Léta se někteří nohejbaloví „fundamentalisté“ vyjadřují nepříliš příznivě o pravidlech futnetu, mezinárodní variantě našeho nohejbalu. Přitom až na počet dopadů a velikost dvojkového hřiště byla pravidla futnetu v roce 2010 pouhým překladem tehdejších českých pravidel nohejbalu. Jak se ale futnet rozšiřoval po světě a od úplných začátečníků padaly dotazy na nejasnosti v pravidlech, bylo nutné tyto problémy řešit a obojí pravidla se začala lišit mnohem víc.
Ponechám rozbor kvality pravidel futnetu jiným a zde se zaměřím na rozbor pravidel českých, o nichž naši „fundamentalisté“ tvrdí, že jsou nejlepší a svět by se jich měl držet. Určitě vás však překvapí, že nohejbal má ve svých pravidlech celou řadu zbytečných složitostí, nejasností, rozporů a někdy i absurdit.
Začnu u hřiště (§1.2.1), které je obdélníkem o pevných rozměrech (povolená odchylka ± 0,1 m), přičemž však rozpis soutěže může povolit šířku 8,2 m. Odhlédnu-li od velké tolerance, která může hřiště rozšířit či zmenšit až o 3,6 m2, nechápu, proč je umožněno hrát na šířce 8,20 m, když tenis má šířku 8,23 m. Také délka dvojkového hřiště je nesmyslně velká, což u opravdu kvalitních hráčů vede ke hře servis - bod, servis - bod, bez mezihry, protože pokrýt obranou 81 m2 je téměř nemožné.
Čáry podání (§1.2.8) jsou od sítě nepochopitelně 6,45 m (povolená odchylka ± 0,05 m), přitom tenis má vzdálenost 6,40 m! Není rozumnější určit jako ve futnetu i tenisu vzdálenost 6,40 m a ponechat přechodné období cca 3-5 let pro předělání čar?
Co je však opravdu absurdní, je zahájení rozhodujícího setu (§3.3) od stavu 5:5 – soupeř ve třetím setu nedal ani bod a prohrál 10:5! Co takhle přijmout do pravidel tie-break od 0:0, který už dlouhé roky má většina sportů? Ne, „fundamentalistům“ se hrát do 5:4 nezamlouvá (asi je to psychologicky příliš krátké) a hrát do 7:6 je pro ně už moc dlouhé…
Proč hráči v polovině třetího setu (§5.2) hraného od 0:0 mění hřiště a při zkrácení setu hřiště nemění? Jaký je mezi těmito sety rozdíl? Co má v pravidlech co dělat nutnost měnit hřiště při dosažení šestého bodu, hraje-li se do 11 – už jste někdy v Česku do 11 hráli? Proč nepřijmout jako futnet zrušení změny stran v jakémkoli třetím setu?
Bránit soupeři ve hře blokem nebo zahrát míč lze v Česku v soupeřově polovině herního prostoru kdekoliv (§7.6.1). Hráč se ale musí přitom dotýkat svého herního pole, či při výskoku se z něj odrazit a na něj dopadnout. Je nutné vymýšlet takovéto šroubované konstrukce? Nemohli bychom jako futnet jednoduše povolit hrát na soupeřově polovině pouze přes síť a přitom stát či odrážet se a dopadat kdekoli?
A nyní příklad, jak se chvályhodný záměr může změnit v neřešitelný problém. Chybná herní činnost (§7.9.2) přisuzuje soupeři bod za úmyslný i neúmyslný dotyk soupeře rukou. Přitom předchozí článek zakazuje dotknout se nohou soupeře nad kolenem, tudíž i ruky. Jak tedy rozhodnout, kopnu-li neúmyslně soupeře do ruky, takže on se mě logicky neúmyslně dotkne rukou – kdo získá bod?
Velmi nejasné je postavení hráče i míče při podání (§7.12.1). Hráč se musí stojnou nohu dotýkat pole zahájení – ptám se proč, může přeci smečovat podání z výskoku! Mnohem důležitější je ale při podání pozice míče, o které se však v článcích nepíše nic. Může tedy být míč ve vzduchu mimo pole podání, když stojná noha v poli podání stojí?
