Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


Brno hlásí: Zlato - stříbro - zlato Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Pondělí, 21.11.2016

2016 msmbrno 01(Brno) Povedlo se! Takto výstižně lze charakterizovat mistrovství světa mužů jednotlivých disciplín mezinárodní federace UNIF, které se konalo v Brně. Tři tisíce diváků si ve finálovém dni mohly vychutnat různorodost herních stylů některých účastnických zemí a být také svědky toho nejvíce očekávaného - českého triumfu. Tuzemský reprezentační výběr totiž konečně až na pátém "domácím" šampionátu (není započítáno MS družstev 2014) dokázal poprvé urvat nadpoloviční většinu zlatých medailí a podruhé (na MS 2008 získal 2 ze 4 titulů, tehdy se ještě hrála i disciplína křížových dvojic) získat dva nejcennější kovy.

Ukázalo se, že Brno bylo dobrým tahem. Už páteční a zejména sobotní boje sledoval nebývalý počet diváků (2.600 v sobotu). Ti vytvářeli bojovnou, ale korektní atmosféru. Z původně avizovaných 21 výprav nakonec nedorazily dvě - z Kamerunu a Mali, kterým vystavilo stopku úřední rozhodnutí. Poprvé byli účastníci šampionátu rozděleni do dvou výkonnostních divizí a tato novinka se osvědčila. Je pochopitelné, že ve druhé divizi tolik kvalitních zápasů k vidění nebylo, tady jde hlavně o motivaci pro další rozvoj. O medaile se hrálo v první divizi a zde zmiňme několik zajímavých výstupů z tohoto šampionátu. Tím prvním je fakt, že od dob Ižolových Slovensko nedisponuje singlistou, který by byl schopen poprat se o medaile. V tomto ohledu mají Češi velký náskok. Druhým je letošní posun Rumunska a Maďarska až za Švýcarsko (2 bronzy) a Francii (1 bronz). Určitě sledovanou byla účast Jižní Koreje, která představila o něco kvalitnější tým předchozích. I přes atraktivitu projevu se však mezi elitní kvarteto protlačila jen v singlu. 

2016 msmbrno 02Jednotlivci

Pro většinu zemí nejprestižnější disciplína měla papírového favorita v obhajujícím Rumunu Bobisovi, který po Slováku Ižolovi převzal vládu nad touto disciplínou. K tradičně silným zemím zde patří i zástupci Švýcarska, Francie, Maďarska a pochopitelně Slovenska. Právě slovenský novic Gabák ale na svůj debut nebude asi vzpomínat nejlépe, šestá pozice je za očekáváním. Naopak Brno jen tak nevymizí z paměti korejského reprezentanta a zejména Švýcara Grandjeana, který nebyl daleko od finálové účasti. Na silnou základní skupinu doplatil francouzský reprezentant a jeho konečné deváté místo je zklamáním. Až pátá příčka polského reprezentanta v divizi B je také za očekáváním. Obecně singl potvrdil, že uhrát slušný výsledek je rok od roku těžší. Elitní borci dnes ovládají razantní smečované podání a příjem jak hrudí, tak dnes už trochu upozaďovaný příjem nohou halfvolejem (viz např. vítězný Vít). Naopak rychlý přechod do útoku do blízkosti sítě, kterým se vyznačoval třeba Bubniak, už tolik k vidění není. Hráči jsou schopni kvalitně zaútočit a věří si i ze vzdálenějších pozic. Singl se už dostal na takovou herní úroveň, že asi nikdo si už nedovolí zpochybnit jeho obtížnost i atraktivitu.

