Ostatní

Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29. 5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál celkem padesáti článků mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. V dalším článku se podíváme na neoficiální dlouhodobé soutěže určené veteránům.

Zatímco úsilí ČNS je napřeno na nábor a výchovu mládežnických kategorií, velmi silnou základnu má nohejbal má opačném pólu – mezi staršími hráči. Až na drobné výjimky však nedošlo k žádnému většímu pokusu tuto část základny (z nichž nemalý počet hráčů jsou členy v ČNS registrovaných klubů) více přimknout k ČNS vytvořením oficiálních soutěží.

V historii nohejbalu nalezneme různé aktivity umožňující důstojné soutěžení nejstarší věkové, tehdy ale neoficiální, kategorie. Mezi nejznámější patří Grand Prix Old Boys, tedy turnajová série tzv. starých pánů, putující po osadách v okolí Prahy.

„Olda Šálek, Pepík Nový a Jirka Soukal ze Šacungu vymysleli v 70. letech soutěž pro starší pány. Jezdilo se hrát hlavně na osady – na Askalonu, Havran, Meridu, Šacung. A také se kopalo v Praze, na Cindě a v Podolí. Hrály se trojky hráčů nad 40 let, v každé mohl být jen jeden hráč z ligy. Na posledním turnaji se pak vyhlásilo celkové pořadí. Byl to úplně jiný nohejbal než dneska, hlavně hodně technický. Borci se perfektně hrou bavili a chodilo se koukat i dost diváků. Byla to fakt nádhera. Kamarádství, heftování, sranda… Všichni se na turnaje těšili. Vzpomenu některé z nich. Na Askaloně, tam jsem si vždycky nahodil do Kocáby pytlačku a chytal ryby. Večer mi je pak udělali. Na Šacungu v kleci, tam se nosila voda na kropení z potoka v konvích. Na Radlicích na Cindě byla hned těsně vedle hřiště kabina a všichni na ni záměrně servírovali,“ popsala tehdejší atmosféru Grand Prix vršovická opora FRANTIŠEK HOLÍK (*1940).

2021 50letCNS29 3Pod svazovou hlavičkou se v letech 1981-86 na kurtech TJ Slavoj Hloubětín v Praze odehrála republiková finále veteránů, kterým předcházela krajská kola. V novém tisíciletí proběhlo dokonce několik mistrovství republiky veteránů, velmi zdařilých a účastnicky početných akcí. Bohužel bez oficiálního puncu. Byly to jednorázové šampionáty v Prostějově, Praze nebo Karlových Varech.

Počátkem druhé dekády nového století došlo v oblasti veteránské složky nohejbalu ke dvěma přelomovým událostem. V roce 2012 se na osadě Old Wanderers u Třebohostic odehrál první trojkový turnaj zkušebního, takzvaného nultého ročníku Nohejbalového poháru veteránů. Soutěž je určena hráčům nad 45 (dříve 40) let věku, bez potřeby oddílové příslušnosti sestavy a dalších, ve svazové struktuře nezbytných formalit. Její součástí jsou jak venkovní, tak halové turnaje. Během let seriál nabral na síle. Ve stejném roce byla poprvé do soutěžního řádu zanesena kategorie veteránů, tedy hráčů a hráček věku 50 a více let, čímž došlo ke kýženému zoficiálnění.

Kvůli tomu, že pro novou kategorii platí na svazové úrovni všechny další ustanovení soutěžního řádu a stanov, je velmi obtížné ji plnohodnotně uvést do praxe. Mnoho hráčů navíc působí v nižších soutěžích územních článků ČNS a některá ustanovení předpisů (mj. klubové členství, přestupy, hostování) pro ně mohou vytvářet obtížně řešitelné situace. Dalším kolizním prvkem je věková hranice. Neoficiální veteránské soutěže pracovaly nebo pracují s minimální věkovou hranicí 40 nebo 45 let. Přitom ale hráče této kategorie nalezneme i v ligových soutěžích mužů, a to včetně nejvyšší. Smyslem veteránských soutěží není kopírovat soutěže mužské kategorie, ale naopak zajistit vyžití pro hráče, kteří se již vzhledem k věku necítí v mužských soutěžích komfortně. Proto ČNS stanovil minimální hranici na 50 let. Protože k souladu těchto parametrů dosud nedošlo, tak zatím v současnosti neexistuje oficiální veteránská soutěž. A to ani jednorázová.