Zákaz hrát míč stojíc nohou kdekoli mimo hrací plochu (§7.13.1) je podle mého názoru jedním z největších mínusů nohejbalu. Absurdně se můžete odrazit z vlastní poloviny hrací plochy, v letu odehrát míč a dopadnout zády na betonový obrubník. Ale nemůžete si na tento obrubník stoupnout. Částečně se již podařilo odstranit další absurdnost zákazu získání výhody dotykem s cizím tělesem, takže je možné se opřít o zeď při odehrání míče. Pokračujme ale ve změnách dále a nechť nás prověřená pravidla futnetu a volejbalu přesvědčí, že hraní míče mimo hrací plochu atraktivitě nohejbalu prospívá!
Závěrem ještě několik nesmyslů v článcích o rozhodčích. Pravidla říkají, že neshoda rozhodčích v posouzení chyby vede k nařízení nového míče (§9.2, §9.3.1). Dá se ještě se skřípěním zubů skousnout degradace prvního rozhodčího v druhém zmíněném článku, kdy on sice může změnit rozhodnutí druhého rozhodčího, ale zároveň ho nemůže změnit v naprosté většině případů neshody. Možná si ještě myslíte, že rozumíte tomu, že když jeden rozhodčí ukáže IN a druhý OUT, je nový míč, ale vysvětlete mi, proč se potom nedává nový míč, když jeden rozhodčí rozpaží ruce (nic se nestalo, hrajte dál) a druhý zapíská (síť, faul, nesportovní chování atd.)... Futnet tohle řeší tak, že rozhodčí je první proto, aby měl konečné slovo – a pouze on nařizuje nový míč v jakémkoliv případu, a to jen podle svého posouzení.
Pouze pro zasmání. Vězte, že všichni čeští rozhodčí dlouhá léta používají nesprávně nejčastější smluvené znamení OUT (§9.7.1)! No zkuste si podle pravidel ukázat „upažit s ohnutým předloktím vzhůru, dlaně otevřených rukou směřují vzad“! Komu to ještě není jasné, ať si na zde nechá upažení zobrazit.
A provinění 4. stupně (§10.4 a, b) - odmítnutí dechové zkoušky pro zjištění alkoholu s postihem skrečí následujícího zápasu ve prospěch soupeře je (slovy klasika) jen takovou hezkou tečkou za celým tímto případem.
Co s tím vším dělat? Je třeba se oprostit od fundamentalismu a přizpůsobit česká pravidla modernímu trendu ve všech sportech. Ale snadno se to řekne, avšak těžko se odhlasuje...
Ilustrační foto: Michal Němec
|
Komentáře
1) jestli jsem to spravne pochopil tak se jiz muzu dotykat věci okolo hriště při odehrávání balonu. Teoreticky nejčastější jev v halách, kde je mezi hristemi sít. Takže si mohu tedy sit rukou odsunout. Mohu, ciste teoreticky, v hale si stoupnout na žebřiny, nebo je při klepáku použít pro to, abych v poli dokázal zachytit míč? Většinou stačí využít 1-2 stupínků pro zachycení balonu....
2) může mě rozhodčí při servisu potrestat chybou, pokud mám stojnou nohu ve výseči hřiště, ale kopací noha s balonem bude mimo výseč? Obzvláště u smečovaného servisu při singlu by to mohla byt vyhoda. U stredove cary budete mit stojnou nohu na te "spravne" polovine hriste, ale kopaci noha je v podstate 1metr na "spatne" polovine hriste. To same při servisu z rohu, kdy kopaci noha mimo vysec při singlu muze vyrazne zvýšit uhel kopu smerem ven ze hriste na strane soupere, kdy ho vyzenu hodne do strany.
1) na žebřinách hrát nelze, protože jsou již mimo hrací plochu - ale já bych dovolil hrát všude, proč to zakazovat?
2) nejsem schopen posoudit správnost, protože to v českých pravidlech není definováno - mělo by se to přesně specifikovat
A s tím servisem, pokud to tedy není specifikováno, tudíž to není zakázáno, může to rozhodčí vyhodnotit jako chybu? Nebo za to hráče nesmí penalizovat, když to není zakázané?
Co není zakázáno, mělo by být povoleno - ale podle mého to každý rozhodčí vyhodnotí jinak: někdo to nechá, jiný zapíská když je míč hodně mimo zónu a je-li míč mimo jen kousek, zapíská jen podle nálady :-)
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.