Češi do bojů vyslali letos v ligové soutěži i na soustředěních suverénního Ondřeje Víta, jenž v základní skupině v parádním zápase šampiónovi podlehl. V klíčovém klání nedělního odpoledne však úspěšně zvládl odvetu a po Bubniakovi se stal teprve druhým českým singlovým mistrem světa. Vítova cesta za titulem nebyla vůbec snadná. V základní skupině český hráč ne úplně snadno přehrál reprezentanta Baskicka a v prodloužení obou setů padl s obhájcem. Ve čtvrtináloví skupině si díky započítané porážce nemohl dovolit další nezdar, ale souboje s Maďarem a Ukrajincem zvládl. Hezkou podívanou nabídl i rumunsko-maďarský souboj, v koncovce třetího setu byl Rumun rozvážnější. Druhá čtvrtfinálová skupina se zamotala a "na matematiku" vygenerovala semifinalisty ze Švýcarska a Jižní Koreje. Naopak několik chybějících balonů zavřelo cestu Slovákovi Gabákovi. Obě semifinále nabídla zajímavé zápasy. V prvním potěšil fanoušky Vít, který v těžkém souboji čelil výborně hrajícímu Švýcarovi. Ten sice v první sadě v důležitých momentech chyboval, ale ve druhém dějství disponoval dvojicí setbolů. Ani tady však tlak neunesl a dvěma nevynucenými chybami poslal českého zástupce do finále. Druhé semifinále nezastihlo v dobrém rozmaru šampiona Bobise. Jeho chyby umožnily Korejci nejen sehrát vyrovanný mač, ale i pomýšlet na nečekanou výhru. Úplná koncovka však vyšla zkušenějšímu. Nedělní souboj o bronzovou medaili měl jasného vítěze ve Švýcarovi, jenž na rozdíl od Korejce dokázal zopakovat výkon ze semifinále.

Ve finále pro Rumuna hovořily dosavadní výsledky i vzájemná bilance. Pro Víta pak letošní forma a slabší Bobisův výkon  v semifinále. Pravdou je, že finálový zápas měl slabší kvalitu než páteční vzájemný souboj. Český hráč působí uvolněně a je vidět, že si věří. Naopak Rumun nevypadá ve své kůži a jeho nasazení do všech tří disciplín se prostě třetí den musí projevit. Vít si drží vedení v prvním setu a když už vypadá, že se Bobis přiblíží, nebo srovná, přichází z jeho strany nevynucená chyba. To je voda na Vítův mlýn a po prvním setu (11:8) už Češi tuší, že první zlatý příspěvek se blíží. Podobný průběh má i set druhý, kde vzruch přinesla za stavu 7:5 pro domácího hráče přehlídka zahozených podání od obou borců. Po dalším pokaženém Vítově servisu Bobis srovnal na osmičky esem. To už začíná vypadat z českého pohledu nedobře, ale pak přichází zlomové momenty. Nejprve Vít parádně uklízí svůj útok a následně Bobis chybuje na příjmu podání. 10:8, dva mečboly. Jediný míč tak chybí Vítovi ke zlatu. A dočkal se - 11:8, hala exploduje.

Konečné pořadí turnaje (divize A):
1. Česko (O. Vít),
2. Rumunsko (Bobis), 3. Švýcarsko (Grandjean), 4. Jižní Korea (Shin Baek), 5. Maďarsko, 6. Slovensko, 7. USA, 8. Ukrajina, 9. Francie, 10. Anglie, 11. Baskicko, 12. Kanada.

Konečné pořadí turnaje (divize B):
1. Irsko, 2. Rusko, 3. Rakousko, 4. Kostarika, 5. Polsko, 6. Dánsko, 7. Itálie  

2016 msmbrno 03Dvojice

Nikdo nemá v této disciplíně více zlatých medailí než Češi. A domácí byli i tentokrát favority. Trojice Radek Pelikán, Lukáš Rosenberk a Jakub Mrákava už na minulých šampionátech ukázala, že disponuje velkou univerzalitou. Na titul aspirovalii pochopitelně i Slováci, kteří k Brutovskému doplnili Stupáka a Kilíka. Na bronz si brousilo zuby několik dalších zemí. Do tradičního západo-východního souboje Francie, Švýcarska s Rumunskem a Maďarskem se vmísila Jižní Korea a nakonec i malé finále vyhrála. Zklamaní jsou určitě Maďaři a také Rumuni, kteří kromě očekávané medaile z jednotlivců kalkulovali právě i s tou deblovou. Naopak druhý kov pro Švýcarsko, to je pro alpskou zemi velká vzpruha. Z metodického hlediska byla k vidění řada odlišných herních stylů. Zejména v podobě Korejců a Francouzů efektní, ale ne vždy efektivní útok nůžkami. Z hlediska podání některé země produkovaly smečovaný servis, ale ne v takové míře, jak se před několika lety předpokládalo. Určitě šla nahoru mezihra. Z taktického pohladu lze diskutovat o tom, proč při hře dvou praváků mnoho zemí nechává smečařsky slabšího hráče doslova utrápit na pravé straně, když opodstatnění v podobě zakončení z rychlého útoku realizuje v setu jednou či vůbec. Tento prvek byl k vidění až příliš často.

