhecovat, naděje umírá naposled. Chytali jsme se stébla naděje, ale bylo to marné.

Dvě stříbra a šesté místo. Velké zklamání?

Upřímně mohu prohlásit, jsem spokojen s tím, že jsme se dvakrát dostali do finále. Mrzí mě, že se Laco Stupák zranil a nemohl předvést to, co v něm je a zamíchat kartami. Mladý Belko si zahrál finále, ukázal svoje kvality. Ukázali se i další mladí hráči. Nasbírali zkušenosti, aby prošli cestu k tomu, aby i oni začali sbírat zlaté medaile.

Z kolika oddílů se letos skládal váš hráčský výběr?

Když vezmu širší výběr, tak z Košic to byly DPMK a KAC, dále z Revúce, Trebišova a Humenného. Ze zahraničí Vsetín a Čelákovice.

2015 memrozhovorzigala 4Což je obrovská změna proti minulosti, kdy měl slovenský hegemon DPMK na reprezentaci prakticky monopol. Myslíte, že tato změna se pozitivně promítne do větší motivace v ostatních částech Slovenska?

V tom, že dříve tam byli až na výjimky hráči z jednoho oddílu, problém nevidím. Je tam jiný problém. V tom, že jsme ztratili lidi, kteří dokázali zajistit podmínky pro přípravu. Zajistit tělocvičnu, abychom mohli trénovat. Dříve jsme mohli trénovat od rána do večera. Teď jsme měli tělocvičnu jen proto, že nám jí zaplatila SNA na dva měsíce. Teď po šampionátu nemáme kde trénovat. Jedině, že si jí budeme platit sami.

Myslel jsem něco jiného. Zda se odmonopolizování reprezentace projeví ve větší chuti ostatních oddílů připravovat budoucí reprezentanty.

Rozumím. Někdo poukazuje na to, že Košice, když se staly nohejbalovým centrem na Slovensku a odtud se rekrutovali reprezentanti, že ostatní kluby jen živořily a ztrácely motivaci. Pomalu se odhlašovaly ze soutěže. Ale nebylo to jen v tom. Teď vidím skutečně hlavní problém v podmínkách.

Takže jste stále zastáncem centralizace?

Třeba v Čechách funguje sportovní centrum pro všechny sporty například v Nymburce. Tam jsem jezdil ještě jako atlet. Kdybychom zase měli jedno národní centrum, pomohlo by to. Roztříštěnost může pomoci snad opravdu tomu, aby každý cítil šanci, že se do reprezentace může dostat. Myslím si ale, že spíše budou odcházet hráči i lidi z vedení.

Příští rok se koná mistrovství světa v České republice. S jakým týmem a jakými ambicemi tam pojedete?

Uvidíme, jak za ten rok chlapci na sobě zapracují. Nevím, jak také se rozhodne třeba Milan Ižol, který se po loňském šampionátu rozhodl, že skončí. Ale věřím, že všichni najdou motivaci, aby na sobě pracovali.