(Karlovy Vary) Nepatří mezi žádné střízlíky, jeho postavu jen tak na kurtu nepřehlédnete. Čakovický TOMÁŠ MACUREK, hostující v dorostenecké kategoriii v pražské Kotlářce, však není jen typický bijec. Naopak disponuje vytříbenou technikou a univerzálností, což ostatně předvedl i na dorosteneckém 12. Mistrovství ČR jednotlivců, které se konalo den po mužském trojkovém šampionátu v Karlových Varech. Speciální singlová příprava, kterou před akcí absolvoval, přinesla zlaté ovoce.

(Karlovy Vary) Před třemi roky vedl na domácím šampionátu deblů ve Vyškově 9:7 ve třetím setu finále, přesto mu titul proklouzl mezi prsty. Před rokem v semifinále trojic v Nymburce drtil v derby své oddílové spoluhráče a klíčník finálové brány mu už kynul ke vstupu. Přišel další kolaps a byl z toho "jen" bronz. I letos byl (s výjimkou fluktuanta Kliky) na 42. republikovém šampionátu mužských trojic v Karlových Varech jediným hráčem sestavy Šacungu, který doma ještě domácí titul nemá. Přátelská narážka "pět mistrů republiky a Doubrava" už k radosti zejména JIŘÍHO DOUBRAVY neplatí. Bezmála dvoumetrový smečař a blokař středočeského celku se na třetí pokus dočkal.

(Chabařovice) Reprezentační ranař JAN VANKE zase dokázal, že nemyslí jen na sebe, ale že dokáže radost z nohejbalu rozdávat i ostatním. Jeho práce s mladými adepty na školách nemohla ujít pozornosti svazového vedení, které jej nominovalo do role lektora na letním mezinárodním nohejbalovém kempu v Chabařovicích. A jak se zdá, dlouhovlasý mladík z Karlových Varů se této role zhostil dobře. Z průběhu kempu si odnesl prakticky jen pozitivní zážitky. Tak to má být. 

(Lensedly) Dlouho trvalo, než se tichý univerzál z Karlových Varů naučil jezdit na posázavský Šacung. Vlastně jej tam přivedly až utkání nohejbalové extraligy, zažil pak zde velká vítězství, ale i velké pády. Ten největší asi v roce 2008, kdy v prvním semifinálovém utkání extraligového play-off místo domů zamířil sanitním vozem do nedaleké benešovské nemocnice a na hřišti zanechal nejméně půllitr krve. Ale pověstná "klec" jako by to chtěla v jeho případě odčinit, ukázala mu poté i svou vlídnější tvář. Další dva roky už v ní totiž nad hlavu mohl pozvednout vítěznou trofej ze zde konaného prestižního mezinárodního turnaje. Své jméno na ní najde MICHAL KOKŠTEIN nyní už na dvou štítcích.