Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


Jsou česká pravidla vzorem světu? Tisk
Napsal Vlastimil Stehlík  |  Neděle, 05.11.2017

2017 pravidla 01Léta se někteří nohejbaloví „fundamentalisté“ vyjadřují nepříliš příznivě o pravidlech futnetu, mezinárodní variantě našeho nohejbalu. Přitom až na počet dopadů a velikost dvojkového hřiště byla pravidla futnetu v roce 2010 pouhým překladem tehdejších českých pravidel nohejbalu. Jak se ale futnet rozšiřoval po světě a od úplných začátečníků padaly dotazy na nejasnosti v pravidlech, bylo nutné tyto problémy řešit a obojí pravidla se začala lišit mnohem víc.

Ponechám rozbor kvality pravidel futnetu jiným a zde se zaměřím na rozbor pravidel českých, o nichž naši „fundamentalisté“ tvrdí, že jsou nejlepší a svět by se jich měl držet. Určitě vás však překvapí, že nohejbal má ve svých pravidlech celou řadu zbytečných složitostí, nejasností, rozporů a někdy i absurdit.

Začnu u hřiště (§1.2.1), které je obdélníkem o pevných rozměrech (povolená odchylka ± 0,1 m), přičemž však rozpis soutěže může povolit šířku 8,2 m. Odhlédnu-li od velké tolerance, která může hřiště rozšířit či zmenšit až o 3,6 m2,  nechápu, proč je umožněno hrát na šířce 8,20 m, když tenis má šířku 8,23 m. Také délka dvojkového hřiště je nesmyslně velká, což u opravdu kvalitních hráčů vede ke hře servis - bod, servis - bod, bez mezihry, protože pokrýt obranou 81 m2 je téměř nemožné.

2017 pravidla 02Čáry podání (§1.2.8) jsou od sítě nepochopitelně 6,45 m (povolená odchylka ± 0,05 m), přitom tenis má vzdálenost 6,40 m! Není rozumnější určit jako ve futnetu i tenisu vzdálenost 6,40 m a ponechat přechodné období cca 3-5 let pro předělání čar?

Co je však opravdu absurdní, je zahájení rozhodujícího setu (§3.3) od stavu 5:5 – soupeř ve třetím setu nedal ani bod a prohrál 10:5! Co takhle přijmout do pravidel tie-break od 0:0, který už dlouhé roky má většina sportů? Ne, „fundamentalistům“ se hrát do 5:4 nezamlouvá (asi je to psychologicky příliš krátké) a hrát do 7:6 je pro ně už moc dlouhé…

Proč hráči v polovině třetího setu (§5.2) hraného od 0:0 mění hřiště a při zkrácení setu hřiště nemění?  Jaký je mezi těmito sety rozdíl? Co má v pravidlech co dělat nutnost měnit hřiště při dosažení šestého bodu, hraje-li se do 11 – už jste někdy v Česku do 11 hráli? Proč nepřijmout jako futnet zrušení změny stran v jakémkoli třetím setu?

Bránit soupeři ve hře blokem nebo zahrát míč lze v Česku v soupeřově polovině herního prostoru kdekoliv (§7.6.1). Hráč se ale musí přitom dotýkat svého herního pole, či při výskoku se z něj odrazit a na něj dopadnout. Je nutné vymýšlet takovéto šroubované konstrukce? Nemohli bychom jako futnet jednoduše povolit hrát na soupeřově polovině pouze přes síť a přitom stát či odrážet se a dopadat kdekoli?

A nyní příklad, jak se chvályhodný záměr může změnit v neřešitelný problém. Chybná herní činnost (§7.9.2) přisuzuje soupeři bod za úmyslný i neúmyslný dotyk soupeře rukou. Přitom předchozí článek zakazuje dotknout se nohou soupeře nad kolenem, tudíž i ruky. Jak tedy rozhodnout, kopnu-li neúmyslně soupeře do ruky, takže on se mě logicky neúmyslně dotkne rukou – kdo získá bod?

Velmi nejasné je postavení hráče i míče při podání (§7.12.1). Hráč se musí stojnou nohu dotýkat pole zahájení – ptám se proč, může přeci smečovat podání z výskoku! Mnohem důležitější je ale při podání pozice míče, o které se však v článcích nepíše nic. Může tedy být míč ve vzduchu mimo pole podání, když stojná noha v poli podání stojí?

Zákaz hrát míč stojíc nohou kdekoli mimo hrací plochu (§7.13.1) je podle mého názoru jedním z největších mínusů nohejbalu. Absurdně se můžete odrazit z vlastní poloviny hrací plochy, v letu odehrát míč a dopadnout zády na betonový obrubník. Ale nemůžete si na tento obrubník stoupnout. Částečně se již podařilo odstranit další absurdnost zákazu získání výhody dotykem s cizím tělesem, takže je možné se opřít o zeď při odehrání míče. Pokračujme ale ve změnách dále a nechť nás prověřená pravidla futnetu a volejbalu přesvědčí, že hraní míče mimo hrací plochu atraktivitě nohejbalu prospívá!

2017 pravidla 03Závěrem ještě několik nesmyslů v článcích o rozhodčích. Pravidla říkají, že neshoda rozhodčích v posouzení chyby vede k nařízení nového míče (§9.2, §9.3.1). Dá se ještě se skřípěním zubů skousnout degradace prvního rozhodčího v druhém zmíněném článku, kdy on sice může změnit rozhodnutí druhého rozhodčího, ale zároveň ho nemůže změnit v naprosté většině případů neshody. Možná si ještě myslíte, že rozumíte tomu, že když jeden rozhodčí ukáže IN a druhý OUT, je nový míč, ale vysvětlete mi, proč se potom nedává nový míč, když jeden rozhodčí rozpaží ruce (nic se nestalo, hrajte dál) a druhý zapíská (síť, faul, nesportovní chování atd.)... Futnet tohle řeší tak, že rozhodčí je první proto, aby měl konečné slovo – a pouze on nařizuje nový míč v jakémkoliv případu, a to jen podle svého posouzení.

