Nejnovější příspěvky v Nohec fóru


  • 02.03. 16:50 Ján a Martina
    Upřímnou soustrast všem kdo je znali, jménem nohejbalového oddílu MNK Mod ...
Ohlasy z Čelákovic II. Tisk
Napsal Martin Maršálek  |  Pátek, 20.07.2018

2018 jokgudva 01(Čelákovice) Některé našlapané tuzemské sestavy vyrážely na mezinárodní jokgu turnaj v Čelákovicích s nemalými ambicemi. Možná i s medailovými. Jejich brzké vyřazení se tedy nečekalo, realita však byla jiná. Své dojmy ze setkání s korejským národním sportem přiblížil trojlístek smečařů.

Střední generaci na turnaji zastupoval i vynikající blokař KAREL BLÁHA z Karlových Varů. Na svou hlavní defenzivní zbraň ovšem mohl zapomenout.

Karle, vašemu Baletu to moc „nebaletilo“ a vypadl už ve skupině…

Nevyšel nám první zápas proti Musilově sestavě a už se to s námi táhlo dál. Měli jsme se na první zápas víc soustředit. Takto odjíždím dost nespokojený.

Pro tebe jako vyhlášeného blokaře musí být asi dost zvláštní, když se nesmí přesahovat za síť…

Je to absolutně jiný sport. Co mě na něm nejvíce štve, je velká benevolence rozhodčích. Korejští rozhodčí to jednou písknou jako přesah, jindy nepísknou. Je to takové divné. Když pískali naši rozhodčí s korejskými, tak se odkazovali na rozhodnutí těch korejských. Ti si stojí za svým rozhodnutím, ale dělají dost chyb.

A podvědomě tě to na blok ve hře netáhne?

Určitě by s  blokem šlo něco vymyslet, třeba blokovat na své straně. Nějaká medicína by se na ty jejich klepáky dala najít. Ale jak jsem řekl, největší slabinou jsou rozhodčí, kteří to jednou písknou, podruhé ne. Je to chaotické, chybí jednotný metr.

Jokgu se hraje ve čtyřech. Je to velký rozdíl oproti nohejbalovým trojkám?

Je. Korejci jsou v poli běhaví a je vidět, že jsou v tomto sportu doma. Mají výborný příjem k síti a přesnou nahrávku, tam je oproti nám největší rozdíl.

V čem spatřuješ nejvíce účinnou zbraň na útoku?

Tím, že se neblokuje, tak hru těsně u sítě a klepáky do stran. To bez debat platí nejvíce.

Má vůbec smysl na útoku hrát technické zkrácené míče?

Určitě. Tady devadesát procent polařů stojí tři až pět metrů za hřištěm. Umět zkrátit hru je důležitý prvek.

Jak se ti hrálo s odlišným míčem?

Je menší a na můj vkus moc lehký. Větší rozdíl je při nahrávce a zpracování v poli, na útoku tolik ne. Co jsem koukal na ostatní, smečařům to žádný problém nedělalo.

Jaké další rozdíly v porovnání s nohejbalem bys zmínil?

Jokgu je úplně jiná disciplína. Tady je na všechno čas. Jde o to dostat to do hřiště, oni si to umí připravit perfektně, takže všechno hrají ze sítě. Tady my nohejbalisté hoříme, ale zase máme výhodu ve vysokých smečařích. Ti dokáží hrát stržené míče ven, pokud jim to tedy rozhodčí nepískne jako přesah.

Výměny jsou delší, sety jsou delší. Je jokgu fyzicky náročnější?

Myslím, že fyzicky není náročnější než nohejbal. Je tu menší hřiště a chytá se minimálně ve třech. Je to tak nastejno. Výměny nemusí být delší, pokud to je dobře připraveno na síti.

A tvé celkové zhodnocení jokgu? Má podle tebe naději se v ČR prosadit?

V nohejbalu, ať jsou to dvojky nebo trojky, si zahrají všichni. Je to pestřejší hra. Zatímco v jokgu je jeden smečař a tři kobylky vzadu, které ho obsluhují. Přijde mi to dost stereotypní.

 

2018 jokgudva 02Mladší generaci mezi oslovenými hráči zastupuje čakovický TOMÁŠ MACUREK. Se svou sestavou se probojoval ze základní skupiny, v prvním kole pavouka však v oddílovém derby jeho pouť turnajem skončila.

Tomáši, zklamání?

