Střet zájmů, standard nebo nutné zlo? Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Čtvrtek, 19.02.2015

2015 kumulacefunkci 1Změna pravidel, změna povinnosti mládeže. To jsou velká témata, která se postarají o zřejmě méně poklidnou atmosféru blížící se Valné hromady ČNS. Ale na stole leží ještě jedno velké téma a tím je omezení střetu zájmů. Resp. omezení výkonu určitých volených funkcí a funkcí, vzniklých na základě honorovaného vztahu (pracovní smlouva apod.). S návrhem přichází KNS Praha.

Pomiňme teď spekulace, proč návrh přichází zrovna v době, kdy graduje zatím více nemedializovaný spor mezi pražskými činovníky a svazovým sekretářem, mj. řešený Dozorčí radou ČNS. Je neoddiskutovatelné, že v rámci ČNS ke střetům zájmů, vyjádřených kumulací různých funkcí a činností, dochází. Ono když se to bez nich neobejde ani v takovém gigantu, zaštiťujícím půlmilión členů, jakým je Českomoravský fotbalový svaz, těžko to můžeme očekávat od našeho malého dvorečku. Činovníky, kteří pracují souběžně na svazové a oddílové úrovni, či jiným způsobem jsou propojeni se svazovým děním, nalezneme prakticky ve všech orgánech ČNS a jeho nižších článků na krajské a okresní úrovni. Ostatně i autor tohoto článku je z tohoto pohledu ve střetu zájmů.

Oddělení těchto propojení je žádoucím prvkem, a to nejen kvůli střetu zájmů. Ale též kvůli dalším faktorům, lze zmínit pracovní vytíženost či oddělenost názorů. Někteří s tím však nebudou souhlasit a naopak víceúrovňové propojení vnímají jako výhodu. Nejvyšší svazový předpis, stanovy, za poslední dekádu do svého textu zapracovaly několik druhů zakázané kumulace funkcí, vesměs však pouze mezi jednotlivými svazovými orgány. Vznikají však nové pracovní pozice (např. sekretáři vybraných odborných komisí), či se prolamují dosavadní tabu (trenér reprezentace je zároveň trenérem družstva nejvyšší soutěže...). Do toho klesá počet činovníků, ochotných ve svazových orgánech pracovat. A to i na honorovaných pozicích. Vždyť co si lze pomyslet o faktu, že do výběrového řízení na pozici sekretáře STK, honorovanou částkou téměř 50.000 Kč ročně, se přihlásil jen jediný stávající činovník (a čtyři osoby mimo struktury ČNS)? Za tohoto stavu je prakticky nemožné kumulaci funkcí (honorovaných či nehonorovaných), odstranit.

Návrh pražského KNS ve svém znění striktně zapovídá prakticky kumulaci funkce ve volených orgánech s funkcí, jakkoli honorovanou. "Členství ve VV ČNS, funkce prezidenta, viceprezidenta a člena dozorčí rady, nejsou slučitelné s jakoukoliv další funkcí či pracovní pozicí spojenou s odměňovaným pracovněprávním vztahem, dohodou a povinnostmi v ČNS, zejména (nikoli však výhradně) v sekretariátu ČNS nebo v sekretariátech jiných odborných komisí, v hospodářské sekci, atp. Na členství v odborných komisích nemá toto ustanovení vliv" - tak zní předložený návrh. Více vysvětluje zdůvodnění návrhu: "Neslučitelnost souběhu výkonných, či dozorčích, funkcí s jinými placenými odbornými funkcemi v ČNS z důvodu možnosti schvalování, kontrolování, svých vlastních kroků v rámci současného členství ve VV ČNS a u téže osoby souběžného pracovního zařazení do podřízeného orgánu - sekretariátu. Možnost zasahování a ovlivňování, při zjištění vlastních nedostatků, či pochybeních, atd., je nyní značná a je třeba ji odstranit. Pracovní placená pozice, funkce (viz příklady v odůvodnění), nemůže být sama sobě nadřízeným, či kontrolním orgánem, případně hlasovat, ovlivňovat hlasující. Hlavně jde o současně v ČNS zavedené funkce sekretáře, hospodáře, odborného účetního, kontrolora, reprezentačního trenéra, či budoucí funkce, vedoucího útvaru – pokud existují (nebo budou existovat) alespoň podobně. Nemá vliv na členství (a případnou odměnu předsedy) v STK, KR, KTR, KM, atd." Je otázkou výkladu, jak se ustanovení vztahuje třeba na odměňované lektory školení, instruktory a rozhodčí utkání, maséry reprezentace a další. Je též otázkou, zda místo složité specifikace funkcí a pracovních vztahů by nebylo od věci spíše stanovit určitou výši roční odměny, bez ohledu na formu pracovního vztahu (smlouva, dohoda, odměna dle hospodářské směrnice...), od které by kumulace byla zapovězena.

