Nejčtenější články - Publicistika

Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 02.03. 16:50 Ján a Martina
    Upřímnou soustrast všem kdo je znali, jménem nohejbalového oddílu MNK Mod ...
Praha smutní, poprvé bez extraligy Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Neděle, 20.10.2013

2013 prahabezextraligy 01(Praha) Shodné první písmeno měl poslední mohykán ze slavného stejnojmenného příběhu spisovatele J. F. Coopera a poslední pražský celek, který v nejvyšší ligové mužské soutěži působil. Pro mnohé šok, pro některé jen logické vyústění stavu, ve kterém se kdysi nejslavnější tuzemská bašta nohejbalu nachází. Ano, je to tak. Poprvé v 41-leté historii českých ligových soutěží hlavní město nebude mít mezi elitou svého zástupce. Poslední pražský mohykán z Čakovic padl 12.10.2013 v Českém Brodě. V extralize zatím zapsal 19 sezón (1995-2013).

Tak, jak se cítil indiánský náčelník Mohykánů Čingačgúk po smrti svého syna, se mohou cítit i Čakovičtí. Na případnou pomstu si však minimálně rok musí počkat, nestane-li se v extralize nějaká mimořádnost. Pravdou je, že poslední pražský účastník nejvyšší soutěže letos byl pasován na kandidáta sestupu a nedávné zrušení mezisoutěžních baráží mu pozici ještě ztížilo. Tým poslední pětiletku zažil i dobré sezóny, ale pak to šlo z kopce. 6. místa z let 2010-12 naznačovala, že problém je nablízku. K tomu od finálového mače v roce 2009 docházelo k odchodu zkušených hráčů do nižších družstev nebo jiných klubů (např. M.Suchý, Mikota, Petřina, Mrákava, Pachman), které nahrazovali nadějní, ale zatím málo zkušení mladíci. Matadoři jako J.Suchý či Hofman na vše nemohli stačit.

„Obměnili jsme kádr, ale mladým hráčům ještě ten malý kousek chybí. Potřebovali jsme přežít tuto kritickou sezónu, což se bohužel nepovedlo. V průběhu celé dlouhodobé soutěže jsme byli jasně nejhorším týmem, ale na to se v systému play-out nehraje. Nakonec nám scházelo jen velmi málo, abychom extraligu udrželi. Klukům bych rád poděkoval za bojovný výkon. Věřím, že dokážeme udržet takovou kvalitu týmu, která nám příští rok zaručí návrat do extraligy, kam si myslíme, že patříme. Ještě jeden negativní dopad to provází. Hlavní město Praha tak přišla o jediného zástupce v nejvyšší soutěži, což mám pocit, historie asi nepamatuje,“ řekl předseda oddílu JAN KANTNER. V kontextu výše uvedeného by se jevil Pyrrhovou výhrou případný postup čakovického béčka (je ve finále play-off) do 1. ligy.

Kde jsou ty pro pražského fandu idylické časy, kdy Praha vládla českému nohejbalu. Kdy v lize působila více než polovina účastníků ze stověžatého města. Kdy muselo docházet k administrativním opatřením, zajišťujících rozvoj nohejbalu mimo pražskou kotlinu. Starší jistě vzpomenou svazová nařízení o zařazení „pěti pražských a pěti venkovských“ družstev do premiérového ročníku (1972) první celorepublikové dlouhodobé soutěže. Možná vzpomenou i dobu, kdy ze soutěže sestupoval nejen nejhorší, ale s ním i nejhorší pražský celek. Ty časy jsou pryč a vládu převzali jiní. Možná stojí za to si připomenout, které pražské kluby dosud působily v nejvyšší mužské soutěži a co stálo za koncem jejich účinkování.

