Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29. 5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál padesáti článků mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. V dalším díle se podíváme na to, jak svaz oceňuje úspěšné nebo zasloužilé členy.

I v kolektivním sportu, jakým je nohejbal, mnoho zápasů rozhodují mimořádné výkony jednotlivců. Ti úplně nejlepší se mohou těšit nejen na možnost poměřit síly s podobně schopnými v nejvyšší soutěži, ale i na zařazení do reprezentačního výběru. Po vzoru dalších sportů svaz hledal, jak vhodnou formou ocenit a zároveň zajistit publicitu svým hvězdám. Jako nejvhodnější se ukázala anketní forma.

Zatím jedinou anketou, kterou oficiálně vyhlašuje ČNS, je Nohejbalista roku České republiky (dříve ČSR). Bodují v ní pouze hráči s českým občanstvím, kteří hrají tuzemské či zahraniční a pochopitelně i mezinárodní soutěže. Do roku 2004 vyhodnocení sestávalo z hlasování ligových trenérů, případně i funkcionářů Výkonného výboru ČNS. Od roku 2005, kdy se anketa rozšířila, má každá kategorie vlastní systém vyhodnocení, jenž určuje příslušná odborná komise ČNS. V mužské kategorii tak v současnosti vyhodnocení respektuje jak dosažené výsledky hráče na hřišti (individuální bilance z tuzemských i mezinárodních soutěží), tak i hlasování odborníků (extraligoví trenéři, trenér reprezentace, členové VV ČNS, ligoví rozhodčí). Podobný, byť jednodušší systém, se uplatňuje i v dalších kategoriích.

2021 50letCNS24 3Tři a více anketních výher v elitní (mužské) kategorii si dosud odnesla pouze pětice hráčů. V 70. letech se čtyřikrát (1975, 1977-79) podařilo přízeň hlasujících získat Josefu Hochmanovi z pražského Hloubětína. Počátkem 80. let se třikrát po sobě (1982-84) prosadil další z leváků, Ctibor Včala z plzeňské Letné. V 80. letech se dočkal i Jiří Šmejkal (1980-81, 1986). Hned dva takoví hráči se v novém tisíciletí proháněli v dresu Modřic. V letech 2012, 2014-15 zvítězil Pavel Kop. Petr Bubniak dokázal uspět dokonce šestkrát (2000, 2002, 2005-08).

Mužem, který má doma nejvíce anketních vítězství, je zmíněný šestinásobný vítěz PETR BUBNIAK. „S odstupem času doceňuji úspěchy v anketě čím dál víc. Být oficiálně nejlepším nohejbalistou v zemi, která vládne světovému nohejbalu, je super. A když to člověk vyhraje hned šestkrát, to je sen. Je to ocenění nohejbalové práce. Já navíc nejsem vyložený smečař a na rozdíl od dneška, kdy už se dočkalo i pár univerzálů, v mé době neochvějně vládli anketě klasičtí smečaři. O to víc si triumfů cením. Vyhrát anketu je jedna věc, ale vždy jsem si vážil družstev a hráčů, které jsem měl kolem sebe. Když z reprezentace odešla generace Karla Bláhy, podařilo se nám mladým vytvořit v národním týmu partu, jež se vyvarovala excesů a táhla za jeden provaz. Všichni makali bez ohledu na to, kdo v jaké disciplíně hrál. Každé vítězství tak bylo výhrou celého mančaftu,“ řekl.

Od roku 2005 došlo k rozšíření ankety o kategorie žen, dorostenců a žáků (společná pro starší a mladší). Mezi dorostenci se třikrát z výhry radoval Pavel Kop (2005-07), mezi žáky stejný počin předvedli Jiří Kalous (2010-12) a Lukáš Tolar (2018-20). V ženách zdobí čtyři výhry kariéru Lenky Majerové (roz. Cibulkové, 2009, 2014-16), dosavadní královnou ankety je ale šestinásobná vítězka Růžena Řeháková (roz. Vrtišková, 2006-08, 2010-11, 2017).

Kromě této oblasti ČNS zvažoval, jakou formou ocenit i zbylé, nehráčské posty – trenéry, funkcionáře, rozhodčí… Proběhly pokusy o ocenění například rozhodčích. Až v roce 2005 ale došlo z iniciativy časopisu Nohejbal k založení Síně slávy nohejbalu, kde jsou kromě vynikajících zasloužilých hráčů oceňováni i významní trenéři, funkcionáři, rozhodčí či další osobnosti. Vzhledem k tomu, že většina do síně zařazených individualit během života prošla řadou výše uvedených kategorií či funkcí, není síň členěna. Doposud byli do Síně slávy nohejbalu uvedeni Zdeněk Borkovec, Miloš Fabián, Václav Kovanda, Ladislav Kratochvíl, Vladimír Vilimovský, Zdeněk Diviš, Jiří Šmejkal st., Jindřich Žalud, Jaroslav Hanák, František Ticháček, Rudolf Širocký, Vít Kopecký.