Svůj názor na problematiku připojilo několik oslovených činovníků. Oblast možných střetů zájmů jsme rozdělili do tří základních oblastí.

2015 kumulacefunkci 21. Kumulace funkcionářské funkce v ČNS a oddílu

Nejčastější kumulace. Svazové stanovy i další předpisy ale na některé takové případy pamatují. Též vždy umožňují vyloučení činovníka z hlasování pro možnou podjatost. Z hlediska zvykového se nepsané pravidlo nekumulace funkce v ČNS a oddílu dlouhodobě ctí u nejvyšší svazové pozice, prezidenta. Tak je tomu i v současnosti. A jak se na věc dívají sami činovníci? U první otázky se až na jednoho shodnou.

KAMIL KLENÍK (prezident ČNS): Souběh funkce v oddíle a ve struktuře ČNS obecně považuji za nevyhnutelnou a dle mého názoru není reálné tyto dvě roviny oddělit. Myslím, že je v dnešní době již velkým úspěchem nemožnost řídit soutěže nebo delegovat rozhodčí a přitom být funkcionářem oddílu, jehož družstvo startuje ve stejných soutěžích - viz článek 4.2.3 Stanov. A do tohoto výčtu je zahrnutý i trenér nebo vedoucí družstva. Také metodika komise rozhodčích k delegacím zakazuje řídit rozhodčímu v určitých situacích utkání, kde nastupuje jeho rodinný příslušník apod.

JIŘÍ DOUBRAVA (viceprezident ČNS): Zřejmě neexistuje funkcionář v ČNS, který by nebyl aktivně spjatý s žádným nohejbalovým oddílem. Tudíž tento souběh vnímám tak nějak automaticky a bez pozastavení se nad ním. 

JIŘÍ MATYÁŠEK (předseda DR ČNS): Obecně ne. Hrozí prosazování dílčích zájmů oproti zájmu celého hnutí, hrozí klubizmus. Bohužel v současné situaci nohejbalu se těžko najde plná sestava nezávislých funkcionářů stojících mimo jakýkoli oddíl. To je nereálné. Jiná situace by byla, kdyby Stanovy ČNS připouštěly sestavení výkonného orgánu ČNS se striktním povinným rozvrstvením jeho členů z okruhu KNS, klubů, hráčů a odborných funkcionářů, jako STK, KR, KM, KPM, KTR... A nezávisle zřízený pravidlový orgán, podřízený jen VH. Ale to je již jiné téma.

PETR SOUČEK (místopředseda KNS Praha): S touto kumulací souhlasím, přijde mi to přínosné pro obě strany.

GERHARD KNOP (exprezident ČNS): S naším rozpočtem neexistuje šance na to, že bysme v blízké budoucnosti vytvořili VV či DR z nezávislých osob. A když už někdo není členem oddílu, tak minimálně byl - příkladem jsou Kleník či Králík. A je stejně podjatý v očích veřejnosti, jako kdyby byl členem. Sice to není ideální, ale jiná možnost neexistuje

2. Kumulace funkcionářské (volené do VV, DR) funkce a pracovního poměru v rámci ČNS

Na celorepublikové úrovni se současná problematika (nikoliv však návrh KNS Praha, ten pole rozšiřuje) dotýká prakticky jen člena VV a sekretáře ČNS. Tady najdeme velmi rozdílné názory činovníků.

KAMIL KLENÍK: Pracovní poměr člena voleného orgánu k ČNS není v rozporu s mým vnímáním funkčního prostředí ve strukturách dobrovolného spolku, natož pak ČNS. Pokud by toto bylo v rozporu s Občanským zákoníkem, tak to samozřejmě musíme respektovat všichni a tyto případy vyřešit. Současné znění Stanov ČNS nezakazuje možnost pracovního poměru v ČNS u osob zvolených do orgánu výkonného výboru. V případě následné kontroly plnění povinností je ve výkonném výboru dalších pět jeho členů, aby dostatečně posoudilo odevzdanou práci a nárok na sjednanou odměnu u takové osoby. Stejný stav nelezneme i v některých dalších sportovních svazech. Navíc je tu pro tento případ i kontrolní orgán dozorčí rada. V případě zvolených členů dozorčí rady také není ve stanovách uveden zákaz výkonu pracovně právního vztahu k ČNS. Obecně tedy současný stav považuji za přiměřeně nastavený a naopak bude v blízké budoucnosti nevyhnutelné rozšiřování placených funkcí na úrovni výkonného výboru nebo odborných komisí. Tito lidé snad vykonávají méně důležitou nebo méně odpovědnou práci pro náš svaz, než-li například rozhodčí?

