Časy se mění a je to znát. Rád vzpomenu třeba na dobu, kdy v pátek před konáním osadního turnaje už na místě "ladilo formu" několik účastníků. Což se však na jejich sobotních výkonech moc kladně neprojevilo. A noc po turnaji žila různými vyzývacími mači pod umělým osvětlením. Pár takových turnajů ještě existuje, ale ubývá. Co mě však hodně potěšilo, byly reakce některých dotazovaných v souvislosti s v nesvazové pohárové soutěži testovanými soutěžními a pravidlovými změnami. Nejde ani o to, jak hráči samotné změny hodnotí. Jde o to, že někteří už nehovoří jen stylem "já chci" či "mně (nám) vyhovuje." Ale dokáží vnímat širší souvislosti, tj. dokáží zohlednit a respektovat pohled svých spoluhráčů, protihráčů, diváků a ti, co dohlédnou nejdále, i zájem nohejbalu jako celku. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale opravdu mám dobrý pocit z toho, že snad se toho jara dočkáme. Ale nejprve si užijme plnými doušky prázdninovou atmosféru a dělejme radost sobě, ale i ostatním, kteří už z různých důvodů na kurt nemohou.

Martin Maršálek, redaktor