(Čelákovice) Bouřlivé a někdy i vulgární publikum v Čelákovicích, to už je extraligový evrgrýn. Zatím (až na výjimky) se však méně či více zdárně dařilo pořadatelům, resp. rozhodčím divácké vášně ukočírovat na přijatelnou mez. Víkendové utkání s mistrem z Modřic ale zdá se, se kontrole vymklo a změnilo se v nechutné představení nejnižších lidských pudů. Nebyli to ale jen domácí fanoušci, svým dílem přispěli k "atmosféře" i přítomní hráči některých jiných družstev v roli diváků. Je velká škoda, že se to zvrtlo. Bez početné podpory publika se nohejbal neobejde.

Je nepochybné, že roznětkou vášní byl hned začátek utkání, kde došlo ke skreči prvního zápasu. Vinu obě strany svádí na tu druhou, ostatně neškodí si vyslechnout názory aktérů utkání. "Prvním problémem, kterým jsme údajně vyprovokovali atmosféru utkání sami, bylo domácími jednoznačné porušení soutěžního řádu. Bohužel domácí neměli připraveno ve 14:00 hřiště a tak náš tým nastoupil tak, jak je dáno soutěžním řádem, včas, v jednotném úboru a v řádnou dobu. Domácí ne a tak byli po právu potrestáni skrečí. To bylo jediné, co se na začátku utkání stalo a rozhodčí podle soutěžního řádu rozhodli naprosto správně. Tímto jsme si údajně zavinili nenávistnou atmosféru domácích příznivců. Mně samotnému nevadí, že domácí příznivci si vybrali hlavně mou osobu a Petra Bubniaka (jemu taky ne, to vám můžu zaručit) na vulgární urážky. Sice jsem nepochopil, co jsem kdy komu já a Petr v Čelákovicích udělal, ale budiž. Proč ale podnapilí lidé přejí totální vyplavení Moravě, nechtějí Pavla Kopa pustit projít na toaletu a nechají malé děti vulgárně urážet soupeře, což vede k tomu, že po skončení utkání se tyhle děti poperou a jeden do druhého kope, opravdu nechápu. Nechci věřit tomu, že byli domácí příznivci naočkováni od hráčů domácího týmu, aby vytvořili takovou atmosféru. Jestli ano, pak je smutné, že ve vypjaté koncovce neudrží nervy jeden z nejslušnějších hráčů Čelákovic Honza Kaděra a nechá se vyloučit (mimochodem taky zcela po právu). Nikdy jsem takové utkání ve své kariéře nehrál a doufám, že už nikdy nebudu. Nehážu lidi, kteří byli včera v Čelákovicích do jednoho pytle a zdravím Ty, kteří fandí domácímu Spartaku v mezích rozumných a slušně," napsal na diskusním fóru ZZZZ modřický hrající trenér PETR GULDA. 

"V prvních řádcích nelze jinak než se opravdu celému nohejbalu omluvit za chování fandů v tomto zmiňovaném utkání. Zamyslet se do budoucna co s tímto budeme dělat a jak tomuto zabránit. Myslím, že na tom pracujeme po stránce klubové. Je nutné dbát větší důslednosti při neslušném chování fanoušků a včas takovým projevům zabránit. Oficiální omluvu budeme směřovat přímo klubu TJ Sokol Modřice. Nicméně nelze nedodat, že k tomuto potřebujeme i podporu svazovou, v tomto případě jejich zmocněnců rozhodčích, aby dokázali být ve vypjatých chvílích nápomocni a nepřecházeli možné počínající provokace mávnutím ruky. Ač za to budeme zcela jistě opětovně kritizováni, pro přesné dokreslení situace musíme zmínit jednotlivé příklady nezvládnutí utkání rozhodčími, po kterých následovaly právě ty vypjaté situace a nejvíce kritizovaná utkání. Začneme právě zmiňovaným utkáním, které nutno dodat, mělo návaznost na nevyřešenou situaci, utkání na půdě Modřic. Toto utkání bylo zakončeno nepřiměřenou reakcí a obouručním stažením od modřického kapitána do sítě našeho hráče, s přidanými urážky na jeho osobu. Rozhodčí nejenže vzniklou situaci nedokázal řešit trestem, ale dokonce ukončil zápas ve prospěch domácích. Přesto hlavní vlnu kritiky odnáší Čelákovice v čele s jejím kapitánem. Ano je pravda, že náš kapitán po prvních otázkách směrem k rozhodčímu, co s tím hodlá dělat, slovně napadl kapitána domácích. Otázkou však zůstává, jakým jiným způsobem se dá taková situace řešit, když rozhodčí přihlíží pokusu o zranění hráče s ledovým klidem. Druhým důležitým momentem utkání v Čelákovicích, který podnítil fanoušky k jejich jednání, byla absolutně nevysvětlitelná skreč prvního utkání ve prospěch hostí hlavním rozhodčím. Těžko si myslet, že 150 diváků natěšených na nohejbal, přejde podobný moment mávnutím ruky. Opět je pravdou, že po tomto rozhodnutí náš kapitán nejprve žádal vysvětlení, kterého se mu nedostalo a poté nevybíravě zvyšoval hlas směrem k hlavnímu rozhodčímu. Kapitán se dotazoval, ve kterém momentu byl vyzván k nástupu do utkání a proč pokud vyzván byl, se posléze nastupovalo znovu. Rozhodčí mu nebyl schopen asi 14x odpovědět a po patnácté mu bylo sděleno, že ho vyzýval, ale že to asi neslyšel, protože zrovna lajnoval na druhé straně kurtu. Na to konto toto začal lživě tvrdit i kapitán domácích". To je výňatek z vyjádření TJ Spartak Čelákovice k události.