JIŘÍ DOUBRAVA: Konkrétně v nohejbalovém hnutí to vnímám jako odraz skutečnosti, že neexistuje dostatečně množství plně nezávislých lidí, kteří by byli ochotni se do těchto funkcí hlásit. Jestliže by ovšem volená funkce byla přímo nadřízená funkci zaměstnanecké, je na zvážení orgánů ČNS (VH, VV, DR), zdali je tento souběh vhodný a akceptovatelný.

JIŘÍ MATYÁŠEK: Kumulace funkcí je obecně nestandardní, nouzový jev, který může mít někdy své opodstatnění - naprostý nedostatek činovnických kádrů, odborníků, či zájemců s odvahou na zodpovědnost za hnutí, vůlí obětovat svůj volný čas. Ale vždy se musí pamatovat, že tento nestandardní jev, kumulace, bude provázen zvenčí různými podezřeními z nekalostí, nepravostí, manipulací s kauzami, zametáním pod koberec a zákulisními dohodami. Ideální stav je jiný – přetlak na funkcionářská a odborná místa a výběr z mnoha kandidátů na dané posty nezávislou doporučující komisí s právem konečné volby pro nejvyšší orgán nebo pro výkonný orgán. V žádném případě ale není dlouhodobě ospravedlnitelné či obhajitelné sloučení funkce výkonné, event. dozorčí, s funkcí placenou zaměstnaneckou či placenou dohodovou činností. A takového placené činnosti ČNS používá. To pak opravdu je jen velmi těžko představitelné, že tatáž osoba (funkce) má sama sebe v jiném orgánu ČNS, kde také působí, řídit, úkolovat, ovlivňovat členy, když jde o současnou funkci ve výkonném orgánu ČNS nebo sama sebe kontrolovat, pokud pracuje v DR. Jen mizivou část z těchto věcí zatím Stanovy ČNS zapovídají. Lidé placení ČNS mají být profesionálové na svých postech, s vynikajícími komunikačními schopnostmi, stmelující hnutí a posouvající nohejbal stále blíže moderní době a trendům. Chápu, že jsou to krásné rady a ideje a dnešní realita ČNS je jinde. Jasné řešení reality nemám, to je úkolem výkonného orgánu. Rozumím nedostatku špičkových specialistů na různých teoreticky-odborných postech ČNS, v neřídících komisích. Nohejbalově špičkové legislativce, metodiky, trenéry budeme jen těžko hledat v dostatečném množství pro práci v komisích, a tak souběh odborné, zatím neplacené, funkce například v KR a KTR mi určitě nevadí a naopak může mnohdy přinést pozitivní synergie. Odděleny od všeho ovlivňujícího, souběžného, pak určitě mají být pouze funkce v DK a DR s čímkoli jiným. To by byl ideální budoucí stav v ČNS; současná většinová vůle se však ukáže na nejbližší VH, vzhledem k danému návrhu na změnu a logika by velela změnu přijmout, postupy ČNS upravit.

PETR SOUČEK: Zde mi to naopak přijde neslučitelné. Funkcionář a zaměstnanec by měl být striktně oddělen.

GERHARD KNOP: Je velkou chybou a škodou dnešního výkonného výboru, že Vlasta Pabián na tuto kumulaci přistoupil. Je to naprosto nepřijatelné a nikdy to nelze ospravedlnit. I kdyby byl bezchybný, jako že nikdo není, tak je to špatně. Vidíme přesně to, co jsme nechtěli, když Vlasta Pabián nahradil Dalibora Nováčka - sekretář svazu rozhoduje o soutěžích jako volený funkcionář a má nakumulované funkce až moc - reprezentace, STK, sekretář. To Dalibor Nováček byl na méně kumulované funkci a kdybych věděl, že to takto dopadne, raději jsme jej nechali v jeho pozici. Moc mě mrzí, že k tomuto došlo a je vidět, že kumulace funkce sekretáře a u reprezentace, což Vlastu Pabiána evidentně baví více, má v důsledku negativní dopad na STK. Pár let byla STK bezprizorní, teď byla kumulací všeho možného na Davida Lechnýře - dodatečně placeného, nevoleného.   