2021 50letCNS29 hrachovecVeteránské soutěže patří do zájmové sféry VILÉMA HRACHOVCE (*1960), který kromě taktovky ONS Praha-západ a turnaje osady Zapomenutých vzal pod svá bedra i organizaci Nohejbalového poháru veteránů.

Pane Hrachovče, co vás vedlo k vytvoření turnajového seriálu pro veterány?

Naše osada Zapomenutých pořádala od 70. let vždy otevřený turnaj trojic a turnaj seriálu veteránů, který v té době organizoval Petr Komínek, a posléze štafetu převzal Pavel „Bléza“ Janů. Poslední roky však jezdilo starších pánů stále méně a hrozilo, že tradiční osady už nebudou akce pro ně pořádat. Nechtěl jsem se smířit s tím, že veteránské turnaje po tolika letech skončí, a na podzim roku 2011 jsem vytvořil novou koncepci a bodový systém pro Nohejbalový pohár veteránů. V lednu 2012 jsem oslovil pořadatele této věkové kategorie - Neratovice, Čelákovice, Pankrác, Old Wanderers, Maják i naši osadu. Poté svolal na Pankrác schůzku, kde jsem předložil svůj plán a pravidla celé soutěže. Naštěstí všichni účastníci byli stejní nohejbaloví srdcaři jako já a osud veteránů jim nebyl lhostejný. Díky tomu jsme mohli spustit zkušební nultý ročník Nohejbalového poháru veteránů. Nultý ročník proto, že věkovou hranici jsme posunuli ze 40 let na 45, ale pro tuto sezónu jsme ještě povolili start jednoho hráče nad 40 let. A od prvního ročníku v roce 2013 jsme hranici posunuli na 45 let pro všechny hráče.

Jak vypadá soutěž v současnosti? Má z hlediska počtu turnajů i účastníků vzestupný trend?

Letos pořádáme již 9. ročník. V běžném ročníku začínáme v únoru v Neratovicích a končíme Memoriálem Toníčka Srpa na Pankráci, kde odměňujeme i prvních devět hráčů v celkovém pořadí poháru. Z celého seriálu jako pořadatel odstoupily pouze Čelákovice, které se více věnují mládeži. Nahradil je turnaj v Žatci. V posledních dvou letech jezdíme ještě na osadu Louisiana a každé tři roky pořádají velký turnaj Karlovy Vary. Musím říci, že mám každý rok několik nabídek od pořadatelů, kteří chtějí vstoupit do našeho seriálu a velmi mě mrzí, že je musím odmítnout. Ale v tomto věku jsou velmi častá zranění a bohužel počet trojic je stále na menším počtu, než jsem doufal v začátcích. Kvalitou se však ustálil na velmi dobré úrovni a hráči Rezek, Pinkr, Hošek, Průcha, Souček, Bláha, Veselý, Březina a mnoho dalších ligových borců minulosti i současnosti jsou toho zárukou.

Čím si podle vás soutěž získala oblibu u účastníků?

Myslím, že v posledních dvou letech je to především o velké partě hráčů, kteří mezi sebou vedou malé souboje o pořadí v celkovém součtu seriálu. Nemusí to být jen o první místo, ale i o to, že chci v konečném pořadí být o krůček před kamarádem, proti kterému jsem kdysi hrával v soutěžích. Je to hlavně o hecování a drobných šťouchancích v podobě SMS, fotek a podobně. V neposlední řadě je to i dílem jednotlivých pořadatelů, kteří stále ještě mají rádi třídopadový nohejbal s celou řadou technických míčů, jež většina starších hráčů stále ovládá na slušné úrovni.

2021 50letCNS29 4V soutěži mají zvýhodnění sestavy se staršími hráči. Jaké?

