Nejčtenější články - Reprezentace

Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 02.03. 16:50 Ján a Martina
    Upřímnou soustrast všem kdo je znali, jménem nohejbalového oddílu MNK Mod ...
Proběhla tisková konference k MS Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Středa, 28.11.2012

2012_tiskovkams_01(Praha) Sotva utichl ruch kolem juniorského a ženského světového šampionátu v Brně, o slovo se hlásí další svátek nohejbalu. Nymburské mistrovství světa mužské kategorie (7.-9.12.) je za dveřmi a přípravy finišují. V pražské restauraci U Medvídků proběhla tisková konference, které se zúčastnili zástupci médií. Kromě zástupců hlavních partnerů ČNS pozornost a otázky redaktorů směřovaly především na trenéra českého reprezentačního výběru Jiřího Šmejkala, jeho svěřence Jana Vankeho a také na prezidenta ČNS Kamila Kleníka. Vybíráme pro vás některá z jejich vyjádření.

Trenér Šmejkal k přípravě reprezentantů na šampionát:

Poprvé za osm let máme volno po soutěži a mohli jsme se v klidu připravit. Přípravu považuji za dobrou. Vzhledem k tomu, že během roku se soutěže hrají na dva dopady, nemá až takový smysl do toho míchat jednodopadovou přípravu. Vše jsme tedy, s výjimkou turnaje ve Švýcarsku, směřovali po skončení soutěží, kde proběhla dvě soustředění a ještě jedno proběhne. Jasno mám prakticky na všech postech, jen u dvou se ještě rozhoduji. Problém s odlišností pravidel je třeba nějak řešit a nestrkat hlavu do písku, že se nás netýká. V ČR se žádná svazová soutěž na jednodopadová pravidla nehraje. Nemůžeme se přece pořád spoléhat na to, že se na pár soustředěních připravíme a s jistotou všechny porazíme. Jak by to bylo pro mě jednoduché, kdyby mezinárodní pravidla byla stejná, jako ty naše. Pak bych si dal kafe a s přehledem nanominoval hráče. Měl bych obrovské množství hráčů na výběr. Takto mohu vybírat jen z těch, kteří se dokáží a chtějí na jeden dopad rychle přeorientovat. Na prvních dvou soustředěních se na nějaké nácviky musí zapomenout. Tam teprve se snažíme na jeden dopad zadaptovat. Takže jen hrajeme, místo abychom dělali nějaké nácviky. Přesto jsme se letos například ve trojicích zaměřili na to, aby naši smečaři se netrápili příjmem a pak běhali k síti, ale aby se mohli soustředit hlavně na ten útok. Naše dosavadní pojetí na dva smečaře, které ztěžovalo úlohu nahrávačům, nikam nevedlo. Neměli jsme dobře připravené útoky, tím pádem jsme kupili chyby.

2012_tiskovkams_02Jan Vanke k přípravě týmu a ambicím:

Letošní přípravu považuji za kvalitní, hráči k ní přistoupili maximálně zodpovědně. Ať už v sezóně, či po ní, jsme se připravovali na přechod z českých na mezinárodní pravidla. Není to nikdy jednoduché, ale beru to tak, že tomu musíme dát něco navíc a vypořádat se s tím. Mistrovství světa je vrchol sezóny. Ambice? Líbilo se mi prohlášení juniora Jakuba Medka, který řekl, že pro něj neexistuje nic jiného, než tři zlaté medaile. Všem kritikům, kteří nemají rádi jednodopadový nohejbal, tak chci, abychom jim ukázali, že je to koukatelné a má to budoucnost. A že rychlost a aktivita, se kterou se musí hrát, je trošku jiná, než na dvoudopadová pravidla. Je to jen o tréninku a drilu. Pochopitelně i v klubech je třeba na jeden dopad trénovat. Některé kluby vychází vstříc, některé ne. Další, s čím je třeba počítat, je změna povrchu. Ligové soutěže a některé domácí šampionáty se hrají na antuce, mistrovství světa je zase v hale. Na to je též nutné se adaptovat.

Prezident Kamil Kleník k mezinárodnímu rozvoji nohejbalu:

21 zemí je dobrým signálem na začátku novodobého mezinárodního dění, po opuštění světové asociace FIFTA. Náš původní záměr, založit v Evropě kontinentální federaci a působit ve spojení s FIFTA, nevyšel. Byli jsme tak nuceni založit novou světovou asociace UNIF. Je vidět, že když se pracuje se zeměmi, které mají potenciál a vůli, tak to jde a jsou výsledky. Jestliže po dvou letech práce zde máme 21 zemí, tak se zanedlouho můžeme těšit na to, že se budou hrát kvalifikace mistrovství světa. Je důležité vnímat i mezinárodní situaci a odlišnost vývoje nohejbalu u nás a v jiných zemích. My máme český nohejbal, který se hrál na tři dopady. Pak se vyvinul do dvoudopadového kompromisu. Ve světě už se ale hrály i dříve sporty, kde se míč kopal přes síť do různě velkého pole. Zmíním třeba asijské sporty Jokgu nebo Sepaktakraw, v západní Evropě a Americe plážový Footvolley. Tyto sporty vznikly samostatně a my nemáme patent na rozum. Podařilo se nám za dva roky spojit alespoň částečně hráče různých těchto forem nohejbalu do sportu, který mezinárodně nese označení futnet. Ten je našemu českému nohejbalu nejblíže. Má stejné hřiště, stejný míč, stejnou výšku sítě. Pochopitelně tam nalezneme dost odlišností. Když se na to ale podívá laik, tak je to pro něj na první pohled nohejbal. Na rozdíl od některých zemí, pro které ty změny jsou výrazně větší. Přitom také ty země mají svou tradici. Je potěšující, že třeba letos se mistrovství světa zúčastní hráči, kteří hrají korejské Jokgu. V neděli na šampionátu budeme moci vidět exhibici jihokorejských hráčů v tomto sportu. Obecně Asie je pro nás velkým lákadlem. Kdyby se nám podařilo spojit více sportů a společně pořádat mistrovství světa. Pak je to o něčem jiném, než pořádat mistrovství pro deset či dvanáct zemí a modlit se, aby všichni přijeli. Změnou poměrů na mezinárodní scéně, která byla bolestná a nikdy štěpení nepřispívá k image takového sportu, jsme se posunuli o krok dále. Nymburský šampionát je toho důkazem. Budeme dělat maximum pro to, aby se nohejbal posunul vpřed. Byl bych sám nejšťastnější, kdyby za nějakých deset let jsme tady neseděli a neřešili, že budeme zase první. Ale řešili to, jestli máme dobrou skupinu, jestli budeme v semifinále, abychom měli dobrou konkurenci. Kvalitu nejenom člověka, ale i hráče vždycky dělají jeho protivníci.

2012_tiskovkams_03Trenér Šmejkal doplňuje prezidenta Kleníka k mezinárodnímu dění:

Nohejbal hraji už hodně dlouho a mohl bych říkat, náš nohejbal je nejlepší. Řekněme si ale, že s takovou rétorikou bychom na mezinárodní scéně dopadli jak česká házená. Nikdo s námi už dnes náš nohejbal hrát nebude. Místo, abychom byli hrdí na to, že je takový zájem zemí, které se chtějí měřit, tak se u nás doma pořád řeší, jak jsme dobří a jak ostatní to neumí. To mi přijde slaboduché. Všem takovým pochybovačům bych rád řekl, co si o nich myslím, ale raději to říkat nebudu.

Prezident Kleník k implementaci mezinárodních pravidel do tuzemských soutěží:

Tato otázka se samozřejmě už mnoho let na půdě ČNS diskutuje. Můj osobní názor je takový, že bychom to měli nechat přirozenému vývoji. ČR je v tomto určitým způsobem fenomenální. Rekreační typ nohejbalu se hraje skoro všude, každého to baví a nerad bych shora něco znásilňoval. Přesto bych ale nerad, aby nám třeba za deset let ujel vlak, jak se tomu stalo ČR v jiných míčových sportech. Jde to částečně řešit vznikem soutěží, které by doplňovaly současné soutěže, třeba v zimním období, jako už tomu bylo v loňském roce. Rozhodně si nemyslím, že by bylo správné říci třeba, že příští rok budeme hrát českou extraligu na jeden dopad. Nejsou to připraveni ani hráči, hra by neměla úroveň. V nohejbalu to je o velké píli a velkém časovém prostoru a zatím tento prostor nemáme takový, aby kluby trénovaly tak, aby hru na jeden dopad bez potíží zvládly a nepoklesla úroveň soutěže.

Trenér Šmejkal k hlavnímu rivalovi ze Slovenska:

Slovensko disponuje užším kádrem, o kterém všichni víme. Těžko nás překvapí svou nominací a lze si snadno dovodit, kdo obsadí kterou disciplínu a který post. Nechtěl bych se přepočítat, ale vždy říkám, že v českém dvoudopadovém nohejbale jsme lepší my. Je to vidět i třeba už v juniorce. Na jeden dopad jsou ale lepší Slováci. Pozor ale, u nich je to při vší úctě k dalším, jen o jednom člověkovi. Kdyby Martin Perun hrál z nás, tak ty medaile ze trojek máme my. A ve dvojkách Slováky porážet umíme.

 

Komentáře   

 
#21 Petr S. 2012-12-01 18:40
Jedno rodiné stříbro už tu máme. Národní házenou. Výborně! Pak taky tady čtu, že nohejbal je na 80. místě v ČR. To je skvělé že po skoro sto letech práce se tak vyšvihnul. Místo spousty poučování by snad bylo lepší vzít si příklady odjinud. A že nám to poučování ostatních ve FIFTĚ pomohlo co říkáte?
 
 
#22 Opravdu? 2012-12-01 19:52
Když půjdeš na kterýkoliv sport u nás, tak jdeš na sport mezinárodní, protože se hraje podle mezinárodních pravidel, kromě jednoho - národní házené. To je ale omyl. Když jdeš na nohejbal, tak jdeš na sport, který se rovněž nehraje podle mezinárodních pravidel – takže máš, vážený pisateli, ta stříbra v rodině dvě! Kdyby ovšem „někdo“ neviděl v daleké budoucnosti zlatá jablka a myslel tím, co má na krku, tak jsme dnes nemuseli psát o „českých pravidlech“, ale řeč by byla o pravidlech mezinárodních – na 2 dopady! Bylo by to vítězství rozumu a hlavně ve prospěch tohoto sportu v Evropě i ve světě. Nazdar.