2013 prahabezextraligy 02TJ Slavoj Hloubětín (v extralize působil v letech 1972–90, celkem tedy 19 sezón) je zatím výsledkově nejúspěšnějším klubem české (a československé) historie. Má v držení celkem 12 ligových titulů (1974-75, 1977-84, 1986, 1989) a po dvou stříbrech a bronzech. Revoluční doba však s klubem udělala krátký proces a klub zanikl. Nyní se s názvem této pražské čtvrtě začínáme setkávat v nižších pražských soutěžích a ženských soutěžích. „Po převratu v roce 1989 se ne náhodou ztratily dokumenty k vlastnictví našeho areálu u bazénu. Vím, že se to nestalo náhodou a prsty v tom měl i člověk z našeho oddílu. Pozemky nám byly doslova podvodem ukradeny. U bazénu v Hloubětíně jsme tak skončili a rozdělili se. Áčko přešlo na hřiště Solidarity, kde ještě jednu sezónu hrálo pod hloubětínským názvem. Tu další už přešlo pod Solidaritu. Nižší družstva bývalého Hloubětína dohrávala na pronajatých kurtech jiných klubů,“ popsal konec tehdejšího hegemona JIŘÍ ŠMEJKAL.

Ten byl i u konce extraligového působení dalšího slavného celku, TJ Solidarita Praha (1972-83, 1988, 1993-2000, celkem 21 sezón). Původně klub od Vltavy z Braníka se později přestěhoval do Strašnic. Kromě dvou titulů v prvních dvou ročnících soutěže (1972-73) přidal i tři stříbra a čtyři bronzy. Klub funguje i nadále, dokonce se nedávno neúspěšně pokoušel i o návrat mezi elitu. V současnosti však v ligových soutěžích mužů nepůsobí, pouze v ženských. Mužské áčko hraje nejvyšší pražskou soutěž. „Za áčko jsme zůstali hrát starší hráči plus někteří mladíci. Na Klamovce v Košířích nás kontaktovali, že by pár dobrých hráčů, mj. Vilda Ungermann, Honza Hošek, Pepík Lošťák a Aťa Svoboda, přešlo k nám. Naše béčko s mladými hrálo tehdy první ligu a prohodili jsme si soutěže. Vypadalo to, že budeme mít pro extraligu hodně dobrý tým a mluvilo se i o dalších posilách. Bohužel se to dlouho nemohlo dohodnout a některým došla trpělivost. Celé se to nakonec v zimě rozpadlo a příští rok, tedy rok 2001, už se extraliga nepřihlásila,“ doplnil Šmejkal.

TJ Slavoj Kobylisy (později Admira Kobylisy, Sokol Kobylisy, 1977-78, 1986-98, celkem 15 sezón) vybojoval v lize celkem 7 titulů (1988, 1992-93, 1995-98), ten z roku 1992 je ze společné česko-slovenské federální soutěže. K nim připojil šest stříbrných kovů. Po neúčasti v extralize se družstva klubu účastnila nižší ligové soutěže a dorostenecké ligy. I to je minulostí. „Po desetiletém panování se vyčerpal funkcionářský potenciál. Já jsem byl zatažen do práce v celostátním svazu a stal jsem se poté prezidentem. Měl jsem zásadu, že tato funkce je neslučitelná s klubovým členstvím, a tak veškerá práce byla na Miloši Peclovi. Navíc se i zkrátil příspěvek od Sokola. Možná i chyběla motivace, protože se podařilo vyhrát, co se vyhrát dalo,“ povzdechl si LUBOR CHVALOVSKÝ.

2013 prahabezextraligy 03TJ Podolí (1972-89, celkem 18 sezón). Také Podolí vybojovalo dva ligové tituly (1976, 1985) a připojilo k nim i tři stříbrné a čtyři bronzové medaile. A také Podolí přišlo o své sportoviště a roli putujícího celku vydrželo jen omezenou dobu.„Hráli jsme prakticky v pořád stejné sestavě. Hráči stárnuli a noví nepřicházeli. Je pravdou, že jsme ani nikoho k nám moc netahali a rozhodně jsme nechtěli někomu platit. Ke konci jsme v lize dohrávali s fluktuanty z béčka. Sice jsme se ještě asi dvakrát na poslední chvíli zachránili, ale pak přišel přechod na dva dopady a to už jsme nechtěli hrát. Zhoršily se i ekonomické podmínky. Spadli jsme do první pražské třídy, tehdy ještě žádná druhá liga nebyla. Brzy poté skončilo v Podolí i hřiště a muselo se putovat po Praze,“ vzpomíná na závěr kariéry JINDŘICH ŽALUD.