Češi v základní skupině vyprášili kožich USA a Polsku. Ve čtvrtfinálové skupině se v klidu popasovali s Maďary, ale těžkou šichtu si odbyli s houževnatými Rumuny, které v prvním setu zdolali až posledním možným míčem v prodloužení. Ve druhém dějství už ovšem dominovali. Jejich očekávaný finálový protivník ze Slovenska si také ve čtvrtfinále vybral slabší chvilku s Jižní Koreou, kterou přetlačil až v úplné koncovce třetího setu. Semifinálová část nabídla divákům dvě rozdílné podívané. Slováci se po Korejcích trápili i s Rumuny, zlomili je až ve třetí sadě. To Češi dali Švýcarům  bezplatné školení a povolili jim zisk jen sedmi balonů. V bronzovém mači se vítězem mohli stát jak Rumuni, tak zástupci alpské země. Po finálové porážce zklamaný Bobis si chtěl alespoň zhojit bolest bronzovou mastí v deblu, avšak ani ta mu nebyla souzena, radovali se Švýcaři.

Unesou nebo neunesou tíhu atmosféry Kilík a Stupák na slovenské straně, to byla kardinální otázka od expertů. Odpověď dal hned první set finálového souboje, ve kterém Češi začali s Mrákavou a Rosenberkem, Slováci s Brutovským a Kilíkem. Za stavu 4:1 pro Česko po chybách Kilíka posílají východní sousedé na plochu Stupáka. Obraz hry se ale nemění. Ani Stupák nezměnil nic na českém vedení 8:3. Rozhodnuto. Slováci znovu točí Kilíka za Stupáka a slabší chvilky si začíná vybírat do té doby v celém průběhu turnaje famózní Rosenberk. Ale český náskok je dostatečný, za stavu 10:7 Brutovský jde na smečované podání a posílá je do pásky (11:7). Jasné je, že Kilík se Stupákem si své horší okamžiky vybrali a Češi už příliš nemohli spoléhat na jejich opakování. Druhý set znovu padá krize na nejmladšího českého hráče a jeho výraz ve tváři je výmluvný. Navíc při jednom z obranných zákroků se Rosenberk dlouho držel za lýtko. Naopak Mrákava ve svém zřejmě posledním reprezentačním startu, jak u něj bývá zvykem, dostává do  herní pohody. Sem tam ale nahrávku nechává dál od sítě a Rosenberk v těchto chvílích jistotou neoplývá. Za stavu 6:9 dochází na střídání a Mrákavu nahrazuje Pelikán. Uvádí se chladnokrevným výkonem a během okamžiku Češi srovnávají na devítky. Po chybách reagují i Slováci, za Kilíka vysílají do hry Stupáka. Je to vítězné střídání, Stupák už s chybou nepřijde. Po neuvěřitelném českém obratu (z 6:9 na 10:9) odvrátil mečbol a dalšími útoky zajistil srovnání na 1:1. Od trenéra Mihoka dostal důvěru i pro rozhodující sadu, ale tam je jeho role epizodní. Za stavu 3:2 pro český výběr dochází na síti k velké skrumáži a z presu s Pelikánem dopadá na zem s bolestivou grimasou. Turnaj pro něho končí. České ambice stoupají ale Kilík jde po Rosenberkovi nekompromisně a domácí univerzál stále nemůže chytit herní rytmus. Strany se otáčí za stavu 6:5 pro Slovensko. Kilík hraje jistě, Brutovský jako hlavní hrozba se příliš na útok nedostane a slovenské vedení 8:6 nevěští nic příjemného. Za stavu 8:9  už Češi riskují, servírují na Brutovského, ale ten se nemýlí. Závěr zápasu je infarktový. První slovenský mečbol Pelikán zablokovává, ten druhý zajišťuje Slovákům Brutovského rychlý útok z druhé - 12:11. Utkání končí opakovanými fantastickými obětavými polařskými zákroky na obou stranách. Rosenberkův zkrácený míč ale Brutovský přečte a Kilík se úderem z druhé stává hrdinou.

Konečné pořadí turnaje (divize A):
1. Slovensko (Kilík, Brutovský, Stupák), 2. Česko (Rosenberk, Mrákava, Pelikán), 3. Švýcarsko (Kolly, Jaquet, Gisler), 4. Rumunsko (Bobis, Sorean jr., Naggy), 5. Jižní Korea, 6. Francie, 7. Maďarsko, 8. Polsko, 9. Ukrajina, 10. Irsko, 11. USA, 12. Kanada.