Jak celou situaci viděl hlavní rozhodčí? "Je pravda, že hosté se na hřišti rozkopávali o minutu či dvě déle. Upozornil jsem je, aby okamžitě opustili hrací plochu. Domácí pak začali hrací plochu upravovat. Před stanoveným začátkem utkání ve 14 hodin jsem řekl kapitánovi domácích Douckovi, aby si nastoupili k pozdravu. On ale vzal lajnovačku a šel lajnovat. Pak mi tvrdil, že můj pokyn neslyšel. Přesně ve 14 hodin nastoupili k pozdravu hosté, domácí stále lajnovali a k pozdravu nastoupili až o tři minuty později, když těsně předtím jim dorazili další hráči. Za hosty pak ke mně přišel kapitán Bubniak s tím, že domácí nastoupili pozdě. Nezbývalo mi, než do zápisu uvést skreč prvního zápasu," říká JAN JOSEK. O dalších věcech již jen může spekulovat. "Zdálo se mi, že domácí protahují úpravu hrací plochu záměrně. Zřejmě čekali, až jim dorazí Plachý s Kaděrou, kteří se na cestě zdrželi." Domácí Kaděra vypjatou atmosféru neunesl a z utkání si odnesl červenou kartu. "Červená karta byla udělena v průběhu 9. zápasu hráči Janu Kaděrovi z důvodu jeho hrubého nesportovního chování (provinění 3. stupně, v souladu s bodem 10.3 pravidel nohejbalu). Jmenovaný hráč se dopustil hrubého nesportovního chování, a to tím, že vykřikoval hanlivé výroky. Domnívám se, že směřovaly vůči divákům a soupeřům. Jednoznačného adresáta ovšem nemohu, s ohledem na vypjatou a hlučnou atmosféru zápasu, exaktně a jednoznačně určit," uvádí druhý z rozhodcovského páru, MIROSLAV SACHL st. Klíčovou věcí na začátku utkání tedy byl pokyn k nástupu soupeřů na hrací plochu. Možná by stálo za to, aby Komise rozhodčích ČNS navrhla při příští novelizaci Pravidel nohejbalu jejich úpravu tak, že se mezi smluvenými znamení rozhodčích objeví i provedení pokynu k nástupu, doprovázený hvizdem píšťalky.