2021 50letCNS24 tichacekFRANTIŠKA TICHÁČKA (*1947) řada nohejbalových expertů často uvádí mezi trojicí nejlepších hráčů nejen 60.-80. let. Právě on v roce 1973 převzal trofej určenou vítězi prvního ročníku ankety Nohejbalista roku ČSR. O 35 let později byl uveden do Síně slávy nohejbalu.

Pane Ticháčku, jak probíhalo vyhlášení prvního ročníku ankety Nohejbalista roku ČSR a kdo tenkrát v anketě hlasoval?

Od svazového činovníka Vaška Kovandy jsem se dozvěděl, že se bude konat předávání ceny pro nejlepšího nohejbalistu. V pražském hotelu v centru města pronajali restauraci a tam mě pozvali. Kromě činovníků a mě tam nikdo další nebyl. Pamatuji, že za vítězství jsem dostal nějakou knihu s věnováním. A kdo v anketě hlasoval? Trenéři z ligy a činovníci svazu.

Očekával jste tehdy anketní vítězství a co pro vás znamenalo?

Netušil jsem, že nějaká anketa byla založena. Vítězství pro mě neznamenalo nic. Možná to zní divně, ale já jsem v tomto jiný. Nohejbal hraju pro radost a zábavu. Vlastně jsem jen zapadl mezi ostatní.

V počátečních letech ankety jste se o triumf prali zejména s Josefem Hochmanem, Jindřichem Žaludem a Vítem Kopeckým. Co z každého činilo kandidáta na anketní výhru?

Ze všech dohromady krása jejich hry. I když každý z nás hrál trochu jinak, všichni jsme se snažili bavit diváky. Pepík Hochman kopal z největší výšky. Jirka Suchý mu to vysoko nahrál a Pepík to ze dvou metrů prásknul. Ale nebyl jen výborný smečař, měl i výborný blok a uměl slušně i pole a nahrávku. Navíc jako volejbalista byl hodně pohyblivý. Jindra Žalud předváděl krásné údery, razantní, technické, všechno. Chyběly mu centimetry, proto blokoval ve výskoku, ale s velkou úspěšností. K tomu se musí přičíst výborné pole, nahrávka a servis. Byl to komplexní hráč. Víťa Kopecký hodně nastupoval s bráchou Jirkou, který byl také výborný, dělal hodně bodů a dost to Víťovi usnadňoval. Proto Víťa v mých očích kvalit Hochmana a Žaluda nedosahoval.

V 80. letech zkusil svaz vyhlašovat samostatně ofenzivní hráče (smečaře) a defenzivní hráče (polaře), ale brzy od toho ustoupil. Měla by anketa mít vždy jen jediného vítěze?

Nohejbal má specifika. Dříve bylo obvyklé větší rozdělení na jednotlivé posty, dnes už jsou hráči univerzálnější. Proto se tenkrát dali vyhlašovat nejlepší borci na jednotlivých postech. Ale je zřejmé, že diváci i média mají rádi jednoho vítěze. Vždy je však ošidné vyzdvihovat jednotlivce v kolektivním sportu. Není to spravedlivé. Úspěch vždy tvoří sehraný tým. Tento názor jsem měl odjakživa. A vždy jsem si vážil spoluhráčů, kteří mi k úspěchu pomohli. Kde bych byl bez Koudely, Čermáka, Ládi Hofmana a dalších?

2021 50letCNS24 4V roce 2008 jste byl zařazen do nohejbalové Síně slávy. Těší vás tento zápis do nohejbalové historie?

I když jsem už naznačil, že nějaké výhry v anketách nejsou tím, proč nohejbal hraju, na uvedení do Síně slávy jsem hrdý. Je to něco jiného a moc to pro mě znamená. Jsem tam s dalšími lidmi, kteří se zasloužili o nohejbal, ať jako hráči, nebo funkcionáři. Vnímám to jako ocenění celoživotního snažení.

S oceňováním je spojen i negativní jev, protože vždy se najde někdo, kdo si myslí, že byl opomenut. Není právě tahle skutečnost brzdou v tom, že k oceňování a různým sezváním legend dochází jen velmi zřídka?

Nevím, co na to říci. Vždycky se někdo může cítit ukřivděný. Ale myslím si, že o oceněních rozhodují lidé, kteří tomu rozumí. Proto to vnímám jako spravedlivé.

Některé sporty vyhlašují hráče desetiletí či dokonce století. Mají podle vás takové ankety nějaký větší smysl?

Já myslím, že je to spíše taková výplň v době, kdy se nic neděje. Reálně – jak porovnávat ty, kteří nohejbal zakládali s dnešními hráči? Jak mám porovnávat třeba Šmejkala staršího s Vankem? Je to podle mě nesmysl a nemá to žádný význam.

50 let… Co popřejete oslavenci?

Aby se vždycky staral o nohejbal tak jako dosud, nebo i lépe...


Top odkazy

odkaz_botas
odkaz_gala
odkaz_pokornysite
odkaz_anytrade

Logo ke stažení

ikonka_nohecmagazin_160

Vstup redaktoři