TJ ZPA Košíře (později Sokol Košíře, 1977-80, 1982-85, 1987-93, celkem 15 sezón). I v Košířích se mohou potěšit dvěma tituly (1989, 1991), z nichž ten druhý je ze společné česko-slovenské federální soutěže. Dále ve sbírce mají i pět bronzů. Klub dodnes působí v pražských soutěžích. Poslední extraligový ročník nese datum 1993. Na jeho konec vzpomíná i VILÉM UNGERMANN. „Bylo to jen o tom, že jsme se nedohodli se Sokolem. Někdy nám přišlo, že nohejbalisté nejsou v Sokole vítáni. Každá sezóna přece jen něco stála a Sokolu se to nechtělo financovat. Nechtělo se mi odcházet pryč, ale většina ostatních už chtěla jít jinam. Dohodli jsme se v Solidaritě, asi polovina lidí tam odešla, ta druhá pak šla ještě jinam.“

TJ Dopravní podniky Praha (1972-90, 1993, celkem 20 sezón). Největším úspěchem mužstva ze strašnického Hagiboru byl zisk stříbra a dvou bronzů. Jednota zanikla, oddíl nohejbalu se transformoval do Šacungu. „Do Dopravek přešel z trampské ligy Šacung, protože osadní kluby musely nuceně přejít do tělovýchovných jednot. Na přelomu století se ale naše jednota dostávala do dluhů a bylo jasné, že se musíme připravit na konec. Začali jsme s rekonstrukcí osadního areálu Šacungu a od roku 1998 jsme tam hráli, už se staronovým názvem. Za necelé tři roky se developerskému gigantu s pomocí dvou činovníků podařilo vytunelovat celý téměř stomiliónový majetek jednoty a bylo po všem,“ popsal další smutný příběh VÁCLAV KANÁS.

2013 prahabezextraligy 04TJ Dynamo Pankrác (později TJ Pankrác, 1973-75, 1994-97, 2001-03, celkem 10 sezón). Nejlepším dosaženým umístěním bylo 6. místo (celkem 3x). Klub ještě nadále působil v nižších ligových soutěžích, v současnosti hraje nejvyšší pražskou soutěž. U zatím poslední extraligové sezóny Pankráce byl i LIBOR CHYTRA. „Bylo nás tam sice dost hráčů, ale chyběl nám jeden či dva tahouni. A mladší kluci neměli potřebné zkušenosti. Skončili jsme poslední a sestoupili. Rozhodovalo se v posledním utkání s Počerady. Kdo ho vyhraje, zachrání se, tak to bylo dáno. A my to doma nedali.“

TJ Lokomotiva Praha (1972-73, celkem 2 sezóny). V obou sezónách holešovický klub vybojoval 4. místo. Jméno pražského celku objevíme ve výsledcích i později, byla to však „jen“ druhá nejvyšší soutěž. Byť v některých letech nechybělo k návratu tolik. „I když jsme v lize skončili v první polovině, vyhodili nás z ní kvůli chybějící mládeži. Další rok jsme tedy hráli jen pražskou první třídu. Tu jsme sice hned vyhráli a stejně tak i kvalifikaci, ale z trucu jsme to do ligy nakonec nepřihlásili,“ popsal klíčové události JIŘÍ ŠPÁNEK.

TJ Slovan Kunratice (1980-82, celkem 3 sezóny). Nejvyššího umístění, 4. místo, dosáhl ve své premiérové sezóně. TJ Stadion Žižkov (později TJ ČKD Kompresory, 1974-78, celkem 5 sezón). Během pětiletého působení bylo nejlepším umístěním 5. místo. A Tatra Smíchov (1979), skončila na 8. místě. Tím končí výčet pražských klubů, které ochutnaly extraligu. Proč bašta, kde se nohejbal (spolu s Českými Budějovicemi) narodil, postupně vyklidila svojí pozici?