Konečné pořadí turnaje (divize B):
1. Kostarika, 2. Anglie, 3. Rakousko, 4. Baskicko, 5. Rusko, 6. Itálie, 7. Dánsko

2016 msmbrno 04Trojice

Také v královské disciplíně se nedalo čekat, že Češi nebo Slováci zaváhají natolik, aby se finále odehrálo bez jejich účasti. Stejně jako u dvojic je otázkou, proč se ostatním zemí nepodaří nalézt do sestavy vysokého hráče. Právě takový typ je dnes pro hru trojic (a stále častěji i dvojic) nepostradatelný. V souboji druhého sledu se nevedlo Rumunům, výhra v malém finále je asi netěší. Francouzům vyšly tři důležité zápasy s Jižní Koreou, Švýcarskem i Maďarskem a byl z toho bronz. Polsko zatím ani tady na zamíchání karet nemělo. Také Korejci si oproti minulému šampionátu pohoršili. I v této disciplíně byly k vidění velmi odlišné herní styly. Pochopitelně efektní zakončení nůžkami jsou kořením těchto akcí. I přes zkvalitnění zejména obranné fáze hry z hlediska taktického byly k vidění velké mezery právě v těchto činnostech. Zejména při razantních útocích českých nebo slovenských ranařů, či nůžkových specialistů řada polařů zůstávala na stejných pozicích jako v obranné hře proti "běžným" soupeřům. Zkvalitnila se i příprava útoku, slušnému počtu hráčů už nedělá problém nahrávat i z vyskokých či roztočených míčů.

Zlato měla českému výběru ukovat pětice s Janem Vankem, Jakubem Pospíšilem, Lukášem Rosenberkem, Ondřejem Vítem a Martinem Müllerem. Své putování za titulem zahájila výhrami s USA a Rumunskem v základní skupině. Ve čtvrtfinálové skupině zdolala Polsko a Maďarsko. Ani Slováci v těchto fázích nic neřešili. Semifinálové mače nenabídly divákům nic jiného než pohodovou jízdu finalistů. Češi s velkým respektem hrající Francii odevzdali jen sedm balonůa Slováci (bez Brutovského) Maďarům dokonce v prvním setu zakopávali za 9:0 servis. Nedělní zápas o bronz už byl zajímavější. Maďaři se vzchopili a s reprezentanty země galského kohouta se prali o každý míč. Na výhru jim to ale nestačilo.

Finále svou pohlednost získalo v nasazení hráčů a v samotné důležitosti. Z hlediska herních kombinací a systémů však nabídlo jen podprůměr. Oba týmy jakoukoli kreativitu nechaly v šatně a vše podřídily účelnosti. Hrálo se tak v herním schéma z Bicanovy éry a na dřívější tvořivost z dvoudopadových dob mohli diváci jen vzpomínat. Jestli někde jeden dopad ubral na atraktivitě, jsou to právě trojice. Do finále, jež také rozhodlo o celkovém vítězi šampionátu mezi národy, český trenér vyslal Vankeho, Rosenberka a O. Víta. Bylo otázkou, zda porážka a slabší výkon ve dvojicích nezamává s Rosenberkovou psychikou. Tedy s klíčovým hráčem, který jako jediný z české pětice figuroval v obou Guldových herních variantách. Slováci začali klasicky s Brutovským, Hulínem, Černotou a s vědomím, že Stupák je mimo hru. První set začíná hodně opatrně, ani jednomu ze soupeřů se nedaří odpoutat. Za stavu 7:6 pro Česko si Slováci berou time-out, ale dva další body připisují Češi a posílají Brutovského na lavičku. Střídající Galus ovšem hraje nad poměry i v neděli a na devítkách je náhle srovnáno. Za 10:9 za Vankeho střídá Pospíšil,  po jednom míči se však na hřiště znovu vrací český kapitán. Ve slovenské defenzivě ale spolehlivě fungují Hulín s Černotou a spolu s Galusem po Vankeho chybě získávají první set (12:10). Atmosféra v hale je hodně vzrušená a Češi utrhávají začátek druhého setu na 3:0. Ani po střídání Galuse za Brutovského se nic na vývoji nemění. Čtyřbodový náskok pochopitelně uklidňuje Vankeho na útoku a jeho rázem odvážnější hra přináší bodové odměny. Slováci znovu za stavu 8:3 pro Česko střídají Brutovského za Galuse, získávají tři body v řadě, ale o osudu setu už je dávno rozhodnuto (11:7). Co však (nejen) druhý set rozhoduje, je česká převaha nejen ofenzivní, ale i defenzivní. Po celý turnaj výborně pracující Hulín s Černotou už ve druhé polovině zápasu nejsou takovou oporou a naopak česká polařská dvojice šlape bravurně. Díky tomu i příprava slovenského útoku začíná váznout a z pozic dál od sítě už evidentně znavený Brutovský nemá moc šancí zvrátit vývoj. Češi ve třetí sadě trpělivě budují tříbodový náskok (6:3), Slováci už nemají sílu něco vymyslet a ani další příchod Galuse za Brutovského nic neřeší. Za stavu 10:4 nemilosrdný Vanke utkání i celý šampionát exhibičně zakončuje hlavičkou od svého bloku odraženého míče.