2015 kumulacefunkci 33. Kumulace trenérské funkce v ČNS (národní tým) a oddílu

Tady už tradiční tabu bylo prolomeno a v současnosti se jak u mužů, tak u juniorů vyskytují na pozici reprezentačního trenéra trenéři, činní v nejvyšší soutěži. Těžká pozice, lehce napadnutelná, zejména při (ne)výběru hráčů pro širší a zejména užší výběr. Ať už od ostatních oddílů, ale třeba teroreticky i od vlastního oddílu. Též určité signály o "doporučeních" hráčům ze strany reprezentačního úseku nepřispívají k uklidnění situace. I tady je na vině především nedostatek trenérů. I tady jsou názory rozdílné.

KAMIL KLENÍK: Souběh práce trenéra v oddíle a u národního družstva je i v jiných a profesionálních sportech běžnou záležitostí. Vezměte si například lední hokej a trenéra Vladimíra Růžičku, kde tento souběh byl. Nebo fotbal a jméno trenéra Vrby – zde byl požadavek klubu z Plzně, aby nedošlo k souběhu a nikoliv požadavek svazu. Naopak předseda Pelta jasně avizoval, že záleží plně na panu Vrbovi, zda-li bude chtít trénovat současně obě družstva a že mu vytvoří k tomu odpovídající podmínky. V nohejbale to je možná i výhodou, být současně oddílovým a národním trenérem. Hlavně proto, že takový trenér může alespoň u některých adeptů ovlivnit jejich dlouhodobou přípravu na jiná, mezinárodní pravidla. A víme všichni moc dobře, jak to dopadá, když hráči nemají odpovídající praxi v tomto ohledu. Opět nejsem v zásadě proti.

JIŘÍ DOUBRAVA: Tyto případy jsou dle mého názoru plně v kompetenci VV ČNS, který musí zvážit jestli souběh oddílové a svazové trenérské činnosti není v rozporu s pozitivním přínosem daného trenéra. Osobně vnímám tento souběh spíše jako výhodu pro funkci reprezentačního trenéra.

JIŘÍ MATYÁŠEK: Pro mě osobně je odpověď opět ne. Obecně to asi nebude tak velký problém, jako předchozí dva případy. Pohledem do jiných sportů je jasné, že nejde o ojedinělé řešení situace v menších sportech. Vždy se však reprezentační trenér musí svým konáním snažit dávat dovnitř základny jasné signály, že nepřipustí jakékoli ovlivnění kandidátů reprezentace a reprezentantů směrem k nabídkám jejich přestupů do svého klubu, kde repretrenér současně působí. Takovýto střet zájmů národních a klubově-ligových je nepřípustný. A podobným situacím a obviněním, byť mnohdy nepodloženým, je lépe se vyhnout promyšlenou volbou trenérů, profesionálů na svých postech, kterým by stavovská čest nedovolila naznačené jednání - např. předčasné vykrádání klubů o talenty pod vějičkou nabídek reprezentace. Pod tímto tlakem i tak bude klubový repretrenér žít vždy... Což je spíše nevýhoda.

PETR SOUČEK: Zde nemám úplně vyhraněný názor. Ale když se podívám do jiných sportů, tak si myslím, že jsou tyto pozice spíše oddělené. A je to asi lepší, zbavíme se případným nařčením z nadržování vlastních hráčů.  

GERHARD KNOP: Nejde nalézt trenéra s praxí a bez oddílové příslušnosti. Trenérů je dnes tak málo, že je iluzorní očekávat, že najdeme někoho, kdo dlouhodobě nebude u oddílu a bude u reprezentace. Myslím, že dnes je to pro Petra Guldu i Michala Doucka spíše problém pro ně osobně, protože pořád budou vysvětlovat proč koho nominovali a nikdy to nevysvětlí, protože nominace je věc trenéra a těch důvodů "proč" je tisíc a ne jeden. Nehledě na to, že své hráče znají stokrát lépe z kritických situací, a proto je pro ně vždy jednodušší nominovat ty své, než ty, které znají z pár zápasů a turnajů či soustředění. Nepříjemné je, že nemají čas na sledování hráčů proti jiným sestavám v zápasech, s výjimkou turnajů, extraligy nebo dorostenecké ligy, protože je třeba si ověřit, které typy hráčů jsou pro koho (ne)vhodný soupeř. Bylo by super toto nekumulovat, ale myslím, že existuje jediná varianta - za pár let Petr Gulda nebude mít čas na extraligu a bude dělat jen reprezentaci. Nikoho jiného v horizontu pěti let nevidím.