Rozhodčí v takových případech, jako nastal v Čelákovicích, mají velmi těžkou pozici. Byť jim Pravidla nohejbalu v tom nejkrajnějším případě dávají možnost i ukončení utkání pro ztrátu sportovního charakteru, k takovému postupu prakticky nikdy nesahají. Někdy chybí odvaha a rozhodnost, protože se skutečně jedná o dosud nestandardní postup, vesměs však věří, že hráči se zachovají profesionálně a s reakcemi publika si vnitřně poradí. "Musím říci, že to bylo určitě jedno z nejhorších utkání, které jsem kdy rozhodoval. Urážky už jsem ani nevnímal. Sešlo se několik ovlivňujících věcí. Dopoledne v Čelákovicích hrálo své utkání "B" družstvo, pivo bylo za 10 Kč a někteří jedinci byli posilněni alkoholem už dopoledne. Takoví opilí hulváti pak snadno strhnou ostatní. Jedinou naší možností, jako rozhodčích, bylo obrátit se na pořadatele se žádostí o zklidnění. Pořadatel se přes mikrofon snažil diváky uklidnit, ale vůbec to nepomohlo. Navíc komentátor utkání také moc ke klidu nepřispěl, dost publikum hecoval. Bylo to opravdu velmi vypjaté. V jeden moment odcházel hráč hostů Kop do šatny kolem diváků a ti na něj nevybíravě doráželi. Upozornil jsem proto pořadatele, aby hostům zajistili bezpečný průchod kolem diváků. Nakonec se to vyřešilo přímým průchodem přes šatnu domácích," objasnil rozhodčí Josek dramatické momenty. Čelákovice zdaleka vyhráno nemají. Disciplinární komise totiž dle Disciplinárního řádu ČNS může za např. urážlivé výroky diváků nebo hrubé urážky rozhodčího potrestat domácí družstvo uzavřením hřiště na jedno až čtyři domácí utkání.

Na druhou stranu mají Čelákovice pravdu minimálně v tom, že se jedná o důsledky předchozích nešvarů, které však zůstávají bez povšimnutí. "Je třeba dodat, že sami hráči jsou strůjci takových momentů a nelze nad tím přivírat oči. V nedávné minulosti se stala hned několikrát událostí, o kterých si nelze myslet, že je diváci nevnímají. Loňský turnaj Šacung OMV, kde v semifinálové bitvě přímo před kamerami a hojným počtem našich fandů nevybíravě uráží modřický hráč (a reprezentant ČR) našeho hráče slovem "mrdko". Je to o výchově samotných hráčů. Zcela běžně vidí diváci, jak se hráči na hřišti uráží, což je běžné a vlastně nikdo to neřeší. Pak si lidé řeknou že je to normální. Nejsmutnější na tom je, že ti samí anonymové, kteří dnes nemohou přijít Čelákovicím na jméno, po zmíněném zápase tehdy obhajovali reprezentanta za jeho jednání. K zajímavým utkáním v extralize patří další dvě a považte sami, jestli v nich nenajdete něco společného. První z nich přišlo loni, kdy na naši půdu přijel tým Žatce. Rozhodčí od začátku nedokázali dát ani jediné napomenutí za urážení a zesměšňování hráčů, až to vrcholilo tím, že stojící hostující lavička urážkami a zesměšňováním vyhecovala domácího hráče k zakopnutí balonu a následovala červená karta. Přesto to hostům nestačilo a utkání končilo fyzickým vyhrožováním kapitána hostí při podepisování zápisu. Rozhodčí? Přihlíželi! Utkání další. Tentokrát bez vyloučení, proběhlo taktéž loni se stejným výsledkem. Nehráč, pohybující se na lavičce hostí, nejprve ve snaze zabránit hluku reproduktoru začal pokládat triko na reproduktor. Po sundání onoho trička našimi pořadateli začal reproduktor odpojovat. Rozhodčí nic. Po znovupřipojení ho dokonce odtrhl a tím tak poničil náš majetek. Ani toto nevyprovokovalo přihlížející rozhodčí k reakci. Jediné, co jsme dokázali prosadit bylo to, že se hráč alespoň musel nechat dopsat na soupisku. Toto vše má mnohé společné. Je třeba trestat daleko dříve, než se dojde k důsledkům. Trestat hráče za každé sprosté slovo za každou urážku rozhodčích i hráčů. Vždyť jak chcete koordinovat sprostá slova v publiku, když je slyší běžně diváci u samotných hráčů. Nelze vše přehlížet a říkat, že za to může ten či onen. Může za to to, že sem tam na nohejbal chodí lidi a není řešením tyto fanoušky a kluby za to trestat. Je třeba se zamyslet na všech stranách a spolupracovat. Ne se obviňovat a urážet i po takových zápasech. Jak je známo, každá reakce má svůj podnět a asi každý tým s 20 fanoušky má lehčí práci, než Čelákovice se 150 fanoušky. Přeci hlavním zájmem musí být o fanoušky nepřijít," končí čelákovické vyjádření.