Pouze pro zasmání. Vězte, že všichni čeští rozhodčí dlouhá léta používají nesprávně nejčastější smluvené znamení OUT (§9.7.1)! No zkuste si podle pravidel ukázat „upažit s ohnutým předloktím vzhůru, dlaně otevřených rukou směřují vzad“! Komu to ještě není jasné, ať si na zde nechá upažení zobrazit.

A provinění 4. stupně (§10.4 a, b) - odmítnutí dechové zkoušky pro zjištění alkoholu s postihem skrečí následujícího zápasu ve prospěch soupeře je (slovy klasika) jen takovou hezkou tečkou za celým tímto případem.

Co s tím vším dělat? Je třeba se oprostit od fundamentalismu a přizpůsobit česká pravidla modernímu trendu ve všech sportech. Ale snadno se to řekne, avšak těžko se odhlasuje...

Ilustrační foto: Michal Němec

Komentáře   

 
#1 Petr 2017-11-06 07:28
Článek podle mě vyznívá až zbytečně moc kriticky a některé body mi přijdou spíše malicherné (upažení namísto předpažení). Nicméně s dalšími návrhy souhlasím. Především povolené rozměry hřiště, které by byly sjednoceny s rozměry pro tenis (zejména podávací čára), mi přijdou jako dobrý nápad. Se zkrácením hřiště pro hru dvojic bych rovněž neměl problém. Třetí set je již dlouho omílaná a vážně absurdní písnička. Naopak se zákazem odehrání míče mimo herní prostor souhlasím. Neomezený výběh hráče (např. do diváckého sektoru) by spíše než ke zvýšení atraktivity mohl vést k většímu riziku zranění. Snahu o zjednodušení pravidel však, pane Stehlíku, oceňuji.
 
 
#2 Martin 2017-11-06 10:46
Měl bych prosím dva dotazy:
1) jestli jsem to spravne pochopil tak se jiz muzu dotykat věci okolo hriště při odehrávání balonu. Teoreticky nejčastější jev v halách, kde je mezi hristemi sít. Takže si mohu tedy sit rukou odsunout. Mohu, ciste teoreticky, v hale si stoupnout na žebřiny, nebo je při klepáku použít pro to, abych v poli dokázal zachytit míč? Většinou stačí využít 1-2 stupínků pro zachycení balonu....
2) může mě rozhodčí při servisu potrestat chybou, pokud mám stojnou nohu ve výseči hřiště, ale kopací noha s balonem bude mimo výseč? Obzvláště u smečovaného servisu při singlu by to mohla byt vyhoda. U stredove cary budete mit stojnou nohu na te "spravne" polovine hriste, ale kopaci noha je v podstate 1metr na "spatne" polovine hriste. To same při servisu z rohu, kdy kopaci noha mimo vysec při singlu muze vyrazne zvýšit uhel kopu smerem ven ze hriste na strane soupere, kdy ho vyzenu hodne do strany.
 
 
#3 V.Stehlík 2017-11-06 21:31
K Martinovi, podle mého názoru:
1) na žebřinách hrát nelze, protože jsou již mimo hrací plochu - ale já bych dovolil hrát všude, proč to zakazovat?
2) nejsem schopen posoudit správnost, protože to v českých pravidlech není definováno - mělo by se to přesně specifikovat
 
 
#4 Martin 2017-11-07 07:47
Jak to, že jsou žebřiny mimo hrací plochu? V tělocvičně není omezený přeci prostor ne? A rukou o zeď se tedy opírat mohu za předpokladu, že stojím v hrací ploše? Je to typické pro zápasy, kde je blízko nějaký objekt u hřiště, které je na hranici nebo v blízkosti herního pole.
A s tím servisem, pokud to tedy není specifikováno, tudíž to není zakázáno, může to rozhodčí vyhodnotit jako chybu? Nebo za to hráče nesmí penalizovat, když to není zakázané?
 
 
#5 V. Stehlík 2017-11-07 15:59
Hrací plocha musí být volná, kdežto žebřiny tuto plochu cloní a zmenšují. To by se případně mohlo hrát i v přísálí nebo na chodbě, která ústí do haly.

Co není zakázáno, mělo by být povoleno - ale podle mého to každý rozhodčí vyhodnotí jinak: někdo to nechá, jiný zapíská když je míč hodně mimo zónu a je-li míč mimo jen kousek, zapíská jen podle nálady :-)
 
 
#6 Martin 2017-11-08 07:00
Děkuji pane Stehlíku za vysvětlení. A jen se chci ujistit, že tedy během hry mohu odsunout například síť oddělující kurty a celou dobu ji držet i během odehrání míče, stejně tak se tedy mohu dotýkat a opírat o zeď, což tedy bylo dříve zakázané, je to tak?
 
 
#7 V.Stehlík 2017-11-11 12:10
Viz pravidla - Povolená činnost: 7.7.1 Hráč se při hře dotkne cizího tělesa (části sítě vně hřiště, upínacího zařízení, sloupků, jiných předmětů i osob mimo herní prostor), pokud tím neznemožní nebo i jen neztíží následnou akci soupeře.