"Je to úžasná záležitost. Máme dvě zlaté medaile a jedno smolné stříbro. Ke třetímu zlatu nám chybělo strašně málo. To by samozřejmě byl historický úspěch. Ale i dvě zlaté z nás dělají nejúspěšnější zemi šampionátu. Jako kapitán to nemohu hodnotit jinak než pozitivně. Všichni hráči tomu dali maximum a všichni diváci, kteří to dnes viděli, musí ocenit výkon, který jsme na hřišti předvedli. A obráceně, já bych chtěl ocenit výkon diváků. Třeba konkrétně při finále Ondry Víta to byl druhý hráč na hřišti. Když se rozezní tři tisíce hlasů, tak i takový neomylný hráč, jako je Bobis, to musí vnímat. Jsem rád, že zlato mám i já. Už v prvním setu trojic jsem si věřil. Slováci tam ale dali Silvena Galuse, hrál uvolněně bez bázně, hrál balony, které jsem ho nikdy neviděl hrát. I přes porážku v prvním setu jsme si ale věřili a to se také potvrdilo. V posledním setu už to byla jednoznačná záležitost, přehrávali jsme soupeře rozdílem třídy," okomentoval výhru ve trojicích i celkovou kapitán českého výběru JAN VANKE.

Konečné pořadí turnaje (divize A):
1. Česko (Vanke, Rosenberk, Vít, Pospíšil, Müller), 
2. Slovensko (Brutovský, Hulín, Černota, Galus, Stupák), 3. Francie (Mercier, Descamps, Voisinot, Noblet, Rambaud), 4. Maďarsko (Molnár, Lakics, Harsányi, Sipos, Jónás), 5. Rumunsko, 6. Švýcarsko, 7. Jižní Korea, 8. Polsko, 9. Ukrajina, 10. USA, 11. Irsko,  12. Kostarika.

Konečné pořadí turnaje (divize B):
1. Rakousko, 2. Rusko, 3. Dánsko, 4. Kanada, 5. Anglie, 6. Baskicko, 5. , 7. Itálie.

Konečné pořadí turnaje - hodnocení zemí:
1. Česko (2-1-0)
2. Slovensko (1-1-0)
3. Rumunsko (0-1-0)
4. Švýcarsko (0-0-2)
5. Francie (0-0-1)

Fotogalerie:

  

Komentáře   

 
#1 PavelM 2016-11-22 09:37
Nesouhlasím s tvrzením, že Slovensko nedisponuje kvalitním singlistou. Jaká je bilance Laco Stupáka v české extralize?
Jiná věc je, že byl použit pro dvojice a trojice.
Jinak pojem pres Pelikána při zranění Stupáka byl k našemu hráči poměrně hodně tolerantní. Ale jak se říká ... za blbost se plati.
 
 
#2 znalec 2016-11-22 17:40
Kdy naposledy někdo ze Slováků hrál finále singla?
 
 
#3 Martin Maršálek 2016-11-23 08:16
Ladislav Stupák letos v extralize mužů odehrál 18 singlů (13 ZČ + 5 PO) s bilancí 10 výher (56%). Posledním slovenským singlovým finalistou byl Milan Ižol - zlato na MS 2012.
 
 
#4 J. Procházka 2016-11-23 09:32
Ajaj vono se to vážně povedlo. Jak je u nohejbalistů zvykem kdyby né, tak by tady už byla stovka příspěvků. Za sebe a všecky co jsme od nás přijeli říkám díky. Nejen hráči ale taky pořadatelům. Byl to super zážitek. Péťo a kluci, jste fakt borci!!!