Vyhnuli jsme se Korejcům a věřili, že bychom přes naše kluky mohli postoupit. Začátek nám nevyšel, ale pak jsme zpřesnili hru a první set vyhráli. Ve druhém jsme chtěli začít na stejné vlně, ovšem utekl nám znovu úvod, kluci hráli lépe. Přesto set došel na 14:14, měli jsme to chycené na noze, ale překopli zadarmo a Lukáš Souček byl při dalším útoku neomylný. Třetí set byl vabank, už mi trošku odcházely nohy.

To se nedivím. Hrálo se za horkého počasí a výměny trvaly dost dlouho…

Abych řekl pravdu, byl jsem úplně vyčerpaný. Strašně vyčerpaný.

Jako smečař jsi ale zase měl výhodu v tom, že jsi nemusel chodit na příjem podání…

To je také pravda. Ale zase útok byl jen na mně, a když to takto musím během jedné výměny smečovat třeba osmkrát, jsem vyždímaný.

Jak ti seděl odlišný míč?

Jde hlavně o zvyk. Myslím si, že do nohejbalového míče se kope lépe. Ale jinak ten na jokgu dobře drží na noze, takže celkově dobrý.

Pro diváka jsou nejatraktivnější míčové sporty, kde jsou útok a obrana v rovnováze. Tady až na výjimky výrazně převažovala obrana nad útokem…

I tak je to zajímavé. Je znát, že korejští hráči mají obranu zmáknutou. Jeden zápas jsme s nimi odehráli a dostali jsme strašně do řepy.

Jak tedy hodnotíš nabytou zkušenost s příbuzným sportem?

Bylo to hodně zajímavé a bavilo mě to. Určitě bych se nebránil tomu, zkusit si to znovu.

 

2018 jokgudva 03S ambicemi na úspěch odjížděl na turnaj i další zástupce mladší generace - JAN CHALUPA, kterému klepákové útočné údery problémy rozhodně nedělají. Nakonec ale z toho bylo „jen“ osmifinále.

Honzo, není pochyb, že jsi od vaší účasti očekával asi více…

Turnaj byl pěkně obsazený, ale asi mi tento sport nevyhovuje.

Proč?

Jako blokaře mě to pořád na blok táhne, a když nemohu blokovat, je to zvláštní.

Co kromě absence bloku považuješ za hlavní herní rozdíly jokgu a nohejbalu?

Hlavně je menší a užší hřiště. Párkrát se mi stalo, že na nohejbalové hřiště by to byl krásný bod, ale tady se to dovnitř nevešlo.

Jak se ti hrálo s jiným míčem?

Balon byl dobrý, v ničem mi nevadil. Dalo se s ním kopnout cokoli.

A další věci?

Nejhorší je skutečně ta nemožnost přesahovat přes síť jak při útočení, tak při bloku. Na to se mi těžko zvykalo.

S Františkem Kalasem jste oba dobří smečaři. Zkoušeli jste hrát i na dva smečaře?

Většinou jsme smečoval já, Fanda se tam objevil jen párkrát.

Váš korejský soupeř ale byl lepší…

Nějaké body jsme útokem udělali, chvilku se s nimi tahali, ale pak nám rozhodčí pískli přesah a už se to vezlo.

Takže jokgu tě moc nechytilo?

Není to úplně špatné, je to určité zpestření. Celá hra je postavena na dobrém příjmu a nahrávce. Pak to tam někam "fláknout". Nohejbal je více taktický, na bloku můžu vykrývat prostor, polaři se přizpůsobují... V jokgu svou budoucnost nevidím.

Komentáře   

 
#1 Kodl 2018-07-23 20:15
Proč nikdo nezkusil legendární blok nohou podél sítě - v Brně zvanému Heršpický šraňky - třeba by to Korejce co to neznají vystrašilo a určitě při těch nepísknutých přesazích by to zabralo
 
 
#2 Antonín Stehlík 2018-07-23 20:31
Nebo "lopatový blok" Jary Hanáka! ;-)
 
 
#3 To určitě 2018-07-29 19:39
No jasně že vy chytrolíni, až na to že nemůžete hrát tělem... Jinak dobrý nápad, ale body pro soupeře
 
 
#4 Antonín Stehlík 2018-07-31 18:58
Ještě štěstí, že tam byl smajlík. Jinak by si mohl někdo myslet, že to bylo myšleno vážně! :D