Pokud jsou v trojici všichni tři hráči nad 50 let, mají náskok 1:0. Nad 55 let 2:0 a nad 60 let 3:0. Samozřejmě pokud v trojce soupeře startuje jeden hráč věku 45-49 let. Hráči si tento náskok celkem hlídají a již několikrát se stalo, že trojka šedesátníků vyřadila nebo hodně potrápila mladšího favorita.

Minimální svazová hranice pro veterány je 50 let. Pohár veteránů má ale o pět let nižší a přitom i ve dvou nejvyšších soutěžích najdeme tak staré hráče. Neměla by se hranice posunout, aby přilákala ty opravdové veterány?

Hranici jsme posunuli, jak jsem již zmínil, o pět let. Další posunutí bylo v úvodu myšlenky poháru veteránů velkým skokem do neznáma. Nohejbal je v tomto směru trochu jinde než většina sportů. Neznám moc fotbalistů, tenistů, volejbalistů, kteří hrají vrcholově ve věku nad 45 let. Zato nohejbalistů celkem hodně. Již několikrát jsme na turnajích vypsali kategorii nad 60 let, kterou jsme chtěli pořádat souběžně, ale bohužel ji hráči nevyužili. Rozhodnutí o výši věku veteránů bylo na první schůzce nejvíce diskutovaným tématem. A když se dnes podívám do statistiky, pokud posuneme hranici na 50 let, přijdeme o 26 hráčů, kteří se v letošním roce zúčastnili některého turnaje z celkového počtu 202 hráčů. Možná podle statistiky zanedbatelné číslo, ale pro nás těžké rozhodnutí.

Nemrzí vás, že ČNS sice veteránskou kategorii zavedl, ale zatím žádnou soutěž nevypsal? Co je příčinou?

Je pravda, že hráči dříve narození, by si svůj republikový turnaj uspořádaný svazem třeba jednou za dva roky zasloužili. Účast, jak jsem byl svědkem na neoficiálním mistrovství republiky v Karlových Varech, by byla nejen co do počtu, ale i do kvality velká. Před několika lety jsem byl pozván na schůzku svazu, kde jsme tuto možnost zvažovali. Ale je nutné najít cestičku v současném soutěžním řádu, protože kvalitní trojku nad 50 let určitě mnoho oddílů z vlastních řad nepostaví a je tedy třeba jednorázového hostování pro tuto akci. A to formou, kterou by „staříci“ akceptovali.

Má podle vás kategorie veteránů potenciál dalšího rozvoje?

Před deseti lety jsem předpokládal, že po pár letech se turnajů bude zúčastňovat 15-20 stálých trojek. A turnaje rozdělíme stejně jako v tenise na prestižní TOP s více body a další, kde se dají body nasbírat snadněji. Přestože se akcí postupně zúčastnilo přes 200 hráčů, je počet trojic na jednotlivý turnajích víceméně ustálen mezi 8-15. Před několika lety Praha rozjela soutěž veteránů družstev, ale myslím, že po dvou letech soutěž zrušila. Dlouhodobé soutěže veteránů nejsou podle mého názoru možné. Ale turnajový systém a bodování jednotlivců snad ještě pár let vydrží a já jednou tu štafetu, kterou jsem převzal po Komínkovi a Blézovi, zase budu mít komu předat...

50 let… Co popřejete oslavenci?

Samozřejmě přeji nohejbalu, aby prorazil mezi vrcholové sporty. Aby mistrovství světa bylo kvalitou srovnatelné s Poslední smečí, Askalonou a řadou dalších našich turnajů. Ale kamarádi, když se to nepovede, nic se neděje. I naše generace prožila na antuce krásné chvíle, važme si jí a nezapomínejme, že náš sport je i o trochu něčem jiném.

Komentáře  

#1 PAVEL FILO 2021-12-08 19:42
Pohár veteránů má své kouzlo. Baví mě koukat na ,,soukmenovce", jak nevypustí žádný balon, hra na tři má stále své kouzlo a oni ho dovedou předvést z technickými finesami i umístěným úderem. Přeji všem pevné zdraví do dalších let a mnoho vyhraných zápasů.
Citovat