„V Praze je velké množství ostatních sportů, které strhávají pozornost. Nohejbal zde má těžkou pozici zaujmout. To je první důvod. Tím druhým je malá ochota lidí se angažovat a bezplatně se o něco starat. Praze ubylo kvalitních funkcionářů. Jako třetí důvod vidím nedostatečné zhodnocení významu zapojení nohejbalu do školského sportovního dění. V tomto nás jiné sporty předběhly,“ myslí si v Praze bydlící exprezident ČNS LUBOR CHVALOVSKÝ a přidává s notnou dávkou nadsázky i návrh opatření. „Když dříve se rozhodnutím svazu z ligy vyřazovaly pražské týmy a zařazovaly mimopražské, bylo by férové to dnes udělat obráceně.“

Shodné, ale i další důvody přidává PETR CHOTOVINSKÝ, dlouholetý člen pražského VV KNS. „V Praze je největší konkurence různých sportů. Nohejbal v takové nabídce netáhne. Také v nohejbale vyrostla silná konkurence mimo Prahu. Dříve se hrál nejlepší nohejbal v Praze a na trampských osadách v okolí. Jen výjimečně se hrálo jinde. S osadami souvisí to, že vychovávaly velké množství kvalitních hráčů. Možná že i půlku celé ligy. Tím, jak začaly chřadnout, zastavil se i příliv nové krve do pražských ligových týmů. Stačí se podívat na mládežnické přebory v Praze dříve a dnes. Dříve tam hrálo přes dvacet sestav, dneska jich přijde třetina, čtvrtina. Zanedbala se výchova mládeže, ale dostat dnes děti k nohejbalu je zvláště ve velkém městě plném jiných lákadel velký problém. Sám dělám trenéra mládeže a vím, jak je to těžké.“

Pražské kluby v jakémkoli sportu jsou kořením a vděčným terčem diváckých emocí všude tam, kam zavítají. Motivace pokořit (nenáviděné) Pražáky, kdo z hráčů, který okusil pražské angažmá, toto nezažil na vlastní kůži. Můžeme si o pražských klubech myslet co chceme, ale jedno upřít nelze. Extraliga ročníku 2014 bez Prahy bude zážitkově chudší. Pro všechny.

 

Komentáře   

 
#1 Petr 2013-10-21 13:41
Dobrý ale smutný článek. Pravda že Pražáci hráli hodně po osadách a teď už jich je málo. Líp se možná děti shání po vesnicích.
 
 
#2 f 2013-10-21 15:58
Jak málo by mohlo stačit Čakovicím pro návrat do extraligy: stáhnout Mraka zase zpátky ....
 
 
#3 Antonín Stehlík 2013-10-21 18:25
Copak Mrak ten hraje, ale Ondra Pachman proseděl finále na lavičce... :-(
 
 
#4 fanda 2013-10-22 11:00
Mraka zpět neberte. Zkazí vám mančaft. Načichl modřickýma manýrami. Dejte šanci mladým a za rok jste zpět. Vyplatí se to.
 
 
#5 David 2013-10-23 12:37
pevně věřím, že čas nohejbalu v Praze teprve přijde. Praha by se měla stát nositelem pokroku v nohejbale a dějištěm toho nejlepšího nohejbalu.
 
 
#6 Jakub 2013-12-05 01:23
co jsou přesně ty modřické manýry...???
 
 
#7 . 2013-12-07 15:12
Loupežná přepadení, vraždy, uplácení soudců a státních úředníků,vydírá ní rodin rozhodčích a zakopávání členů jejich rodin v kukuřičném poli(díru si musí samosebou vykopat sami), kmotříčkování s PČR.Nechtěj radši víc vědět, kdo do toho strká rypák, většinou o něj příde, v nejlepším případě.